Template
Template Template
Template Úterý, 11 prosinec 2018 Template

Přihlášení

 
Template
Evidence dřevin na lokalitě Ag. Apostoli Preveza, Řecko - Jakub Kubačka
Napsal Jakub Kubačka   
Čtvrtek, 12 březen 2009
Na lokalitu v Agii Apostoli u Prevezy v Řecku jezdí přírodovědci z Opavy, Olomouce, Prahy a ostatních míst v naší republice od roku 1988. Od roku 2000 zde každoročně pořádá občanské sdružení Natura Opava mezinárodní setkání mladých přírodovědců z Opavy, polské Ratiboře a řecké Prevezy. Cítili jsme povinnost provést průzkum této lokality, kde každoročně stavíme stanovou základnu. Evidenci dřevin zde provedl tehdejší student Gymnázia v Hlučíně Jakub Kubačka, který s touto prací skončil na třetím místě Středoškolské odborné činnosti v republikovém kole.

Průzkum: březen 2003
Autor: Jakub Kubačka
Gymnázium Hlučín
e-mail: Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny

Obsah

1. Úvod
2. Metodika
3. Výsledky
3.1 Mapa výskytu významných dřevin na lokalitě Agii Apostoli
3.2 Seznam dubů zjištěných v Agii Apostoli
3.3 Seznam ostatních významných druhů dřevin v Agii Apostoli
4. Závěr - diskuse
5. Abstrakt - resumé
6. Seznam použité literatury

Přílohy:
Č. 1 Fotodokumentace dřevin v Agii Apostoli
Č. 2 Charakteristika lokality v Agii Apostoli

 

evidence_drevin_ag_apostoli_20090312_1595556997

1. Úvod

V práci jsem se zaměřil především na inventarizaci dubů a olivovníků, které patří k nejstarším dřevinám na prevezském poloostrově. Podle informací z radnice města Prevezy a místních ochranářů takový průzkum ještě nebyl proveden a je tedy první.
Součástí práce je i popis tři naprosto odlišných biotopů, které se na lokalitě Agii Apostoli nacházejí na ploše asi 5,5 hektarů. Jedná se o dubový a olivovníkový porost, odkrytý geologický profil mořského břehu a pobřeží Amvrakijského zálivu.
Lokalitu pravidelně každoročně navštěvuji od roku 1992 a to v měsících od března do srpna. Posledních pět let jsem pod vedením odborníků byl zapojen i do ornitologického, entomologického a botanického průzkumu této lokality, který se zde provádí od roku 1992. Organizuje jej nezisková organizace Natura Opava ? Czech Republic. Výsledky jsou prezentovány v Přírodovědném muzeu v osadě Neochori, které bylo zřízeno právě českými odborníky a to nejen z Opavy, ale i z Univerzity Palackého v Olomouci a Ostravské univerzity, z Okresního muzea Praha-východ v Brandýse nad Labem a Staré Boleslavi a Vlastivědného muzea v Olomouci.
V příloze uvádím i seznam živočichů a rostlin. Obsahuje jen ty druhy, které se zde běžně vyskytují a jsou nápadné, takže neuniknou pozornosti ani člověku, který není odborník.
Inventarizací vybraných druhů dřevin na lokalitě v Agii Apostoli chci přispět k ekologickému průzkumu oblasti Amvrakijského zálivu, který je vyhlášen od roku 1990 biosférickou rezervací UNESCO.
Doufám, že má práce bude užitečná, protože přírodu je třeba poznávat a chránit na kterémkoliv místě naší planety.

Pro snadnou orientaci jsem rozdělil sledované území na čtyři části (sektory A, B, C, D), které jsou ve směru od východu k západu rozděleny silnicí z Prevezy a končící v Agii Apostoli.
Ve směru od severu k jihu rozděluje území prostřední strž a okraj hřiště. Strže vznikly odnášením pískových vrstev povrchovou vodou. Především v období dešťů (říjen až březen) jsou silně podmáčeny. Začínají v nadmořské výšce asi 15 metrů a končí na pláži, kde se písek dostává až do moře. Severní strž je dlouhá asi 60 metrů, prostřední asi 80 metrů a jižní asi 90 metrů.
Měření bylo provedeno v době od 10. do 13. března 2003 a mohlo být provedeno u některých stromů jen díky tomu, že v předcházejícím roce byla v celém prostoru odstraněna makchie v rámci celkové asanace areálu.
Dřeviny a jejich pozice jsem na lokalitě znal již z předchozích návštěv, takže mi orientace v terénu nečinila potíže. Ještě před návštěvou Řecka jsem si doma připravil mapu, do které jsem si již předem zaznamenal významné duby a jiné významné dřeviny.
Z minulých let jsem věděl jen o dvou vzrostlých dubech uherských (Quercus frainetto), které jsem určil pomocí tvaru listů.

Do mapy jsem pak přímo v terénu zakresloval umístění dřeviny a její parametry. Tyto údaje jsem potom převedl na mapu vytvořenou v programu Corel v PC.
Při měření v terénu mi pomáhali můj otec RNDr. Milan Kubačka, Mgr. Dalibor Rozsypal a Mgr. Pavel Kolařík.

Metodika zjišťování údajů o stromech:

Při měření jsem zjišťoval tyto údaje:
- obvod kmene ve výšce 130 cm od paty stromu (měřena pásmem)
- průměr kmene ve výšce 130 cm od paty stromu (změřen pomocí dvou tyčí, přiložených k okraji v jeho nejširší části, pásmem změřená vzdálenost mezi tyčemi je průměr kmene)
- výška stromu (výška byla odhadnuta pomocí pětimetrové tyče, postavené na úrovni kmenu a nahlížené ze vzdálenosti 30 až 40 metrů podle daných prostorových možností)
- šířka koruny (měřena pomocí 30 m pásma na zemi mezi tyčemi ohraničujícími konce větvení v nejširší části)
- výšku prvního větvení kosterních větví (měřena pomocí 5 metrové tyče, na které byly viditelně označeny metry proužky žlutého krepového papíru)
- zdravotní stav (zapisoval jsem jen velikost případných dutin v kmenu, uvedeno v poznámce)
- charakter výskytu (jako solitér jsem v poznámce označil strom, jehož koruna se nedotýká korun dalších stromů a má dostatečný prostor pro svůj růst)

Zakreslování stromů do mapy:

V terénu byly změřeny vzdálenosti stromů od orientačních bodů odkrokováním (okraj cesty, plot, brány, stěny budov atd.)
Doma jsem je překreslil na milimetrový papír, který jsem naskenoval do počítače a upravil v programu Corel v PC.

V mapě jsou zaznamenány duby s obvodem větším 2,50 a další významné dřeviny.
U ostatních dřevin byly měřeny jen největší stromy.

Fotodokumentace:

U všech měřených dubů jsem provedl fotodokumentaci, která je součástí této práce a je v příloze č.1.
Pro snadnou orientaci při zpracování výsledné mapy v Opavě jsem si pořídil řadu situačních snímku, z nich jen některé jsou součástí fotografické přílohy. Příloha obsahuje vedle fotografií i číslo dřeviny uvedené v mapě a její název. Ostatní údaje jsou uvedeny v tabulkách v kapitole výsledky pod stejným číslem.

Pomůcky:

Při všech měřeních jsem používal 30 metrové pásmo, orientační mapu, jednu pětimetrovou tyč a dvě dvoumetrové tyče značené po metrech a záznamové karty.
Fotografie jsem pořizoval fotoaparátem Canon 300 se základním objektivem 38 - 76 na film Fujicolor 200.

3. Výsledky:

1. Mapa výskytu významných dřevin na lokalitě Agii Apostoli
2. Seznam dubů zjištěných v Agii Apostoli
3. Seznam ostatních významných druhů dřevin v Agii Apostoli


3. 2
Seznam dubů pýřitých Quercus pubescens a dubů uherských Quercus frainetto
na lokalitě Agii Apostoli (Preveza, Řecko)
(v seznamu jsou uvedeny jen duby s obvodem ve výšce 1,30 od paty stromu nad 2,50 m)

Herbář listů dřevin na lokalitě v Agii Apostoli

 

dreviny_ag_apostoli_list_1_20090316_1349730317 dreviny_ag_apostoli_list_2_20090316_1622725525 dreviny_ag_apostoli_list_3_20090316_1869171760 dreviny_ag_apostoli_list_4_20090316_1202269597 dreviny_ag_apostoli_list_5_20090316_1996611733
         

 

číslo stromu v mapě sektor druh obvod/průměr kmene v m výška v m šířka koruny v m výška větvení v m odhad stáří asi poznámka
1. A dub pýřitý Quercus pubescens 4.10/1,35 18 30 3 * vykotlaný v makchii
2. A dub pýřitý Quercus pubescens 4,15/1,50 20 18 2,50 * vykotlaný v makchii
3. A dub pýřitý Quercus pubescens 2,90/0,95 23 23 2 *  
4. A dub pýřitý Quercus pubescens 3,10/1,00 24 30 3 *  
5. A dub pýřitý Quercus pubescens 3,25/1,05 22 27 2 * solitér
6. A dub pýřitý Quercus pubescens 4,70/1.50 30 30 4 * solitér
7. A dub pýřitý Quercus pubescens 2,55/0,85 16 17 2,30 * solitér
8. A dub pýřitý Quercus pubescens 8,50/3,50 35 40 1,80 * dvojkmen solitér
1. B dub pýřitý Quercus pubescens 3,15/1,05 18 20 4 * solitér
2. B dub pýřitý Quercus pubescens 3,20/1,05 22 25 3 * solitér
3. B dub uherský Quercus frainetto 4,05/1,35 19 20 2 * solitér
4. B dub pýřitý Quercus pubescens 3,65/1,20 25 18 4,5 * solitér
5. B dub uherský Quercus frainetto 5.05/1,60 28 30 2,20 * solitér
6. B dub pýřitý Quercus pubescens 3,10/1,00 19 20 3 * solitér
7. B dub pýřitý Quercus pubescens 2,80/0,95 18 22 2,80 * solitér
1. C dub pýřitý Quercus pubescens 3,10/1,00 19 25 3,10 *  
2. C dub pýřitý Quercus pubescens 3,95/1,25 25 25 5 *  
3. C dub pýřitý Quercus pubescens 3,50/1,15 28 18 5 *  
4. C dub pýřitý Quercus pubescens 4,30/1,40 22 18 3 *  
5. C dub pýřitý Quercus pubescens 3,40/1,10 30 22 3,5 *  
6. C dub pýřitý Quercus pubescens 3,30/1,10 25 22 4 *  
7. C dub pýřitý Quercus pubescens 3,65/1,20 30 20 4 *  
8. C dub pýřitý Quercus pubescens 3,55/1,15 20 18 2 * vykotlaný
9. C dub pýřitý Quercus pubescens 3,95/1,30 35 25 4 *  
10. C dub pýřitý Quercus pubescens 3,35/1,10 30 25 3,5 *  
11. C dub pýřitý Quercus pubescens 3,05/1,05 18 15 2,5 * solitér
12. C dub pýřitý Quercus pubescens 3,60/1,20 22 16 2 * solitér
13. C dub pýřitý Quercus pubescens 4,75/1,60 30 26 3 * solitér
14. C dub pýřitý Quercus pubescens 4,30/1,40 26 18 2 * solitér
15. C dub pýřitý Quercus pubescens 4,65/1,50 28 20 3,5 * solitér
1. D dub pýřitý Quercus pubescens 4,45/1,50 18 24 3 * vykotlaný solitér
2. D dub pýřitý Quercus pubescens 3,05/1,00 17 20 2,5 *  
3. D dub pýřitý Quercus pubescens 4,80/1,60 18 22 2,2 *  
4. D dub pýřitý Quercus pubescens 2,50/0,80 17 20 2,5 *  
5. D dub pýřitý Quercus pubescens 2,80/0,90 22 18 3 *  
6. D dub pýřitý Quercus pubescens 2,50/0,80 18 17 4 *  
7. D dub pýřitý Quercus pubescens 2,80/0,90 21 18 4 *  
8. D dub pýřitý Quercus pubescens 3,85/1,30 17 26 4 *  
9. D dub pýřitý Quercus pubescens 2,80/0,90 15 27 2 *  
10. D dub pýřitý Quercus pubescens 2,95/0,95 6 7 2 * zlomený
11. D dub pýřitý Quercus pubescens 3,05/1,00 19 18 3 *  
12. D dub pýřitý Quercus pubescens 3,50/1,10 28 21 3 *  
13. D dub pýřitý Quercus pubescens 3,15/1,00 24 18 3,5 * solitér
14. D dub pýřitý Quercus pubescens 4,05/1,30 20 24 5 * solitér
15. D dub pýřitý Quercus pubescens 3,30/1,00 20 23 5 *  
16. D dub pýřitý Quercus pubescens 4,15/1,35 13 17 2,30 * vykotlaný
17. D dub pýřitý Quercus pubescens 3,65/1,20 26 27 5 *  
18. D dub uherský Quercus frainetto) 5,10/1,70 25 22 5 *  
19. D dub pýřitý Quercus pubescens 3,55/1,15 22 18 3 *  
20. D dub pýřitý Quercus pubescens 4,10/1,30 25 20 8 * solitér
21. D dub pýřitý Quercus pubescens 3,85/1,25 28 20 3 *  
22. D dub pýřitý Quercus pubescens 3,25/1,00 23 15 4 *  
23. D dub pýřitý Quercus pubescens 3,40/1,10 20 25 4 *  
24. D dub pýřitý Quercus pubescens 3,10/1,00 15 12 2,5 * vykotlaný

* o stáří dubů je pojednáno v kapitole 4. Závěr - diskuse Celkem bylo změřeno 52 dubů pýřitých (Quercus pubescens) a 2 duby uherské (Quercus frainetto).Z tohoto množství je 16 dubů s obvodem kmene nad 4 metry. Ve vymezeném prostoru se nachází mladší 3 dubové háje.V sektoru C na ploše asi 40 x 25 metrů je 20 dubů, z nichž největší má obvod kmene ve výšce 130 cm 150 cm. Nejmenší je s obvodem kmene 30 cm. Výška porostu dosahuje 10 ? 12 m. V sektoru D jsou 2 dubové háje. U severní brány bylo na ploše 0,3 ha napočítáno celkem 53 dubů. Největší má ve výšce 130 cm 140 cm. Většina pod 100 cm.U jižní brány se nachází třetí dubový háj na ploše asi 15 x 10. Bylo zde napočítáno 21 dubů s obvodem ve výšce 130 cm od 30 do 90 cm.V prostoru makchie je blíže neurčené množství dubů, které však byly v roce 2003 z převážné části odstraněny v rámci asanace.

Poznámka:

Duby pýřité (Quercus pubescens) se na prevezském poloostrově nacházejí i mimo lokalitu Agii Apostoli. Největší z nich je pod řeckým ortodoxním kostelem v Agios Thomas (2, 5 km od Agii Apostoli), který má obvod kmene u paty stromu 9,30 m a ve výšce 130 cm 7,30. U řeckého ortodoxního kostela v Agia Triada (1 km od Agii Apostoli) je nejkrásnější dub v oblasti, který má ve výšce 130 cm obvod kmene 5,55 m.

 

dreviny_ag_apostoli_24_20090316_1138811457 dreviny_ag_apostoli_25_20090316_1025884648

 

3. 3 Seznam ostatních významných druhů dřevin na lokalitě Agii Apostoli(u těchto dřevin byl změřeny jen ty největší)

číslo dřeviny v mapě sektor druh obvod/průměr kmene v m výška dřevinyv m šířka korunyv m výška větvenív m odhad stáří asi poznámka
1 C olivovník evropský Olea europaea 3,35/1,15 12 9 2 * v porostu makchie
2 C olivovník evropský Olea europaea 2,90/1,00 10 9 2,30 * v porostu makchie
1 D olivovník evropský Olea europaea 3,05/1,05 18 14 3 *  
2 D olivovník evropský Olea europaea 4,15/1,35 18 15 2 300  
3 D olivovník evropský Olea europaea 4,60/1 20 17 1,70 300 dvojkmen
  A olivovník evropský Olea europaea1 kus         * neměřeno
  C olivovník evropský Olea europaea 3 kusy         * neměřeno
  D olivovník evropský Olea europaea 32 kusů         * neměřeno
1 D platan východní

Platanus orientalis

2,45/0,90 18 20 1,20 * dvojkmen
2 D platan východní Platanus orientalis 0,95/0,30 13 12 3 *  
1 D cypřiš vždyzelený Cupressus sempervirens 1,95/0,65 18 5 2,5 *  
  A cypřiš vždyzelený Cupressus sempervirens 1 kus         * neměřeno
  B cypřiš vždyzelený Cupressus sempervirens 6 kusů         * neměřeno
  C cypřiš vždyzelený Cupressus sempervirens 6 kusů         * neměřeno
  D cypřiš vždyzelený Cupressus sempervirens 10 kusů         * neměřeno
1 A blahovičník australský

Eucalyptus globulus

2,25/1,05 30 20   * odumřelý
2 A blahovičník australský Eucalyptus globulus 3,35/1,10 28 18   * odumřelý
3 A blahovičník australský Eucalyptus globulus 3,30/1,05 32 18   *  
1 C blahovičník australský Eucalyptus globulus 2,90/0,95 30 16   *  
  A blahovičník australský Eucalyptus globulus 6 kusů         * neměřeno
1 A přesličník Casuarina equisetifolia 0,95/0,30 13 16 4 *  
1 C přesličník Casuarina equisetifolia 1,50/0,50 15 6 2,5 *  
2 C přesličník Casuarina equisetifolia 1,05/0,35 10 4 2 *  
3 C přesličník Casuarina equisetifolia 1,75/0,55 25 8 2,5 *  
  A přesličník Casuarina equisetifolia 5 kusů         * neměřeno
1 D akácie stříbrná

Acacia dealbata

0,90/0,30 12 7 2 *  
  D akácie stříbrná

Acacia dealbata

4 kusy
        * neměřeno
1 A trnovník bílý

Robinia pseudoacacia

2,60/0,85 20 20 2 *  
  A trnovník bílý Robinia pseudoacacia 49 kusů         * neměřeno
1 A topolPopulus sp. 1,10/0,35 23 15 4 *  
  A

topol Populus sp.

8 kusů

        * neměřeno
1 A

Javor sp

Acer sp.

0,95/0,30 9 7 2,5 *  
   

Javor sp. 

Acer sp 9 kusů

        * neměřeno
  D vavřín, bobek

Laurus nobilis

2 keře
        * u kostela porost vysoký až 6 m
  C oleandr obecný

Nerium oleander

1 keř
        * neměřeno
  D oleandr obecný

Nerium oleander

8 keřů
        * neměřeno
  D šeřík Syringa sp. keře         * asi 50 keřůu kostela

* o stáří dřevin je pojednáno v kapitole 4. Závěr a diskuse Na lokalitě v Agii Apostoli se v makchii nacházejí především pistácie lentišek (Pistacia lenciscus), myrta obecná (Myrtus communis) a ostružiník středozemní (Rubus ulmifolius), listnatec pichlavý (Ruscus aculeatus, asparagus (Asparagus acutifolius) a cist šalvějolistý (Cistus salvifolius).

4. Závěr a diskuse:

V rámci dlouhodobého výzkumu, který provádí nezisková organizace Natura Opava - Czech Republic na lokalitě v Agii Apostoli u města Prevezy v Řecku, jsem ve dnech 10. ? 13. března 2003 provedl měření významných dřevin. Dřeviny a jejich pozice na lokalitě jsem znal již z předchozích návštěv, takže mi orientace v terénu při měření nečinila potíže. Ještě před návštěvou Řecka jsem si doma mohl připravit mapu, do které jsem již předem zaznamenal vzrostlé duby a jiné významné dřeviny.

lokalita o celkové výměře asi 5,5 ha je majetkem města Prevezy a slouží mu jako městský park, který je však od města vzdálen 8 km.Výsledky inventarizace dřevin na lokalitě v Agii Apostoli jsem nemohl porovnat se staršími průzkumy, protože žádné neexistují.

Ve sledované oblasti bylo změřeno přes pět desítek dubů, ke kterým bylo možno se dostat, vzhledem k tomu, že v roce 2002 došlo na celé lokalitě k velkým povrchovým úpravám. Cílem těchto úprav bylo odstranit až 2 metry vysoký porost makchie na rozsáhlých plochách.Úpravy se vyhnuly vzrostlým stromům a třem mladým doubravám. Mladší stromky dubů byly odstraněny spolu s makchií. Ta zůstala jen u strží, břehů a na několika dalších místech. Do mapy byly zapsány jen ty duby, jejichž obvod ve výši 130 cm od paty stromu přesahoval 2,50 m.

V naprosté většině se jedná o duby pýřité (Quercus pubescens). V minulých letech byly v době olistění určeny, podle tvaru listů, jen 2 vzrostlé exempláře dubu uherského (Quercus frainetto). Byly určeny olomouckým dendrologem Ing. Jiřím Lazebníčkem při jeho návštěvě lokality v roce 2000. Mezi těmito druhy určitě mohou být kříženci, ale jejich studium není podstatou této práce. Velkým problémem je určit stáří dubů, protože jediné historické datum je postavení řeckého ortodoxního kostela v Agii Apostoli v roce 1794. Většina dubů je však určitě starších 200 let. Spíše to vypadá na velmi starou doubravu, která pamatuje doby daleko dřívější. Podle mohutnosti stromů se může u některých jednat o věk až 500 - 600 let.

Ostatní stromy, především akáty, moruše a topoly byly vysazeny jako stromořadí lemující sportovní areál, který byl postaven v šedesátých letech. Sloužil pro rekreaci dětí řeckých škol až do roku 1989. Od té doby objekty chátraly. Od roku 2000 jsou postupně rekonstruovány. Mezi zajímavé a cenné dřeviny patří přesličníky (Casuarina sp), původem z australské a indonéské oblasti, které byly pravděpodobně vysazeny v době výstavby areálu.

Původně australské dřeviny, blahovičníky (Eucalyptus globulus), byly vysazeny asi jako hranice mezi soukromými sady a městským pozemkem, patrně mnohem dříve. Blahovičníky jsou nyní záměrně ničeny (ořezáním borky ve spodní části) majiteli sadů. Důvodem je zřejmě stínění a vysušování pozemků.Na lokalitě se nacházejí i typické středomořské jehličnany - cypřiše vždyzelené (Cupressus sempervirens). Původně byly vysazeny i na hřbitově za kostelíkem, který se činností moře (abrazí) postupně sesunul do moře. Nyní je od zadní zdi kostela ke srázu pouhý 1,5 m. Stejný osud čeká i kostelík.

Zdravotní stav stromů negativně ovlivňuje silná populace tesaříků obrovských (Cerambyx cerdo) a silné bouře v období dešťů (říjen až březen), které jimi oslabené větve lámou.Lokalita v Agii Apostoli si zaslouží ochranu, protože je, nejen vzhledem k dlouhověkým dubům, olivovníkům a i dalším dřevinám, ale i pro svou druhovou pestrost živočichů, z hlediska přírodovědného a historického, velmi zajímavá. Výsledky dendrologického průzkumu předám na radnici města Prevezy a ochranářské organizaci Environmental Society of Preveza v létě tohoto roku.

5. Abstrakt:

Dokumentace výskytu dřevin na přírodní lokalitě v Agii Apostoli u města Preveza v jihovýchodním Řecku je podle zjištěných informací první prací tohoto druhu. Místo je významné z historického i přírodovědného hlediska. Metodika evidence dřevin je použita podle odborné literatury. Průzkum a inventa-rizace je zpracováván za základě opakovaných desetiletých pozorování a záznamů na lokalitě, každoročně na jaře a v létě. Jako výsledek je prezentována mapka lokality, fotodokumentace dubů (pýřitých a uherských) a dalších významných stromů. Jejich parametry jsou uvedeny v tabulkách. Přílohami práce jsou i charakteristika oblasti a seznamy běžně se vyskytujících druhů živočichů a rostlin. V práci je zdokumentováno 52 dubů (dub pýřitý Quercus pubescens a dub uherský Quercus frainetto) z obvodem kmene nad 2,50 m, z nichž 15 stromů má obvod větší než 4 metry.Práce bude předána k využití na radnici v Preveze v Řecku a ochranářské organizaci Environmental Society of Preveza s návrhem na ochranu lokality Agii Apostoli.

6. Seznam použité literatury:

AAS, G.; RIEDMILLER, A. Stromy. Praha: Slovart s.r.o, 1997. ISBN 80-7209-007-0

BOLLINGER, M.; ERBEN, M; GRAU, J.; HEUBL G, R. Keře. Praha : IKAR, 1998. ISBN 80-7202-302-0.

ČERNÝ, Z. Příspěvěk k poznání fauny brouků čeledě tesaříkovití (Coleoptera: Cerambycidae) Řecka. Studie a zprávy sborníku Okresního muzea Praha-východ. Okresní muzeum Praha-východ v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi, 2001. ISSN 0862-3589

HIEKE, K. Dendrologická příručka 1. Praha : SZN, 1978.

HIEKE, K. Dendrologická příručka 2. Praha : SZN, 1978

KREMER, P.B. Stromy. Praha : IKAR, 1995. ISBN 80-7176-184-2.MARTINOVSKÝ, J. POZDĚNA,M. Klíč a atlas stromů a keřů. Praha : Orbis pictus, 1989.

MEZERA, A. PROCHÁZKA, F. Naše stromy a keře. Praha : Albatros, 1969.

MORAVEC, J., a kolektiv. Fytocenologie. Praha : Academia, 2000. ISBN 80-200-0457-2.

REICHHOLF, J.Les - ekologie středoevropských lesů. Praha.: IKAR, 1999. ISBN 80-7202-9.

ŠOMŠÁK, L.; Velká kniha rostlin. Praha : PŘÍRODA, 1997. ISBN 80-07-00989-2.

VANĚK,V.; BOHM, Č. Okrasné dřeviny. Praha : SZN, 1981.

Přílohy č. 1:

1. Fotodokumentace dřevin na lokalitě Agii Apostoli

 

dreviny_ag_apostoli_1_20090316_1197579896 dreviny_ag_apostoli_2_20090316_1780982523 dreviny_ag_apostoli_3_20090316_2092472336 dreviny_ag_apostoli_4_20090316_1411776225 dreviny_ag_apostoli_5_20090316_1307355562
dreviny_ag_apostoli_6_20090316_1054129675 dreviny_ag_apostoli_7_20090316_1074526979 dreviny_ag_apostoli_8_20090316_1269039102 dreviny_ag_apostoli_8x_20090316_1742983919 dreviny_ag_apostoli_9_20090316_1453213955
dreviny_ag_apostoli_10_20090316_2006810202 dreviny_ag_apostoli_11_20090316_1806789295 dreviny_ag_apostoli_12_20090316_2016463963 dreviny_ag_apostoli_12x_20090316_1940470884 dreviny_ag_apostoli_13_20090316_1941366155
dreviny_ag_apostoli_14_20090316_1013699293 dreviny_ag_apostoli_15_20090316_1865296987 dreviny_ag_apostoli_16_20090316_1907710580 dreviny_ag_apostoli_17_20090316_1201328796 dreviny_ag_apostoli_18_20090316_1336122908
dreviny_ag_apostoli_19_20090316_1533289155 dreviny_ag_apostoli_20_20090316_1634759259 dreviny_ag_apostoli_21_20090316_1912391422 dreviny_ag_apostoli_22_20090316_1019473013 dreviny_ag_apostoli_23_20090316_1146770948

 

 

Příloha č. 2

2. Charakteristika lokality Agii Apostoli

Lokalita Agii Apostoli se nachází na výběžku prevezského poloostrova Amvra-kijského zálivu, který je dlouhý asi 7 km a široký asi 1,5 - 2 km. Na ploše asi 5,5 hektarů zahrnuje tři velmi zajímavá místa, a to, jak po stránce přírodovědné, tak i historické.

Uprostřed prastarého dubového háje s olivovníky, asi 3 km východně od osady Agios Thomas, se nachází na břehu Amvrakijského zálivu řecký pravoslavný kostelík Agii Apostoli (Svatých Apoštolů).Jedná se především o starý duboolivovníkový park. Dále geologický profil mořského břehu v Agii Apostoli pod kostelíkem s uhelnou slojí a úzkou pláž pod kostelíkem na pobřeží Amvrakijského zálivu se zajímavou geologickou historií.

Park s duby a olivovníky v Agii Apostoli Charakteristika:

V parku jsem zdokumentoval 52 letitých dubů (Quercus pubescens) asi 300 - 600 let starých a několik desítek asi 30 až 80 let starých dubů téhož druhu a 31 stromů olivovníků evropských (Olea europaea) 200 až 400 let starých. Duby zde pravděpodobně rostly již před křesťanskou dobou na místě pohanského kultovního shromaždiště. Toto místo bylo osídleno již v neolitu. Tuto úvahu podporují nálezy kamenných nástrojů (škrabadel, střenek nožů a hrotů šípů), které zde vyráběl neolitický člověk. Sám jsem zde pod kostelíkem na pláži našel 5 kusů kamenných nástrojů, které jsou umístěny v Přírodovědném muzeu v Neochori.

Geologické podloží lokality je tvořeno sprašovými a písčitými sedimenty mladších třetihor a čtvrtohor. Celá oblast byla během doby, kdy ji pravidelně navštěvuji, postižena zemětřesením o síle 5,6 (2000) a 5,7 (2002) stupňů MCS (Mercalli-Cancani-Sieberg). Pokaždé došlo k poškození zdí kostelíka a k sesuvům částí až 13 metrů vysokého břehu, na kterém stojí. Podle měření od roku 1988 došlo k posunutím břehu za kostelíkem (abrazní činností moře a seismickými otřesy) o 2 až 3 metry, takže vzdálenost kostelíka od zadní zdi ke srázu je nyní jen 1,5 metru. Za kostelíkem (postaven v roce 1794) byl v minulosti hřbitov s výsadbou cypřišů. Z této výsadby zbyl již jen jeden. Z některých zbyly jen zbytky pod srázem a po desítkách let působení slané vody a činností moře jsou velmi vhodným dekorativním materiálem pro vytvoření interiéru akvária nebo terária.

Celý ostroh, jež tvoří podstatnou část unikátní lokality v Agii Apostoli, vlastně ?drží pohromadě? jen díky obrovským dubům se svými mohutnými kořenovými systémy vzájemně propletenými. Přestože je oblast na prevezském poloostrově po staletí zemědělsky obhospodařována, uchovalo se zde mnoho míst s původní a nebo jen málo změněnou flórou a faunou. V porostech makchie, na pastvinách, ale i mezi zahradami a sady, roste pestrá paleta stromů, keřů, bylin i orchidejí, které zejména v zimě a brzy na jaře rozkvétají nepřeberným množstvím květů, ale již koncem jara schnou a v létě přežívají sucho v podzemních hlízách, cibulích a oddencích nebo jako suché křoví.

Také paleta entomofauny je velice pestrá, například přímo u kostelíku mezi obrovskými duby a olivovníky byl několikrát uloven pro vědu nový druh kovaříka Lacon kapleri Platia, poprvé v roce 1992, pojmenovaný na počest nálezce, opavského amatérského zoologa, Oldřicha Kaplera.Několik kroků dál na břehu Amvrakijského zálivu byl nalezen pro vědu nový druh majkovitého brouka korunorožec Cerocoma prevezaensis, popsaného pražským entomologem Miroslavem Dvořákem v roce 1992, který se zapojil do entolomologického průzkumu oblasti organizovaného neziskovou organizací Natura Opava - Czech Republic. Druhové jméno je podle místa nálezu. Brouk žije jako parazit zemních včelek v jejich hnízdečkách na svislé stěně nad mořem.

Na lokalitě Agii Apostoli byly nalezeny i dva druhy tesaříků, které jsou nové pro faunu Balkánského poloostrova. Pocházejí původně z australské oblasti, ale postupně se rozšiřují do míst, kde byly v minulosti vysazovány introdukované blahovičníky (Eucalyptus sp.). Poněkud hojnější je druh Phoracantha semipunctata (Fabr.), rozšířený mimo původní Austrálii a Nový Zéland, dnes již i v Jižní Americe, Africe, v téměř celém Středomoří i v teplých oblastech Evropy. Podobný příbuzný druh Phoracantha recurva (Newm.) byl dosud znám jen ze Sýrie a Blízkého východu a nyní také z Řecka.

Na suchém křoví nedaleko této lokality byly nalezen drobný tesařík Nathrius brevipennis (Muls.), který nebyl dosud ze západních oblastí Řecka uváděn.Poslední 3 druhy tesaříků popsal pražský entomolog Zdeněk Černý, pod jehož vedením jsem i já, jako člen Natury Opava - Czech Republic, od roku 1995 zapojen do entomologického průzkumu. Mé sběry, které jsem sám preparoval, jsou součástí entomologické sbírky Přírodovědného muzea v Neochori.

Zcela běžné jsou zde nápadné druhy blanokřídlého hmyzu drvodělky fialové (Xylocopa violacea) a žahalky obrovské (Scolia flavifrons). Ze síťokřídlého hmyzu jsou to stuholetky balkánské (Nemoptera coa), motýlovce jižní (Ascalaphus libelluloides) a ploskoroh pestrý (Ascalaphus libelluloides). Za denního světla zde poletuje přástevník kostivalový (Panaxia dominula), který je mnohem větší než forma žijící u nás. Na noční světlo přilétají velmi vzácný lišaj dubový (Marumba quercus), který je u nás uveden v Červené knize na seznamu ohrožených druhů hmyzu a další noční motýli, jako například stužkonoska dubová (Mormonia sponsa).

Tato lokalita díky množství doupných stromů je vhodným hnízdištěm dutinových ptáků: puštík obecný (Strix aluco), výreček malý (Otus scops), brhlík lesní (Sitta europaea)V neproniknutelných houštinách makchie hnízdí pěnice bělohrdlá (Sylvia melanocephala) sedmihlásek šedý (Hippolais pallida) a rákosník Cettiův (Cettia cetti). Přímo na zemi nebo nízko nad zemi si staví hnízdo slavík obecný (Luscinia megarhynchos). V opuštěných budovách bývalého tábora pravidelně hnízdí sova pálená (Tyto alba) a uvnitř zdevastovaných místností vlaštovka skalní (Cecropis daurica), která si staví na stropech hliněná hnízda s láhvovitým vchodem.

I zde, stejně jako na celém světě s rozvinutou silniční dopravou, se můžeme o druhovém složení živočichů v oblasti přesvědčit podle usmrcených zvířat na asfaltové silnici, která spojuje město Prevezu s lokalitou Agii Apostoli. Silnice tady naštěstí končí a slouží vlastně jen místním zemědělcům k obsluze svých sadů, zahrad a skleníků.Přesto si každoročně zaznamenám několik přejetých kun skalních(Martes foina), ježků východních (Erinaceus concolor), ale dokonce i jezevce lesního (Meles meles) nebo lišku obecnou (Vulpes vulpes). Všechna zvířata jsem pozoroval i v noci a jsou zde naprosto běžná.

Celá oblast je naprostým rájem plazů. Spousta z nich najde smrt na asfaltové silnici, přestože jsou rychlí. Na stále nízké ekologické myšlení a přirozený odpor místních obyvatel vůči plazům doplácejí především hadi. Ti jsou také spolu s blavory na silnicích nejméně obratní, protože při rychlém pohybu jim tělo podkluzuje a nejsou schopni utéci před koly motocyklů a aut. Nepřístupná místa makchie jsou však tou nejlepší ochranou zajišťující stále stejnou hustotu populace plazů. Velmi běžnou je zde pod duby krátkonožka evropská (Ablepharus kitaibelii). Hojným je zde ještěr blavor žlutý (Ophisaurus apodus) a slepýš křehký (Anguis fragilis).Nedostatkem potravy, hlavně rovnokřídlého hmyzu (především kobylek Tettigonia cantans) určitě netrpí spousta ještěrek balkánských (Lacerta trilineata) a zelených (Lacerta viridis). Velmi snadné je zde vidět i štíhlovku útlou (Coluber najadum), štíhlovku balkánskou (Coluber gemonensis), širohlavce ještěrčího (Malpolon monspessulanus), užovku levhartí (Elaphe situla), užovku pardálí (Elaphe quatorlineata) a v moři lovící užovku podplamatou (Natrix tessellata). Ráno je možno najít pod igelity (mnoho skleníků jsou vlastně fóliovníky) slepáky nažloutlé (Typhops vermicularis). V odborné literatuře se píše, že málokdy vylézá na povrch. Mám však zkušenost, že hmyz hledá pod plechy, deskami apod., takže se po povrchu pohybuje. Jediným jedovatým plazem je zde zmije růžkatá (Vipera ammodytes). Poprvé jsem ji viděl usmrcenou na silnici nedaleko Agii Apostoli, a to v roce 1998. Do té doby nebyla zaznamenána žádným přírodovědcem, ačkoliv s Naturou do Řecka jezdí i zkušení herpetologové od roku 1988. Její výskyt nebyl do té doby doložen žádným nálezem ani pozorováním, jen domorodci, kteří mluvili o nebezpečném hadu s klikatou čarou. K nárůstu pozorování zmije růžkaté došlo až v posledních pěti letech. Od roku 2000 jsou pozorování velmi častá.Dalším jedovatým plazem je již zmíněný širohlavec ještěrčí (Malpolon monspessulanus), který má jedové zuby umístěny v zadní části tlamy.

V této subtropické oblasti se výborně daří olivovníkům, citronovníkům a pomeranč-ovníkům, ale i produkci rajčat, okurek a paprik. Rostliny jsou trvale zavlažovány, což bezpečně zajišťuje voda z řeky Louros ústící do severní částí Amvrakijského zálivu.Lokalita je naprosto mimo oblast turistického ruchu a svými nepřístupnými oblastmi makchie umožňuje nerušenou reprodukci živočišných i rostlinných druhů. Na jaře v době květu a zrání (březen, duben, květen) ji navštěvuje vždy jen malá skupinka ekologů a ochránců přírody provádějící ekologický průzkum, takže jejich přítomnost nijak neohrožuje normální vývoj na lokalitě.Mezinárodní setkání mladých ekologů, která pořádá Natura Opava - Czech Republic také nemohou zasahovat do ekologické rovnováhy, protože se pořádají jen několik dnů a to v létě, které na této lokalitě odpovídá našemu podzimu.

 

Aktualizováno ( Pondělí, 25 listopad 2013 )
 
<< Předchozí   Další >>
Template
Template Template Template
Template Template