Template
Template Template
Template Úterý, 11 prosinec 2018 Template

Přihlášení

 
Template
Hořká vzpomínka opavských ochránců přírody na hrad Vikštejn
Napsal Jakub Kubačka   
Pátek, 03 červenec 2015
Vzpomínám si na okamžik, kdy opavským dobrovolným ochráncům přírody byla v roce 1990 předána chata, stojící před vstupem na hrad Vikštejn. Když jsme poprvé spatřili obvodové zdi bez oken s děravou střechou, měli jsme smíšené pocity.

Pustili jsme se do práce a po několika letech zde již stála solidně opravená chata, která nesla název Ekocentrum ČSOP Českého svazu ochránců přírody. Stovky hodin práce desítek dobro-volných ochránců přírody z celého okresu přeměnilo tuto zříceninu v pěknou budovu, kde se scházeli nejen přírodovědci, zapojeni do praktické ochrany přírody, ale i děti. Těm se dospělí věnovali nejvíc. Mnozí si určitě vzpomenou na svátek Dne Země, který zde slavilo každoročně několik stovek dětí, pro které připravoval ochranář Jiří Lissek se svými spolupracovníky spoustu her a poučných akcí a činností. 

zpravodajkveten1_20150703_1909781781.jpg
zpravodajkveten2_20150703_1586498252.jpg
   

Jenže stalo se, že kontrola z úřadu pro spravování státního majetku našla v darovací smlouvě nějaké pochybení a opravená chata  musela být státu vrácena bez náhrady.

Kdo viděl film Pyšná princezna, vzpomene si na scénu, kdy nechal uhlíř přespat zbrojnoše ve své skromné chaloupce, protože se báli divoké zvěře. Ráno se zbrojnoš, kterého hrál výborný herec Josef Hlinomaz, probudila první, co řekl, bylo: "Máš zaplacené daně uhlíři?" Tak nějak jsme si připadali, když nám chatu odebírali!    

Když jsme ji naposledy mlčky zamykali, vzpomněli jsme si na dobré i zlé, které jsme s chatou prožívali. K těm horším patřilo spravování dveří a okenic po vloupání, která byla bohužel častá nebo odstraňování metrových závějí ze střechy, aby se neprobořila. To dělal Jiří Lissek, ještě když žil. Ten také vedl nerovný boj s úřady, protože ji chtěl zachránit pro děti. Boj prohrál stejně jako boj s nemocí, které podlehl. Připadal nám jako hrdina z Kafkova románu Zámek. Na úřadech přecházel od jedněch dveří ke druhým a přesvědčoval úředníky , že chatu zachraňuje pro děti! Marně.

Musím se trpce pousmát nad celosvětovými akcemi typu Hodina pro Zemi, kdy se některé instituce ponoří na jednu hodinu do tmy v rámci této celosvětové akce, aby si tak připomněly, že ochrana naší planety je životně opravdu důležitá. Symbolika vždy zvítězí nad systematickou prací, protože v tomto případě stačí otočit vypínačem. Jednoduchý pohyb a ten slastný pocit na konci, že jsem udělal něco pro ochranu přírody na Zemi.

Co námahy dá připravit smysluplnou akci pro děti, které po nás převezmou právě tu jedinou Zemi, na které nám tak záleží, jak se vzletně mnohdy říká. Dostat děti do lesa a ještě je tam zabavit, to je možné jen za určitých předpokladů.Za prvé se musí sejít lidé podobného ražení, kteří mají vztah k přírodě a pro děti chtějí něco udělat. Za druhé to udělají i zadarmo. Jinak řečeno jde jim o obsah a ne o formu. V tomto případě byla vylita vanička i s dítětem. A to doslova.                                                                                                                                                                 

Text a foto Milan Kubačka 

 
<< Předchozí   Další >>
Template
Template Template Template
Template Template