Template
Template Template
Template Středa, 12 prosinec 2018 Template

Přihlášení

 
Template
Ucho Jidášovo a další dřevokazné houby doplňují barvy na podzimní paletě
Napsal Jakub Kubačka   
Úterý, 03 duben 2018
Houby jsou v Evropě zastoupeny počtem asi 5000 druhů. Jsou v přírodě a koloběhu živin nenahraditelné. Na rozdíl od rostlin nemají zeleň listovou (chlorofyl), proto neumí vyrábět organické látky. Avšak spolu s bakteriemi jsou jedinými organizmy, které umí organickou hmotu rozkládat zpět na jednoduché sloučeniny. Článek nám zaslal opavský mykolog RNDr. Vít Balner.
Houby oproti bakteriím dokážou rozkládat i tak těžko odbouratelné látky, jako je dřevo. Zajišťují, aby to, co v přírodě "dosloužilo", bylo beze zbytku znovu využito. Mnohé druhy hub tedy rozkládají dřevo, kůru, listy apod. Jiné druhy žijí s dřevinami symbioticky, čili ve vzájemném úzkém soužití. Jedná se buď o mykorhizu - oboustranně prospěšný vztah nebo o parazitizmus, kdy houba stromu škodí. Zdánlivě záporný vztah (pro dřeviny) může být ve svém důsledku prospěšný, neboť ozdravuje dřevinnou populaci ?odstraněním? oslabených a přestárlých jedinců. Ti postupně umírají a jejich torza a zbytky slouží jako potrava a domov larválním stádiím hmyzu, které žerou ptáci a tak dále? Houby rozkládají při růstu a šíření svých houbových vláken (hyf) ve dřevě komplexní látky na jednodušší. Takto vzniká hniloba - hnědá nebo bílá. Houby tedy lze jednoduše rozdělit podle způsobu jejich výživy na saprotorfní (živí se na mrtvém dřevě) a na druhy saproparazitické, které se živí částečně paraziticky na živém dřevě a částečně na mrtvém dřevě.
drevokaznehouby1_20180328_1629739582.jpg
Ucho Jidášovo (Auricularia auricula-judae) saprotrof na odumřelém dřevě listnáčů, především bezu černém, též hlošině, javorech apod. Hniloba je bílá. Plodnice se tvoří hlavně v chladném období roku a přestože jde o běžnou houbu, snadno unikají pozornosti. Jsou jedlé, bez chuti a cenné pro chrupavčitost - využívá se v čínské kuchyni. Jde o léčivku. Používala se k odvodňování mokvajících ran a vnitřně pro úpravu metabolických pochodů - snižuje hladinu cholesterolu, příznivě ovlivňuje hospodaření s tuky  a rozpouští krevní sraženiny.

Tělo hub se nazývá stélka a je vyplněna chitinem. Je složena z rozvětvených vláken - hyf, které prorůstají substrátem (půdou nebo dřevem) a rozšiřuje se v rozsáhlá podhoubí (mycelium). Za vhodných podmínek vytváří plodnici. Plodnice je nadzemní orgán, jehož hlavním úkolem je rozmnožování. Plodnice mají různý tvar, ale vždy obsahují výtrusy. Bývají na spodní straně klobouků na lupenech nebo v rourkách. Prorůstáním dřeva houbovými vlákny - hyfy, vzniká mycelium (podhoubí). To způsobuje v konečném důsledku hnilobu dřeva, a to jak zdravého stromu nebo již  oslabeného. Hyfy čerpají z dřeva látky, které potřebují k životu. Rozlišujeme dva základní typy hniloby. Houby u hnědé hniloby rozkládají celulózní složku dřeva a ligninovou minimálně. Tato hniloba je v poslední fázi rozkladu charakteristická kostkovitým rozpadem dřeva. Naopak bílá hniloba je způsobena houbami rozkládajícími lignin. Až v pokročilejší fázi se barví do světla až žlutobíla. Dřevo se stává se křehčím a lehkým. V poslední fázi se dřevo drolí a kompletně rozpadá. Vzniká tak trouch.
drevokaznehouby2_20180328_1174231795.jpg
drevokaznehouby3_20180328_1403745357.jpg
 Václavka obecná (Armillaria mellea) roste v listnatých i jehlična-tých lesích. Obyčejně se vyskytuje v trsech, plodnice je možné nalézt i jednotlivě u kořenů stromů. Jedná se o parazitickou houbu, která napadá i zdravé kmeny,čímž může v lese způsobit velké škody. Roste od září do října, při příhodném počasí až do listopadu a v chladném počasí se výjimečně objevuje už v létě.   Síťkovec načervenalý, dříve outkovka načervenalá (Daedaleopsis confragosa) velice hojný druh rostoucí zejména na vrbách, ale i břízách, bucích, lískách, jeřábech a vzácněji třeba na třešních. Působí bílou vláknitou hnilobu a může být slabším parazitem.
 drevokaznehouby4_20180328_2006308992.jpg  drevokaznehouby5_20180328_1588683318.jpg
 Rezavec lesknavý (Inonotus radiatus) je saproparazit listnáčů, zejména olší. Hniloba je intenzívní, bílá, napadené stromy rychle hynou. Plodnice se tvoří až v pokročilé fázi rozpadu dřeva. Lesknavý se jmenuje podle lesku pórů, jež se objevuje při natáčení plodnice ze strany na stranu.
 Šedopórka osmahlá (Bjerkandeta adusta) jeden ze dvou našich šedopórek, velmi běžná na nejrůznějších listnáčích.
Jde předně o saprotrofa (opět bílá hniloba),
ale často se projevuje i jako parazit. Plodnice jsou kloboukaté
(jako na obrázku), ovšem mohou být i zcela rozlité.
 drevokaznehouby6_20180328_1293800852.jpg  drevokaznehouby7_20180328_1846262950.jpg
 Lesklokorka ploská (Ganoderma applanatum) velmi hojná na živých i mrtvých kmenech a pak pařezech listnáčů, méně často jehličnanů. Tvoří víceleté plodnice a působí bílou hnilobu napadeného dřeva. Má zřejmě obdobné povzbuzující účinky na lidský organizmus jako známá lesklokorka lesklá.
 Sírovec žlutooranžový (Laetiporus sulphureus) nebezpečný saproparazit listnáčů. Hniloba je červenohnědá kostkovitá velmi intenzívní. Rozkládá jádrové dřevo a napadené stromy dlouho nevykazují příznaky oslabení - neprosychají - v tom tkví nebezpečí náhlých pádů či rozlomení dřevin. Plodnice jsou zamlada jedlé a dosti chutné, avšak ne vždy - někdy mají nepříjemnou kyselou chuť.
 drevokaznehouby8_20180328_2001505991.jpg  drevokaznehouby9_20180328_1451352799.jpg
 Hnědá hniloba dřeva.  Bílá hniloba dřeva.
   
   
Text a fotografie Vít Balner
 
<< Předchozí   Další >>
Template
Template Template Template
Template Template