Template
Template Template
Template Čtvrtek, 24 květen 2018 Template

Přihlášení

 
Template
Prase divoké, způsobí v přírodě více škody než užitku, stejně jako člověk
Napsal Jakub Kubačka   
Sobota, 10 únor 2018
Kolikrát jste použili slovo prase? Častokrát! A to v tom nepříznivém spojení. "Podívej se na sebe, vypadáš jako prasátko?, řekne maminka svému synáčkovi, který prozkoumal dno kaluže, ke které se rozběhl, sotva ji uviděl. Samozřejmě v tom zrovna čistém oblečení. Ta kaluž, jakoby ho přitahovala! Má to však svou logiku, kterou čistotná maminka nikdy nepochopí. Ta určitě neví, co je to kaliště, která prasata v lesích vyhledávají.

Když se zamyslíte nad nadávkami, kterými častujete nejen dítě, ale i dospělého člověka, použijete slovo prase nebo čuně. To je tak na stejné úrovni a týká se zevnějšku člověka. Proto stále platí, co se zpívá v písni od Voskovce a Wericha, šaty dělají člověka. Slušně oblečení však nezakryje špatné vlastnosti.
Co se morálky týče je ještě jiná kategorie slov, které si všímají charakterových a mravních vlastností, jako jsou označení - nestyda, nemrava nestoudník a snad to nejhorší prasák. To se týká snad jen sexu, ale svině je člověk těch nejhrubších a nejhorších vlastností.
Vypadá to, že pokud chceme někoho stručně charakterizovat, tak se bez těchto označení, jinak velmi inteligentního zvířete, jakým prase určitě je, neobejdete.
Trochu jinak je to s označením "hovado", ale opravdu jen trochu.
Prase divoké, kráva, koza a ovce jsou už několik tisíc let domestikovaná zvířata. Tito sudokopytníci nás doprovázejí a bez nich bychom si život nedovedli představit.
Stále je máme na očích, takže je pořád přirovnáváme člověku, alespoň, co se vlastností týče.

Důležitá je samozřejmě i drůbež, koně, kočky a psi, ale věnujme se hlavně praseti divokému.

prase1_20180210_1960414437.jpg
prase2_20180210_1783390694.jpg
Spičáky kňoura v horní čelisti jsou klektáky, ve spodní čelisti jsou páráky a dohromady se nazývají zbraně.
 Selata - letošáci mají kresbu, která připomíná pyžamo.


Jak prase divoké žije?

Prase divoké bylo vždy významnou lovnou zvěří, díky čemuž se velmi často objevuje v pověstech a to nejen našich. Je také předkem prasete domácího, které se chová pro maso a tuk. Vzpomeňme na Bivoje z českých pověstí nebo Heraklese z řeckých bájí.
V českých zemích je zvěří původní, avšak koncem 18. století byla ve volných honitbách vystřílena. Podle nařízení Marie Terezie z roku 1770 a Josefa II. z roku 1786 se směla chovat pouze v oborách. Po druhé světové válce se zvolna dostala do volných honiteb únikem z obory, hlavně však migrací z Polska, Německa a karpatské oblasti).
Prase divoké je aktivní zejména v noci, den tráví většinou odpočinkem. Jedná se o skrytě žijící tvory, kteří se díky svým dokonale vyvinutým smyslům většinou velmi účinně vyhýbají přítomnosti člověka.

Jejich přítomnost v lese však často můžeme zaznamenat díky jejich bahenním koupelím, ve kterých je bahno v loužích rozválené na velké ploše.
Žijí obvykle ve skupinách, které průměrně čítají 20, vzácně až 50 jedinců. Výjimkou jsou pouze staří samci, kteří žijí samotářsky.
Prase divoké ke svému životu preferuje zejména staré listnaté lesy s bohatým podrostem a s dostatkem příležitostí    k těm, již zmíněným, bahenním ?koupelím?.  
Jsou schopni vyvinout rychlost 48 km/h., takže člověk nemá před útokem bachyně, která chce ochránit svá selata,  šanci. To byste je museli ale sami napadnout. Také proč?

Jak prase škodí?

Výsledné početní stavy jsou pozitivně ovlivňovány současnou intenzivní velkoplošnou zemědělskou výrobou zejména vysokých plodin, jako je kukuřice a řepka, které poskytují dostatek krytu a klidu a znesnadňují lov zvěře.
Škody, které uvedený druh zvěře svými životními projevy působí zejména na zemědělské půdě a zemědělských plodinách, se stále zvyšují. Významné je i negativní působení prasete divokého na populace některých druhů zvěře, zejména bažanta obecného, koroptve polní a zajíce polního.
Už během panování Marie Terezie bylo zakázáno pást prasata v lesích, kde škodí zejména na semenáčcích buků, které jim velmi chutnají. Lesníci vědí, že když novou výsadbu neochrání oplocením, sežerou nejen sazenici, ale i celý bal s kořeny.
Divočáci masivně pronikají do měst a vesnic, škody v lesích, na polích a v zahradách neberou konce.
Na pomoc teď přichází zákon, od 1. ledna 2016 se černá zvěř může lovit v kteroukoli roční dobu, bez rozdílu pohlaví  a věku. Otázkou je, zda a jak tento krok může pomoci.   

Jsou velmi inteligentní

Patří mezi velmi ostražitá zvířata, což je určitě znak inteligence. Tu využívají v cirkusech. Údajně je prase se svou inteligencí v žebříčku zvířat na předních místech. Inteligence prasat je srovnatelná s inteligencí slonů a delfínů. V něk-terých zemích se chovají jako domácí mazlíčci. Několik studií ukázalo, že prasata jsou dokonce chytřejší než psi a kočky a dokážou řešit problémy rychleji než mnozí primáti. Jejich kognitivní schopnosti se dají přirovnat ke schopnostem tříletých dětí.

prase3_20180210_1556713134.jpg
 Občas se v populaci divokých prasat vyskytnou jedinci, kteří nezapřou, že z nich byla vyšlechtěna bílá prasata domácí. Člověk a prase jsou všežravci, mají stejné enzymy. Této příbuznosti se využívá při transplantacích kůže po rozsáhlých popáleninách. Foto Vladimír Baday.

 

Text: Milan Kubačka

Foto: Jiří Procházka, Vladimír Baday

Poděkování za cenné připomínky Radimu Sokolovi

 
<< Předchozí   Další >>
Template
Template Template Template
Template Template