Template
Template Template
Template Středa, 21 říjen 2020 Template

Přihlášení

 
Template
Publikace Naučná stezka Hvozdnice
Napsal RNDr. Milan Kubačka   
Pátek, 17 červenec 2009
OBSAH
Publikace Naučná stezka Hvozdnice
1. Slovo úvodem
2. Co to je voda ?
3. Vodní právo
4. Mytologie vody a řek
5. Velký vodní cyklus
6. Malý vodní cyklus
7. Minimum znalostí o vodních ekosystémech
8. Živočichové stojatých vod
9. Živočichové tekoucích vod
10. Charakteristika povodí Odry
11. Povodně
12. Znečišťování a čištění vody
13. Vybrané vodní stavby na Opavsku
14. Minerální vody v okrese Opava
15. Mapa okresu Opava
16. Řeka Opava
17. Tůně a slepá ramena řeky Opavy
18. Heraltický potok
19. Potok Hořina
20. Stříbrné jezero
21. Kateřinský potok
22. Raduňské mokřady
23. Potok v zemědělské krajině u Hanůvky
24. Koutské tůně
26. Potok Ohrozima
27. Benešovské rybníky
28. Poštovní rybník
29. Hlučínská štěrkovna
30. Rybník Štěpán a Děhylovský potok
31. Řeka Moravice
32. Vodní nádrž Kružberk
33. Potok Meleček
34. Řeka Hvozdnice
35. Slavkovský lužní les
36. Odra
37. Budišovka
38. Bělská studánka
39. Potok v Hněvošickém háji
40. Další zajímavé vodní prvky na Opavsku
41. Rejstřík
42. Slovníček pojmů
43. Fotografie některých ryb
44. Prameny
45. Publilkace ke stažení v pdf

 

Minimum znalostí o vodních ekosystémech

Vody a jejich okolí

Každé krajině vtiskují vody a to jak tekoucí, tak i stojaté zcela osobitý ráz. Nejinak je tomu i v okrese Opava, Ti, kteří se rozhodli poznat své blízké i vzdálenější okolí ve  svém okrese poznávají studánky, malé potůčky, potoky, řeky a tůně, rybníky, jezera i rozlehlé přehradní nádrže a zjišťují jak voda oživuje a zpestřuje oblasti našeho okresu.

Všímají si, že všechny typy vod tvoří zcela zvláštní životní prostředí, ve kterém najdou pestrou škálu rostlin a živočichů tvořící biocenózu, ve které má každý druh své místo a svůj přesně vymezený úkol.

Zelené rostliny jsou schopny asimilace. Přijímají látky i energii z vnějšího prostředí a jediné jsou schopny tvořit novou živou hmotu. Přičemž je ve vodě je stále udržována rovnováha mezi množstvím oxidu uhličitého a kyslíku ve vodě. Rostliny takto vznikající jsou potravou velké skupiny živočichů, kteří tuto rostlinnou hmotu přeměňují v hmotu živočišnou  nejrůznější druhy živočichů. Živočichové sami slouží za potravu živočichům jiným. Ve vodním prostředí existuje i další skupina organizmů, které zase odstraňují odumřelé rostliny a mrtvá těla živočichů a uvádějí tím živiny do nového koloběhu. Život ve vodě je s

zcela závislý na stále se udržující rovnováze mezi všemi organizmy. Příkladem je ekologicky vyvážené akvárium. Vodní organizmy můžeme, podle místa výskytu rozdělit do pěti skupin. Živočichové, kteří se pohybují na dně, a rostliny zde kořenující patří do skupiny, kterou nazýváme bentos. Velká druhá skupina zvaná plankton, zahrnuje všechny drobné organizmy vznášející se na vodě,  které nemají vlastní výrazný pohyb. Zato  nekton, patřící do třetí skupiny se vyznačují aktivním pohybem, plavou. Patří sem například ryby, vodní hmyz a jejich larvy. Život je i v povrchové blance vody. Je to prostředí převážně prvoků  bičíkovců, které zařazujeme do čtvrté skupiny zvané neuston. Jsou však živočichové, kteří používají povrchovou blanku jako podkladu ke svému pohybu. Mezi ně patří např. štíhlé dlouhonohé vodoměrky nebo černí brouci  vírníci, ale i některé druhy perlooček, larev komárů. Všechny tyto živočichy řadíme do páté skupiny označované pleuston

Rostliny

Každý si všimne rozdílů v květeně luk, polních cest nebo jehličnatého lesa. U vod a jejich okolí je to obdobné. Květena rybníků, tůní, přehradních nádrží, jezer, bažin a jiných stojatých vod se značně liší od květeny potoků a řek. Je to dáno množstvím kyslíků v proudící vodě, kde je ho mnohem více. Totéž platí i oxidu uhličitém. Vodní rostliny se musely přizpůsobovat nejen množství kyslíku a oxidu uhličitého, ale i světlu, kterého s hloubkou ubývá. Některé vodní rostliny patří do rostlinného planktonu, společenstva drobných zelených bičíkovců, řas, sinic, které se vznášejí. Kromě nich žijí ve vodě na hladině vzplývající rostliny, jako je okřehek.

V podstatě jde o jednoduchou věc. Přestat úpěnlivě sledovat přírodu v televizi, ale objevovat ji přímo v přírodě, jako je třeba vodu v přírodě. Mezi rostliny zcela ponořené patří například vodní mor kanadský a některé rdesty, jiné zase kořenují přímo ve dně  rákosiny, mnoho rostlin jednoděložných a některé dvouděložné. Na volné hladině plavou listy stulíků , leknínů, kotvice plovoucí. Stav vodní hladiny rozhoduje o výskytů vlhkomilných rostlin. Porosty, v nichž převládá puškvorec, orobinec nebo rákos, zarůstají břehy jen takových vod, které zůstávají i v době největšího sucha a poklesu vodní hladiny stále pod vodou. Porosty ostřic se vyskytují zase na pobřeží, která jsou zaplavována jen v době vyšší vody na jaře nebo na podzim. Místa, která jsou zaplavována sporadicky přecházejí pobřežní porosty v luční společenstva nebo v lesní porosty.

Některé vodní nádrže, zejména to platí o rybnících jsou silně ovlivňovány hnojením. V rybnících se hnojením podněcuje bohatý rozvoj planktonu. Ten ovlivňuje nejen vodní rostliny, pobřežní porosty a drobné vodní živočichy a tím i produkci chovaných ryb.. Má to samozřejmě efekt, kdy z těchto nádrží mizí lekníny a některé druhy rdestu. Naopak se přemnožuje okřehek a rozrůstají se kolonie stulíků. Někdy okřehek při této eutrofizaci pokryje vodní nádrž po celé ploše. Na rybnících se vytvářejí tzv "plovoucí ostrovy". To když vítr navane do jednoho místa odumřelé zbytky rostlin a ty postupně zarůstají pobřežním rostlinstvem. V nich kořenují další rostliny, takže konečným stádiem tohoto zajímavého procesu jsou slatiny. U chovných rybníků však nemají šanci, jsou odstraňovány. Na živočišná a rostlinná mokřady, studánky.

Společenstva v rybnících má velký vliv člověk. Občas rybníky přes léto vypouští, upravuje pobřežní porosty, aby mohl vysadit žádoucí druhy ryb. V té době hledají obyvatelé z řad obojživelníků náhradní prostředí, které jim poskytují i uměle vytvořené tůně, mokřady. Jeden takový projekt se uskutečnil u raduňských rybníků. Zasloužily se o to Semix  Pluso a Veronika. Slouží nejen obojživelníkům a ostatním vodním živočichům a rostlinám, pro které byl určen, ale má nesporně i funkci výchovnou. Raduňský mokřad jako ekopedagogickou plochu navštěvují děti všech věkových skupin a poznávají tak život ve vodě a u vody na vlastní kůži.  Ve vodách stojatých jsou pobřežní porosty vyvinuty  více než ve vodách tekoucích. Znatelné rozdíly jsou i mezi květenou pramenišť, horských potoků a nížinných řek. Uveďme si jeden příklad z mnoha. Typickými rostlinami tekoucích vod jsou třeba mech pramenička nebo lakušník vzplývavý. I na březích vodních toků přecházejí pobřežní porosty často plynule v rostlinná společenstva luk. Lužní lesy se vzácnou a svéráznou květenou rostou kolem větších řek.

Živočichové

Stejně jako rostliny vázané na vodní prostředí, můžeme i vodní faunu rozdělit do několika společenstev.První skupinu tvoří živočišné společenstvo břehů vod. Patří sem takové suchozemské druhy. Živí se vodními organizmy a vyhledávají ve vodě úkryt před přirozenými nepřáteli. Patří sem mnozí červi, měkkýši, suchozemští korýši, pavouci, mnohonožky a veliké množství hmyzu. Dále jsou to obratlovci břehů vod obojživelníci (hlavně žáby), někteří hadi (užovky, mnozí ptáci (hlavně z řádu bahňáků) a několik druhů savců.V horských potocích a bystřinách, v čistých chladných tekoucích vodách bohatých na kyslík žijí živočichové, kterým toto prostředí vyhovuje. Aby nebyli odneseni proudem vody, vyvinula se u nic nejrůznější příchytná zařízení. Stejně i tvar jejích těl a schopnost nalézt bezpečné místo  jim umožňuje obývat prudce tekoucí bystřinu.Nejvíc početnou skupinu zde tvoří bezobratlí, hlavně vodní larvy hmyzu: pošvatek, jepic, chrostíků i hmyzu dvoukřídlého.K typickým rybám patří pstruh, vranka. Z ptáků zde žije skorec a konipas horský, savce zastupují rejsci. V nižších polohách nacházíme zcela odlišné společenstvo živočichů v potocích a řekách.

Je v nich teplejší voda, vyšší stav vody, proud je znatelně pomalejší a kyslíku je méně. Také zde žije velké množství různých živočichů bezobratlých  červů, měkkýšů, korýšů i hmyzu. Je to vodní prostředí , které vyhovuje velkému spektru ryb. K charakteristickým rybám horního úseku řek kamenitým, štěrkovým nebo písčitým dnem patří parma a tloušť.V nížinných pomalu tekoucích a hlubokých vodách žijí různé druhy cejnů, cejnek, plotice, perlín, bolen, kapr štika, sumec mnoho dalších ryb.Hojné jsou v okolí těchto vod obě naše nejběžnější užovky, užovka obojková i užovka podplamatá, Početní jsou také vodní ptáci, rackové, kachny, bahňáci i někteří dravci.Některé rybníky, jako Štěpán a Poštovní rybník, kde je hospodářská činnost omezena, příbřežní porosty se nevysekávají, takže křoviny a rozsáhlé rákosiny jsou ideálním hnízdištěm mnoha vzácných druhů ptactva.Přírodovědci poznávají, že stojaté vody jsou rozmanité a zajímavé. Cení si biodiverzity. Slepá ramena řeky Opavy a tůně v jejím okolí překypují životem.Ve studánkách a pramenných tůňkách, stejně jako v prameništích potůčků, především v těch které pramení v lese žije svérázná zvířena. Zde ve studené a čisté vodě žijí korýši blešivci, pohybující se po boku mezi kameny a na jejich spodních stranách. Trpěliví pozorovatelé přírody zde objeví drobné ploštěnky, larvy komárců a pakomárů. Vyskytují se zde maličtí plži praménky a červení roztoči vodule. Na hladinách tůněk poskakují zvláštně zbarvení vodní chvostoskoci, které vyruší trhavě se pohybující vzácné druhy vodoměrek.Téměř ve všech tůňkách i žabky kuňky, horské čolky, buchanky, plazivky a jiné malé korýše.

Tůňky v nižších polohách mají jílovité nebo písčité dno. Bývá zde často mnoho planktonu, který je kořistí dravých druhů. Je zde velmi bohatě zastoupen hmyz.  Jen trochu pozorný člověk uvidí larvy vážek se zajímavými lapacími maskami.  larvy chrostíků, kteří si budují schránky z rostlinných zbytků, kaénků nebo ulitek malých plžů, z nich vystrkují hlavu a nožičky pomocí nich se pohybují za kořistí. Ve vodě se pohybují dravé znakoplavky, splešťule a jehlice. Malí i velci potápníci a jejich hltavé larvy. Jsou zde i larvy střechatek, komárů, pakomárů i některých much.Ani bahnité dno není bez života. Daří se zde různým červům. Plži se živí vodními rostlinami. Kromě těchto tůněk existují tak zvané periodické tůňky. Tvoří se všude, kde se po deštích nebo při jarním tání msněhu udrží voda. Může to být na polních cestách, na poli nebo v pískovnách. Za několik dnů se zde objeví spousta zajímavých zvířátek. Kromě běžných druhů perlooček a buchanek, se však ve vodě objeví někdy tvarem těla zajímavé žabronožky nebo listonožky. Odpověď na otázku, jak se sem dostali je vcelku jednoduchá i když pro někoho překvapivá. Jejich vajíčka čekají v bahně někdy celá léta na svou příležitost. Když se tůňka naplní vodou, vajíčka nabobtnají a vyvinou se z nich korýšci zajímavých tvarů.Do periodických tůní se ostatní živočichové dostanou tak, že k nim přiletí. Jsou to brouci potápníci vodní ploštice, znakoplavky, které  vyhledávají při svých podvečerních letech nové neosídlené vody. Ne v každé vodě najdeme všechny druhy dosud vyjmenované živočichy. Oni totiž mají na své životní prostředí vyhraněné nároky. Podle toho, které živočichy  hmyz a jejich larvy v tůni, potůčku, řece nebo v jakékoliv vodní nádrži najdeme, můžeme usuzovat na čistotu vodního prostředí. Mnohé druhy jsou indikátorem čistoty vody. Tak například, kde se vyskytuje blešivec, tam je voda čistá. Pokud tam najdeme perloočku hrotnatku velkou nebo pijavice, obsahuje voda velké množství dusíkatých látek. Blešivec by tam nepřežil. Je samozřejmé, že je to velmi orientační, důkladnému chemickému rozboru se to vyrovnat nemůže. Snad nikdo nepochybuje o tom že voda patří k nejcenějším, ale zároveň k nejvíce ohroženým složkám přírodního bohatství.Naše republika leží v pramenné oblasti velkých evropských řek, kam žádný velký tok nepřitéká. Važme si toho a snažme se vodu na našem území udržet co možná nejdéle. Důležitá je i samočistící schopnost vody. U bystřin je to jednoduché, voda se v prudkém toku nasycuje kyslíkem v peřejích. Na řekách mají nezastupitelnou úlohu jezy. Voda znečištěna v průmyslových podnicích nebo voda odváděná kanalizací z lidských sídel se musí čistit čističkách. Patří mezi ně i kořenové čističky, kterou můžeme vidět ze silnice naproti Štáblovického rybníka. Návštěvníci Slavkovského lesa v obci Slavkov u Opavy si mohou prohlédnout čističku odpadních vod, která je založena na vyhnívání ...Vody mají funkci i termoregulační. V létě působí jako faktor ochlazující krajinu, kdežto v zimě ji vyhřívají. V těchto obdobích, v předjaří a pozdě na podzim se zde nachází větší množství hmyzu takže se k vodám stahují hejna ptáků, kteří zde nacházejí potravu.

 

 

 



Aktualizováno ( Sobota, 21 duben 2012 )
 
Template
Template Template Template
Template Template