Dvořákovy sady

Začneme-li procházku prstencem opavských parků od budovy spořitelny, vstoupíme do Dvořákových sadů. Původně byly sady pojmenovány po zakladateli první opavské nemocnice Leopoldu Heiderichovi (1755-1806). Podélnou kostru tvoří alej z javorů, lip, jasanů a kaštanů v závěru parku, které zde rostou již přes 120 let. Projekt na úpravu prostoru mezi dnešní Matiční ulicí a Ostrožnou vypracoval v r. 1850 Josef Rost. Následné výsadby navrhoval opavský zahradník Ignác Skasik v roce 1855. O rok později byla vysázena alej lip a poté prodloužena promenáda v celé délce parku. Dominantou parku je socha národního umělce a opavského rodáka Petra Bezruče (1867-1958) od Jaroslavy Lukešové a Vladimíra Kýna, odhalená ke stému výročí narození básníka.

Architektonické řešení je dílem architekta Benetky, výsadbový plán sadových úprav v r. 1967 vypracovala Božena Veličková. Sady velmi získaly otevřením průhledu k farnímu kostelu a rozšířením o část zahrady konventu, jejímž pozůstatkem jsou vzrostlé borovice lesní, borovice černá, jerlín japonský, lípy srdčité, jírovce maďaly. Keřové patro tvoří pěnišníky, borovice kleč, tisy, zlatice, šeříky, pustoryly, hortenzie, kalina vrásčitolistá atd. Tato část parku patří mezi nejkrásnější parkové scenérie realizované v druhé polovině 20. stol. v centru Opavy. Budova vyšší reálky, dnešní zdravotní škola, zde stojí od r. 1859. Před ní byla kolem r. 1913 umístěna secesní skříňka s barometrem, bohatě zdobená kováním s motivem kaštanových listů a žabkou na stříšce, dnes kulturní památka. Mezi alejí lip a zdravotní školou dominují dva mohutné exempláře tisu staré více než 100 let. Dále projdeme alejí kaštanů, které se koncem 19. století říkalo "Alej vzdechů". V prostoru mezi ní a budovou banky rostou stoleté exempláře dubu letního a zimního, platanu javorolistého a jírovce.

Poslední úpravy proběhly v roce 2002-2004 dle projektu L. Rychtara. Na místě přestárlých stromů podél Olbrichovy ulice byla vysazena řada platanů s tvarovanou korunou, zdůrazněná živým plotem z tisů a od ulice Matiční k Čapkově navazuje alej katalpy trubačovité, kombinované s jerlínem japonským. Keřové patro je zastoupeno v převážné míře pěnišníky, pokryvnými růžemi, kalinami a šeříky. Zlatice a magnólie s podsadbou narcisů vytvářejí jarní efekt, výsadby aster rozkvetou v pozdním létě.