Každé zvíře má zakódovanou obranu proti predátorovi. Užovka obojková při uchopení vypouští z kloaky páchnoucí sekret a mnozí brouci, vypouštějí z ústního otvoru tekutinu, která, kromě toho, že páchne, má navíc alergické účinky na kůži. Brouk prskavec nebo střevlíci vystřikují ze zadečku štiplavou tekutinu, kterou směřuje do obličeje a může bolestně zasáhnout oči. Jiní se zase ochraňují nenápadným zbarvením. A jak je na tom brouk majka?  

  Majka fialová (Meloe violaceus) patří do čeledi majkovití (Meloidae). Má zkrácené krovky, které jen z části zakrývají zadeček a má opravdu fialovou barvu, která přitáhne vaše oči hned na první pohled. Ale pozor! Majka při vyrušení roní z kloubů nožek silně jedovatý výpotek s obsahem kantharidinu. Kantharidin je prudký olejovitý jed, který odrazuje dravce, kteří by si chtěli na buclatých majkách pochutnat. I na lidské kůži (při neopatrné manipulaci s těmito brouky) způsobuje u některých jedinců svědivé puchýře.

Dospělá majka dosahuje velikosti 10?40 mm, přičemž samičky jsou větší než samečkové. Má zkrácené krovky, které jen z části zakrývají zadeček.	První stádium vývoje larev majky tzv. triungulinus čeká na květech na hmyz (například včelu) aby se na ní přichytil a byl dopraven do úlu.

Život a rozmnožování majek je značně komplikovaný. Dospělá majka dosahuje velikosti 10-40 mm, přičemž samičky jsou větší než samečkové, neboť mají v břiše uložená vajíčka. Vývoj majky je dosti komplikovaný a způsobuje, že jsou dnes poměrně vzácné. Z vajíček, kterých naklade samička až 10 000, se vylíhne larva (triungulinus), která se přichytí na hostitelský hmyz, obyčejně na včelu. Toto stádium majky bylo a je dost často nesprávně pojmenováno jako samostatný druh  tzv. včelí veš. Larva se dostává se včelou do úlu, kde se živí včelími vajíčky a potom se přemění do druhého stádia. Toto stadium se ještě dvakrát svléká a poté se přemění na larvu třetího stádia a v tomto stádiu také přezimuje. Na jaře se přemění do čtvrtého stádia, pak se teprve zakuklí  a přemění  v dospělého brouka.

Ptáci, žáby a někteří hmyzožraví savci  jsou proti jedu kantharidinu imunní

Zajímavým faktem je, že žáby, ptáci a někteří hmyzožraví savci jsou proti jedu kantharidinu imunní, nicméně jed se kumuluje v jejich tělech. "V souvislosti s tím uvádějí čeští biologové Kůrka a Pfleger (1984), pozoruhodnou příhodu, ke které došlo v 60. letech 20. století v Československu. Jistý muž měl vyplatit vysokou finanční náhradu za újmu na zdraví ženě, kterou zranil při autonehodě. Aby se placení dávky vyhnul, podal jí jídlo připravené ze slepice, kterou předtím krmil puchýřníky. Žena na následky otravy zemřela."

Mohu doplnit vlastní zkušenost z dob, kdy mi bylo 12 let. Majky jsem chytal a dával do krabičky na školním výletě v Tatrách.  Přes noc se z krabičky dostaly, takže jsem je chytal znovu. I nadále jsem byl mnohokrát potřísněn jejich jedem při manipulace za účelem focení, ale také demonstračním. Nikdy jsem žádnou alergii  nedostal.     

Foto brouka majky: Břetislav Lazecký

Foto larev majky: zdroj Wikipedia