Sady Svobody, Křížkovského sady

Sady Svobody

Centrálním motivem Sadů Svobody je kašna se sochou "Nová Opava", alegorie města Opavy od místního tvůrce Vincence Havla z roku 1958. Na jejím mohutném podstavci ze slezské žuly se v minulosti vystřídaly socha panovníka Josefa II. (od r. 1890) a socha básníka Fridricha Schillera (od r. 1925) přemístěná sem z prostoru dnešních Smetanových sadů, kde stála od r. 1872. Dříve zde v průhledu dnešní Masarykovy třídy stál dřevěný antický templ, tzv. Gloriet, který Opavané nechali postavit na počest svému oblíbenému starostovi J. J. Schösslerovi krátce po jeho smrti. Byl nejdéle úřadujícím opavským purkmistrem, a to plných 38 let. Město v r. 1897 rozhodlo, že odpovídající sadovou úpravu kolem Ptačího vrchu provede dle vlastního projektu městský vrchní zahradník J. Müller. To se také stalo.

Z původní výsadby se zachovala dvojice červenolistého buku lesního doplněná dvojicí šácholanu Soulangeova. Místo původních jilmů holandských, které neodolaly grafióze, je vysazena dvojice žlutolistého trnovníku akátu. Borovice vejmutovky jsou taky obnoveny. Původní kombinace se žlutou formou holandského jilmu a červeného buku byla velkou zvláštností. Kombinace borovice vejmutovky a červenolisté formy buku lesního je typická pro romantické přírodně krajinářské parky 19. století na Opavsku. Tuto kombinaci je možno vidět například v Hradci nad Moravicí, Raduni, Kyjovicích, Dobroslavicích. Obliba využití červenolistých forem buku a javoru mléče s červenými listy je pro sady Svobody typická. Kombinace těchto červených odstínů s fialově kvetoucími šeříky, červenými kdoulovci, růžovými šacholány není jistě náhodná a je ovlivněna vkusem konce 19. stol. - barvami secese.

Součástí sadů Svobody je stoletá alej z javorů mléče vedoucí od výstavné budovy banky z r. 1916 po sochu Opavy. Původně alej tvořily jírovce, jak je patrno z dobových fotografií. Za zmínku stojí ještě pajasany žlaznaté a více než stoletý tis červený rostoucí u tzv. Schinzelova domu. Doktor Schinzel byl významný technik a vynálezce fotografických postupů pro barevnou fotografii. V jarním období je tato část parku oživena vínově červenou barvou rašícího javoru, fialovou květu šeříku v kontrastu se svěží zelení lip, dubů a javorů.

Dominantou parku je Ptačí vrch, pozůstatek dělostřeleckého bastionu, tzv. Luttermannovy šance, pozůstatku středověkého obranného systému města, s hudebním pavilonem "Pergola" oválného půdorysu z r. 1897. Mezi zvláštní dřeviny ležící na západním svahu pod ?pergolou? bezesporu patří sloupovitá forma dubu letního, nádherný exemplář javoru Schwedlerova a jinanu dvoulaločného. Atraktivitu Ptačího vrchu jistě oživily a zvláště dětské návštěvníky lákají kinetické bronzové plastiky ?Ptáci  akademického sochaře Kurta Gebauera, rodáka z Hradce nad Moravicí, umístěné zde v r. 2006.

Křížkovského sady

Sady jsou pojmenovány po hudebním skladateli, sbormistru a dirigentu Pavlu Křížkovském (1820-1885), jehož busta od akademické sochařky Jaroslavy Lukešové byla odhalena v zálivu pod schodištěm vedoucím na Ptačí vrch v roce 1962. Zahrnují porosty mezi oplocením Minoritské zahrady a Nádražním okruhem. Původně park nesl jmeno E. S. Engelsberga, hudebního skladatele, mistra vokální tvorby a sborového žánru, zvaného také "Moravský Schubert". Jeho pomník zde stál od r. 1897. Z této doby pochází také krásný platan javorolistý, jírovec maďal a borovice vejmutovka. Tehdy oblíbenou kombinaci dřevin vytváří červenolistý javor mléč a jírovec maďal. V 60. letech byly v této části parku vysázeny borovice černé, tis červený, korkovník amurský, ořešák drobnoplodý a ořešák černý.

V aleji směrem k Nádražnímu okruhu roste jasan ztepilý, dub letní, javor mléč, jírovec maďal a lípy srdčité. V nové výsadbě z roku 2002 se objevuje kromě půdopokryvných růží, pěnišníků, aster a hortensií taky například jírovec pleťový nebo metasekvoje čínská. Je nesporně zajímavé, že tento rod byl popsán teprve v roce 1941 podle fosilních nálezů (zkamenělin). Její semena byla poprvé do Evropy dovezena v roce 1947. Ze semen byly vypěstovány živé rostliny, které byly vegetativně rozmnoženy a rozšířeny po celé Evropě. Metasekvoje čínská je jehličnan, kterému opadává jehličí v celých brachyblastech. Zpočátku je světle zelené, na podzim se zbarvuje do červena. Tento malý stromek roste v těsné blízkosti zdi Minoritské zahrady, porostlé loubincem, jehož listy se na podzim zbarví červeně, plaménkem obecným a vždyzeleným břečťanem popínavým. Tato liána na sebe upozorňuje i na jasanech ztepilých kolem Nádražního okruhu, po jejichž kmenech se vypíná vysoko do korun.

Minoritská a Univerzitní zahrada

Původní užitkovou zahradu kláštera Minoritů ohrazenou kamennou zdí už jen symbolicky připomíná stará jabloň, hrušeň a slivoň, torzo bohatého sortimentu klášterní zahrady. Až v poslední době zde byly vysazeny například kaštanovník jedlý, jerlín japonský, modřín opadavý ap  Zahradu s oblibou vyhledávají studenti Slezské univerzity. Travnatá plocha je jako stvořená pro pikniky a relaxaci.

V Univerzitní zahradě, oddělené od Minoritské zahrady zdí a přístupné pouze z budovy Slezské univerzity, roste velmi starý platan javorolistý a největší jasan ztepilý v Opavě. V jeho blízkosti vně oplocení je umístěn bludný balvan ze severské červené žuly, upomínka na dobu zalednění. Studenti si mohou v zahradě prohlédnout plastiku ležící dívky nazvanou svým autorem Michalem Mikulou "Ráno".