Template
Template Template
Template Úterý, 11 prosinec 2018 Template

Přihlášení

 
Template
Zamyšlení nad plevely na půdě ponechané ladem a co je to sukcese?
Napsal Jakub Kubačka   
Úterý, 03 listopad 2015

Přípravné práce pro výstavbu severního obchvatu města Opavy a předtím provedený záchranný archeologický průzkum způsobily, že pozemek zůstal ladem. Stal se tak plochou, která vybízí ke studiu různých druhů plevelných rostlin. Byli jsme se tam podívat s člověkem z nejpovolanějších, Ing. Svatoplukem Rychlým z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Brně, Odbor diagnostiky, Diagnostická laboratoř Opava. Požádali jsme ho o odpovědi na několik otázek.

rychlyukzus1_20151102_1988907013.jpg
rychlyukzus2_20151102_1078131211.jpg
 Ing. Svatopluk Rychlý s dcerou
 Pohled na zaplevelené pozemky před vjezdem do opavského nákupního centra před Opavou ze silnice z Malých Hoštic.

Co je vlastně plevel a jak byste ho charakterizoval?

Plevely jsou všechny rostliny, které na pozemku rostou proti vůli pěstitele. Z tohoto pohledu se může stát plevelem i kulturní rostlina, např. pšenice, začne-li růst v porostu řepky.

Ožehavým problémem některých polí na Opavsku je také výskyt takzvaných plevelných řep. Jedná se rostliny řepy, která tvoří semena již v prvním roce vegetace a zaplevelují porosty cukrovky. Řeknete si, jak vadí řepa v řepě? A přece se na ní projevují všechny negativní vlastnosti plevelů - konkuruje kulturní rostlině tím, že odebírá vodu, živiny, zastiňuje ji, snižuje konečný výnos, může být zdrojem chorob a škůdců a mimořádnou tvorbou semen zvyšuje jejich půdní zásobu.

Literatura uvádí, že u nás se za plevele považuje téměř 200 druhů rostlin! Kromě dříve zmiňovaných negativních vlastností mohou tyto rostliny také snižovat kvalitu konečného produktu, být jedovaté, či alergenní.

Navzdory všem těmto záporným vlastnostem se pohlíží na plevele, především v systémech ekologického zemědělství, jako na doprovodné rostliny, které hlavně u rostlin, pěstovaných v širokých řádcích, zabraňují erozi a snižují neproduktivní výpar z půdy.

 

Jak se plevele rozšiřují a jsou pro to nějak uzpůsobeny?

Jako všechny rostliny rozlišujeme u plevelů dva základní způsoby rozmnožování: pohlavní (generativní), tedy semeny a nepohlavní (vegetativní), kdy se jedná o jakýsi doplňkový způsob. Děje se tak částmi rostlin a kořenů a to oddenky, hlízami a cibulkami. S tím souvisí i rozšiřování plevelů.

Na vegetativním způsobu rozšiřování se může podílet člověk (antropochorie), např. přemísťováním zeminy, nebo voda (hydrochorie), která při dešti či závlaze unáší části rostlin. Semena, která jsou vybavená chmýrem (pcháč, smetánka, mléč, bodlák) nebo ?křídly?(šťovík), odnáší, kromě vody, také vítr (anemochorie). Proudící vzduch také rozkývává lodyhy a tím pomáhá vypadávání semen (vlčí mák). Specifický způsob je i šíření živočichy (zoochorie) a to buď uchycením na těle (svízel přítula, lopuch) nebo exkrementy (merlík, rdesna, laskavec).

 

Řekněte nám něco o rozdělení plevelů, dělí se do nějakých skupin? Jaké plevele jsou typické pro obilniny a jaké pro okopaniny? Jsou plevele, které rostou téměř všude, a které jsou nejúpornější?

Stejně jako kulturní rostliny, můžeme i plevele dělit podle různých hledisek. Ze systematického hlediska na jednoděložné (chundelka metlice, pýr plazivý atd.) a dvou-děložné (kokoška pastuší tobolka, merlík, rdesna, pcháč oset atd.). Podle biologických vlastností jsou děleny na jednoleté efemérní (rozrazil břečťanolistý), jednoleté časné jarní (hořčice rolní), jednoleté pozdní jarní (ježatka kuří noha) a jednoleté ozimé (chundelka metlice). Samostatnou kapitolou jsou vytrvalé velmi urputné plevele, které se množí především vegetativně (pýr plazivý, pcháč oset).

Typickým plevelem pro ozimé obiloviny je např. svízel přítula, chundelka metlice, heřmánkovec přímořský, mák vlčí, violka rolní či hluchavka nachová. V jarních obilovinách pak můžeme najít oves hluchý a hořčici rolní, v okopaninách merlíkovité plevele, ježatku kuří nohu, rdesna a laskavec ohnutý.

Rozdílnost těchto plevelných společenstev vyplývá především ze způsobu nebo, chcete-li, z technologie pěstování dané plodiny. Proto v jarních plodinách nenajdete ozimé plevele, které jsou zničeny mechanicky jarní předseťovou přípravou. V ozimech se naopak neuplatní jarní plevele, protože v době jejich vzcházení jsou ozimy již tak narostlé, že jejich konkurenční schopnost je velká.

Samostatnou kapitolou jsou plevele vytrvalé, které zaplevelují pravidelně všechny plodiny i neobdělávané plochy. Jde především o dříve zmiňovaný pýr plazivý a pcháč oset, který je nepříjemný tím, že se množí vegetativně - oddenky, ale samozřejmě i generativně - semeny, která jsou schopna, díky létacímu aparátu, doletět na značné vzdálenosti.

 

Mezi mechanismy, které zaručují rozšiřování plevelů, patří i skutečnost, že všechna semena neklíčí najednou. Mohl byste nám to vysvětlit a jaké další vlastnosti plevele ještě mají?

Semena se po opuštění mateřské rostliny dostanou nejdříve na povrch půdy a později se vodou, obděláváním apod. dostávají do půdního profilu. Vytvoří tak zásobu semen, ale díky fyziologickým mechanismům jsou jen některá semena schopna klíčit hned, jiná upadají do tzv. dormance. Ta je buď vrozená, nebo vyvolaná. Vrozená (primární) dormance je mechanismus, založený na obsahu určitých látek, které zabrání vyklíčení, například před příchodem zimy. Ovšem právě chlad se podílí na jejich odbourání, aby na jaře byla připravena vzejít. Naopak vyvolaná (sekundární) dormance nastává, ocitnou-li se semena v nepříznivých podmínkách.

 

Jaké jsou způsoby odstranění plevelů? Co to jsou selektivní herbicidy a jak se používají?

V zemědělské praxi se ujal termín regulace zaplevelení a spočívá v kombinaci chemických a nechemických zásahů. Úsilí o dosažení vysoké a kvalitní sklizně vede farmáře k používání herbicidů, není však bezhlavé  a samospasitelné.  Nutný a v praxi využívaný, je celý komplex opatření, spočívajících ve střídání plodin, mechanickém zpracování půdy a to jak předseťovém (podmítka, orba), tak za vegetace (plečkování). Nabízí se také moderní, ale v praxi zatím nerozšířené metody termické, při kterých se využívá účinků plamene, infračerveného záření elektrických výbojů nebo horké páry.

Mezi chemické metody regulace patří používání herbicidů. Ty se dělí na totální a selektivní. Jak už název napovídá, selektivní herbicidy umožňují použití v plodině, aniž by ji negativně ovlivnily, naopak neselektivní (totální) hubí veškerou zasaženou vegetaci. Herbicid je třeba používat pouze v plodině, pro kterou je určen, dodržovat předepsanou dávku a agrotechnickou lhůtu, vše tak, jak je uvedeno na etiketě přípravku.

 

Můžu nechat ladem pozemek, který se zaplevelí a ohrožuje sousední? Můžu být za to postižen?

Základní povinnosti fyzických a právnických osob, které pěstují rostliny nebo vlastní pozemky, definuje Zákon o rostlinolékařské péči. Patří k nim povinnost zjišťovat a omezovat výskyt a šíření škodlivých organizmů včetně plevelů tak, aby nevznikla škoda jiným osobám nebo nedošlo k poškození životního prostředí anebo ohrožení zdraví lidí nebo zvířat. Porušení této povinnosti může být klasifikováno jako přestupek a kromě sjednání nápravy může být udělena pokuta u fyzických osob až do výše 30 000 Kč a u právnických osob dokonce až 500 000 Kč.

 

Co je to trojpolní systém, používá se ještě?

Trojpolní systém byl využíván ve 13. století, kdy byl pozemek rozdělen na tři části. Na jedné byl pěstován ozim, na druhé jař a třetí část byla ponechána ladem. V dalším roce se vše posunulo, po úhoru následovala jař, po jařině ozim a po ozimé plodině úhor. Smyslem byla samovolná obnova úrodnosti na neosetém pozemku. V dnešní době se tento systém nevyužívá. V současné dotační politice se uvažuje se zařazením úhoru do osevních postupů, ale budou pro něj stanoveny podmínky, aby správně plnil svůj účel  odplevelení a obnova úrodnosti.

 

Bylo by rozumné, abychom všechny nepotřebné rostliny - plevele, zlikvidovali? Nemůžeme třeba někdy v budoucnu potřebovat jejich genofond?

Tato otázka je velmi záludná a odpovědět na ni jednoznačně nelze. Je jasné, že každá rostlina má své místo a diverzita je potřebná a hlavně přirozená. Navíc rostliny, jak už bylo řečeno v úvodu, se stávají plevely až v případě, že rostou tam, kde nechceme. Kromě toho velká část plevelů má mimo vyjmenovaných špatných vlastností také ty dobré a pro člověka využitelné, jedná se často o rostliny nektarodárné či léčivky.

 

Není však výjimečné, že se setkáte s lidmi, kteří vynaloží mnoho úsilí a prostředků, aby jejich trávník byl ten nejzelenější a ?nehyzdila? ho ani jedna sedmikráska. Ale i růže Malého prince připustila, že chce-li vidět motýly, musí snést pár housenek. Před každým zásahem, především chemickým, je třeba zhodnotit, zda je hospodárný a přinese užitek, odvrátí hospodářskou škodlivost nebo je jenom plýtváním prostředky. Vždy je ovšem něco za něco. Když chceme kvalitní vysokou produkci, nemůžeme si dovolit nechat pole zaplevelené, protože zanedbaný jeden rok se projeví i v letech následujících. Je třeba ke všemu přistupovat se zdravým selským rozumem.

 

rychlyukzus3_20151102_1560002905.jpg
rychlyukzus4_20151102_1099555774.jpg
 Vysoký porost lopuchu většího
 Spoutaný a zcela vyschlý Kateřinský potok

Co by se stalo za 10 nebo 20 let, pokud by se pozemek nechal ladem? Proběhla by zde určitě sukcese. Mohl byste nám vysvětlit, co to sukcese je a co by zde za těch 20 let rostlo bez zásahu člověka?

Sukcese je nesezónní, směrovaný a kontinuální proces kolonizace a zániku populací jednotlivých druhů na určitém místě. To znamená, že na jednom místě jsou populace určitých druhů nahrazovány postupně jinými konkurenceschopnějšími, které původní vytlačí. Finálním stadiem sukcese je rovnovážný stav, kterému říkáme klimax. Rozlišujeme primární sukcesi na místech, kde došlo k odstranění celého společenstva včetně půdy a sekundární, kde je zachována půdy i se zásobou diaspor,  tedy semen a vegetativních částí rostlin (ladem nechané pozemky). Na těchto místech nejdříve začnou růst jednoleté druhy, vystřídají je pak vytrvalé byliny a trávy. 

Zhruba po pěti letech se uchytí první keře a světlomilné stromy. Klimaxovým stadiem v našich podmínkách je lesní společenstvo a dá se o něm hovořit asi po 150 letech. Po dvaceti letech bychom tedy na pozemku, nechaném ladem, našli hlavně trávy, keře bezu a šípkových růží, popřípadě jeřáby, břízy, hlohy nebo javory.

Na otázky odpovídal: Ing. Svatopluk Rychlý

Fotografie: Milan Kubačka

 

 

Aktualizováno ( Neděle, 08 listopad 2015 )
 
<< Předchozí   Další >>
Template
Template Template Template
Template Template