|
|
|
|
|
|
| H |
| Ve slovníku existuje 19 položek. |
| Strany: 1 |
| habitus | Celkový vnější vzhled, souhr zevních (morfologických) znaků, podmíněných přizpůsobením k prostředí a dědičnými vlohami. |
| | |
| Hacquetia epipactis |
Hvězdnatec čemeřicový
Hvězdnatec čemeřicový je vytrvalá rostlina, která vyhání ze šupinatého oddenku 1-2 dlouze řapíkaté listy a 1-2 bezlisté stvoly. Stvoly nesou na konci strbouly žlutavých kvítků, věnčených korunovitě zbarveným obalem, složeným z 5-6 velkých zubatých žlutozelených listenů. Hvězdnatec patří do čeledi mrkvovitých, i když na první pohled to tak nevypadá.
|
| | |
| haustoria | Savé orgány parazitických rostlin vrůstající do vodivého pletiva hostitele, z něhož odčerpávají živiny (u dřevin např. jmelí, u bylin např. kokotice). |
| | |
| hálka | Zvláštní útvary (nádory) na nejrůznějších částech rostlinného těla, které způsobují různí živočichové: roztoči, žlabatky, mšice a bejlomorky, ale známe i hálky působené bakteriemi, plísněmi a houbami (příklad: z vajíčka nakladeného žlabatkou se v listu dubu vylíhne larva, která produkuje růstové hormony - auxiny a vyvolá tím bujení pletiv, čímž si opatřuje potravu). |
| | |
| hibernace | Zimní spánek živočichů, kteří v klidovém stavu a při útlumu všech fyziologických procesů přečkávají ve vhodném úkrytu nepříznivé zimní období. |
| | |
| holotyp |
Typický exemplář (případně jediný), podle kterého byl popsaný nový druh. |
| | |
| homeostaze | Stav dynamické funkční rovnováhy v živém organismu: ekol. schopnost organizmu, populace udržet relativně konstantní vnitřní prostředí v situaci, kdy vnější prostředí se mění. |
| | |
| homo erectus | Fosilní člověk vzpřímený, opočlověk, sběrač a lovec znající oheň. |
| | |
| homo habilis | Fosilní člověk zručný, schopný varábět nástroje. |
| | |
| homo sapiens | Fosilní a současný člověk rozumný, nadaný rozumovými schopnostmi. |
| | |
| homo sapiens sapiens | Vyspělá forma člověka rozumného (současného i fosilního)yspělá forma člověka rozumného (současného i fosilního). |
| | |
| Hořina | Střední část údolí potoka Hořiny s přilehlými loukami je vůbec nejstarším chráněným územím v okrese Opava
|
| | |
| hostitelská živná | Rostlina, která je potravou určitého druhu hmyzu. |
| | |
| Humulus lupulus |
Chmel otáčivý
Chmel otáčivý (Humulus lupulus) je vytrvalá dvoudomá pravotočivá liána z čeledi konopovitých.
Vzhled:
Lodyhy má 2 až 6 m dlouhé drsně chlupaté. Palisty jsou téměř srostlé, listy vstřícné, dlouze řapíkaté.
Použití:
Chmel
patří k velmi starým kulturním rostlinám. Už ve středověku pojídali
labužníci chmelové výhonky se solí, pepřem, octem a olejem a věřili v
jeho léčebné účinky. První údaje o pěstování chmele na území ČR jsou z
roku 859. Významně se o jeho rozšíření v českých zemích zasadil císař
Karel IV.
Mladé výhonky chmele se dodnes někdy užívají
jako zelenina (?chmelový chřest?). Z výhonků se též připravují polévky
i omelety, ale nakládají se také jako zelenina.
Hlávky samičích květů (chmelové šištice) nebo
extrakt z nich se používají v pivovarnictví při výrobě piva, obsahují
totiž hořčiny (lupulin), které mu dodávají chuť a aroma. Jelikož květy
ztrácejí po opylení na kvalitě, je třeba dbát na to, aby se ve
chmelnici nevyskytovaly samčí rostliny. První historická zmínka o užití
chmele pro dochucení piva pochází z listiny franského krále Pipina III.
Krátkého z r. 768.
Český chmel (pěstovaný v Poohří (Žatecko),
Polabí (Úštěcko) a na Hané (Tršicko)) patří k nejkvalitnějším na světě
a občas bývá označován za zelené zlato.
Chmelnice vedle pole s obilím
Chmelnice vedle pole s obilím
Jedná se rostlinu vytrvalou (tzv.trvalku), na jednom místě vydrží 20 - 25 let.
Menší množství se využívá i ve farmaceutickém průmyslu, potravinářství a při výrobě kosmetických přípravků.
Samčí rostliny jsou při kulturním pěstění
likvidovány, aby se zabránilo opylení samičích chmelových šištic, které
opylením ztrácejí na kvalitě.
Lidové léčitelství:
V lidovém léčitelství se využívá jako sedativum
a také povzbuzuje chuť k jídlu. Sbírají se mladé výhonky, které zatím
neprorostly na světlo a obsahují hodně vitamínů skupiny B i minerálních
látek.
Vědecká klasifikace:
- Říše: rostliny (Plantae)
- Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
- Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
- Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
- Řád: kopřivotvaré (Urticales)
- Čeleď: konopovité (Cannabaceae)
- Rod: chmel (Humulus)
- Druh: chmel otáčivý (Humulus lupulus)
|
| | |
| Hvězdnatec čemeřicový |
Hacquetia epipactis
Hvězdnatec čemeřicový je vytrvalá rostlina, která vyhání ze šupinatého oddenku 1-2 dlouze řapíkaté listy a 1-2 bezlisté stvoly. Stvoly nesou na konci strbouly žlutavých kvítků, věnčených korunovitě zbarveným obalem, složeným z 5-6 velkých zubatých žlutozelených listenů. Hvězdnatec patří do čeledi mrkvovitých, i když na první pohled to tak nevypadá.
|
| | |
| hydrobiologie | Věda zabývající se zkoumáním vztahů mezi vodními organismy navzájem a prostředím, které je obklopuje. |
| | |
| hydroserie | Sukcesní řada stadií společenstev při postupném zarůstání a zazemňování vodních biotopů až ke konečnému klimaxu. |
| | |
| hyfa | Houbové vlákno článkované (mnohobuněčné) nebo nečlánkované (jednobuněčné), u vyšších hub tvořící plodnici a podhoubí, část těla lišejníků. |
| | |
| hygrofilní druhy | Vlhkomilné druhy rostlin a živočichů (opak xerofilní - suchomilné). |
| | |
|
|
|
