Template
Template Template
Template Pátek, 04 říjen 2024 Template

Přihlášení

 
Template
Povídání o otci, kočce a sýkorce
Napsal RNDr. Milan Kubačka   
Úterý, 22 prosinec 2009
Otec mi několikrát vykládal historku z mládí, která připomíná bajku. Dlouho mi trvalo, než jsem ji přišel na kloub. Co tenkrát zažil? Jako šestiletý kluk chytil sýkorku, kterou vypustil v dřevěnici, ve které se na Kysucích narodil. Chvíli ji pozoroval a pak šel běhat na dvorek. Mezi tím se sýkorku pokoušela chytit kočka, úplně na ni zapomněl. Uvědomil si to nebezpečí a rychle se vrátil, zrovna když kočka ptáčka chytila a začala ho žmoulat. Vzal pohrabáč a kočku udeřil, až zůstala ležet nehybně stejně jako sýkorka.

Oba nebohé tvory ve zmatku sebral a vynesl je ven a schoval do stodoly. Sám utekl, také se někam schovat před rodiči.

Byl zvědavý, dlouho to nevydržel a šel se podívat do stodoly, co způsobil. Čekalo ho překvapení. Kočka ani sýkorka tam nebyla. Vyběhl ven a u kmene smrku nedaleko stodoly viděl kočku, jak si pochutnává na sýkorce.

Co z toho plyne? Nedůslednost se nevyplácí?  Nikomu a ničemu se nedá věřit?

Přesně před rokem otec zemřel ve věku 87 let. Za mnohé jsem mu vděčný. Naučil mne mít rád divokou přírodu a chápat vztahy mezi rostlinami a živočichy. Dnes se tomu říká vznešeně environmentální výchova. Rád vzpomínám na chvíle strávené společně v lese. Společně jsme poznali lesy v Hněvošicích, kde jsme také část života bydleli. Kysucké vrchy, odkud otec pocházel nebo  Strážovské vrchy, rodiště mé matky. Všude jsme pozorovali různé druhy ptáků. Nicméně slabost pro sýkorky mu zůstala až do konce života.

Aktualizováno ( Čtvrtek, 05 květen 2011 )
 
<< Předchozí   Další >>
Template
Template Template Template
Template Template