Naše organizace Natura Opava se již mnoho let zabývá propagací ekologického zemědělství. Díky mezinárodním vzdělávacím projektům jsme navštívili snad už stovky farem, malých podniků a regionálních zemědělců jak u nás tak v Evropě. Za tu dobu jsem pochopil, že hlavním znakem maloproducentů (kterým má nový zákon o kvótách na české potraviny v českých supermarketech pomoct) je především podnikavost, hrdost a vlastní filozofie, která reflektuje ekologický přístup ke krajině a rodinný statut podnikání. Na tomto mají založený také svůj marketing a snahu "vychovávat" spotřebitele. Cenu si určují sami a zákazníci si rádi připlatí.
Snad i proto zákon odmítají všechny asociace soukromých zemědělců a podnikatelů, jako pokrytecký, nic neřešící a ve svém důsledku kontraproduktivní. Zastávala se ho pouze agrární komora sdružující velké podniky a "zkostnatělé svazáky". Jsem ekologicky smýšlející člověk, ale mám také v sobě pragmatismus a snad i kus ekonomického úsudku. Věřím v člověka jako jednotlivce a v to, že kdo umí číst, psát a počítat a má kousek informací z poza kopce se umí rozhodovat sám a tím bojovat za svoje přesvědčení, podnikání a místo na světě bez kvót, zbytečných norem a nařízení. To platí jak pro producenta, tak pro konzumenta.

- Nemyslím si, že se u nás dají vypěstovat plodiny jako salátové okurky, rajčata, broskve, meruňky, papriky, vinnou révu tak efektivně a kvalitně jak jsem to mnohokrát viděl v jižní Evropě. Díky bohu, že to umí jinde a umí tím zásobit náš trh i v zimě.

- Nemyslím si, že se někdy u nás dají vyprodukovat tak kvalitní a druhově bohaté sýry jako v západní Evropě. Díky bohu, že si mohu jednou za čas koupit i u nás.

- Nemyslím si, že vypěstovaná rajčata a okurky v česku budou ekologičtější. Ekonomicky, z ohledem na klima, se u nás nikdy nedají lépe vypěstovat. Zemědělcům to však otevře cestu ke stavbě vyhřívaných skleníků, jak jinak než z dotací, aby pokryli trh. To moc ekologicky a pragmaticky nezní! V otevřeném trhu to je holý nesmysl.

- Myslím si, že konkurence zboží ze západní Evropy vede k soustavnému zlepšování i českých výrobků. I ten eidam se už u nás vyrábí alespoň s bylinkami, pepřem a z kvalitnějšího mléka. Prémiová niva se už částečně podobá italské gorgonzole a grand moravia parmazanu. Proč ne?  Kdo se bojí konkurence nemůže přece podnikat. Kdo se jí nebojí, vytvoří si vlastní cestu.

- Ve svém věku vím, že kvalitní vína z jižní Moravy jsou jen ta bílá. Má oblíbená červená suchá logicky z geografického a klimatického hlediska budou vždy lepší z jihu Evropy. Proto si je také z našich cest tak rádi vozíme.

- V žádném případě mi nevadí polské vepřové maso. Viděl jsem desítky rodinných farem v Polsku produkujících vepřové pro české markety. Jejich podnikavostí, píli a odborností se by se naši producenti mohli učit. Cenově by náš trh stejně převálcovali i bez národních dotací.

- Jsem rád, že se k nám dováží slunečnicový olej z Maďarska. U nás se slunečnicím moc nedaří. Na toto přišli čeští zemědělci již v době Rakousko - Uherska.
K čemu kvóty povedou? Povedou k výrobě sice českých potravin, ale projeví se na kvalitě - kvóty tak ochrání hlavně české nekvalitní výrobky velkoproducentů, kteří se tak do kvót snadno ukryjí.

V žádném případě se mi ale nelíbí současné praktiky supermarketů, kteří tlakem na cenu snižují kvalitu potravin a používají mnohdy cenové vydírání dodavatelů. Ovšem myslím si, že to nelze řešit jakýmikoliv kvótami. Cesta je pouze konstantním tlakem spotřebitele a jeho preferencí, tedy to co bude kupovat, tak se bude prodávat a nabízet. Hrdý producent, který si je dobře vědom ceny a kvality svých výrobků si již dávno vytvořil svou síť odběratelů v menších obchodech, přímým prodejem, vývozem... To je cesta, která funguje a osvědčuje se. Producenti českých potravin také dodávají do zbytku Evropy. Jak by se jim líbily kvóty na ně? Kdo ochrání je?
Celé mi to přijde jako laciné předvolební gesto. Zákon je stejně určený k neúspěchu. Tento neúspěch pak bude tvořit střelivo pro ?patrioty? před volbami, jak nám ta EU a zastánci volného trhu narušují naší suverenitu. Díky bohu, že to nakonec bude smeteno ze stolu, protože volný trh je výhodný i pro nás.
Ekologický a ekonomický balanc (ve volném trhu) reflektuje tak zásadní věc jako je klima, dlouhodobá zkušenost a preference konzumentů. Toto kvótami nelze řešit. Naplnění podmínek supermarketů a kvót tak nahrává pouze velkým hráčům s kapitálem - stejně tak jako v krajinné ekologii "tu niku obsadí v prvním sledu R stratégové s potenciálem (tedy přeneseně řečeno s kapitálem) vysoké produkce". Podstatné problémy české krajiny a venkova, tj. konvenční ?chemický? neudržitelný způsob zemědělství to však neřeší a tento problém bude jen prohlubovat -  tomu říkám pokrytectví. Rozhodnout se umí každý producent i konzument, co vypěstuje, co koupí a s kým si prostřednictvím obchodu vymění důvěru. A kým prostřednictvím tohoto obchodu ovlivní naší i jinou krajinu. Preferovat české potraviny (když nám budou chutnat) můžeme i bez kvót, stejně tak jako vyřazovat z našeho jídelníčku jahody ze Španělska v zimě. Tlak nás spotřebitelů je sice možná pomalý, ale neměnný.