Kromě toho rostou v roklině na březích potůčku dále zapalice žluťuchovitá Isopyrum thalictroides, mokrýš střídavolistý Chrysosplendium alternifolium, sasanka hajní Anemone memorosa, pomněnka bahenní Myosotis palustris, orsej jarní Ficaria verna. Poblíž kvete prvosenka vyšší Primula elatior, podbílek šupinatý Lathraea squamaria, plicník lékařský Pulmonaria officinalis, ostřice chlupatá Carex pilosa.

Potůček má pravděpodobně prameniště v Rozumickém lese na polské straně, protéká polem mezi Hněvošickým hájem a polským Rozumickým lesem, kde není vidět, protože jeho voda stéká pod zemí po nepropustné jílovité vrstvě. Roklinou, zastíněnou vysokými listnáči, mezi kterými převládá lípa Tilia cordata, habr Carpinus betulus, střemcha hroznovitá Padus avium, dub Quercus robur a bříza Betula sp., se po zalesněném svahu dostává do malé vodní nádrže před obcí Hněvošice.

Tento vodní tok jsme vybrali z důvodu, že jeho velká část protéká krásným lesem, který na nás ve směru od Opavy nepůsobí nijak velkým dojmem. Přesto, až do něj vstoupíme a zajdeme kousek dál, přestaneme vnímat hukot motorových vozidel a plně se věnujeme zvláštnímu kouzlu Hněvošického háje. Je zajímavý nejen z hlediska biologického, hlavně na jaře, kdy rozvíjející se listy stromového a keřového patra ještě zcela nezastiňují bylinné patro honosící se spoustou především sasanek lesních.

Mokřad s prvosenkou	Orsej jarní	Mokrýš střídavolistý	Hvězdnatec čemeřicový
Podbílek šupinatý	Ostřice chlupatá	Zapalice žluťuchovitá	Sasanka hajní

Ale vraťme se k lesnímu potůčku, který se stále ztrácí a zase objevuje v podobě malých tůněk, ve kterých se rozmnožují skokani hnědí a štíhlí.

Pro milovníky přírody má Hněvošický háj nesmírný význam, a to jak ochranářský, tak estetický. Nesmíme zapomenout ani na historický význam této lokality. Archeologové zde objevili důkazy osídlení v neolitu a z doby bronzové.

Související články o Hněvošickém háji:

Naučná stezka v Hněvošickém háji

Rozkvetlý Hněvošický háj