Template
Template Template
Template Čtvrtek, 13 prosinec 2018 Template

Přihlášení

 
Template
Adrian Czernik o přírodě Opavska
Napsal Jakub Kubačka   
Úterý, 21 červen 2016
Adrián Czernik je známý biolog a znalec přírody a to nejen na Opavsku. Zajišťuje biologická a naturová hodnocení a posudky, biologický dozor staveb a botanické a zoologické průzkumy. Je to profesionál ve svém oboru. Věnuje se také záchraně a tvorbě lokalit s výskytem vzácných rostlin a živočichů. Jeho pracovní nasazení a tempo je obdivuhodné.  V nabitém programu si však našel čas, aby odpověděl na pár otázek pro náš zpravodaj.

Jste nejen na Opavsku známý jako odborný biolog. Jak jste přišel ke svému povolání, kde jste studoval? Můžete se prosím krátce představit?

Narodil jsem se v Opavě, ale žiji ve Vřesině u Hlučína. Jelikož jsem vyrůstal a žiji na vesnici, celý život jsem od mala viděl přírodu přímo v běhu na zahradě, za plotem a na loukách, v lese... Rodiče mě nijak systematicky nevedli k přírodě, ale dali mi pocit si ji vážit a nebrat vše jako samozřejmost. Radost a obdiv z přírody jsme si s kamarády vytvořili nějak přirozeně pobíháním v lese, stavěním bunkrů a různým klukovským objevováním, které mělo občas i nádech destrukce. Formoval nás v začátcích pionýr, který byl spíše jednou velkou bojovkou v lese a pak skaut. Jelikož jsem nebyl úplně studijní typ tak po základní škole jsem šel studovat na učiliště do Ostravy-Hrabůvky, obor dřevomodelář pro hutní výrobu. Měli jsme týden školy a týden praxe ve fabrice ve Vítkovicích. V té době jsem měl jednoho velmi šikovného kamaráda Aleše Pečinku, který se zajímal o botaniku Hlučínska, později Opavska a Jesenicka, trávili jsme dost času spolu a tak jsem se dostal do středoškolského klubu v Opavě, který dílem vedl Vladimír Baday. Ten nás vybavil různými rozšiřujícími znalostmi.

18_20160605_1036115850.jpg
 20_20160605_2047751436.jpg
 Mgr Adrian Czernik
 Při transféru ohrožených živočichů mlžů škeble říční.

 

Za zásadní však považuji setkání s RNDr. Leošem Burešem a jeho ženou Zuzanou (oba vynikající botanici a praktici) z Jesenického Podlesí u kterého jsem strávil s kamarády téměř tři léta na brigádách ve Velké a Malé Kotlině a jiných místech Jeseníků. Zde se mi dostalo mnoho zkušeností v ochraně přírody a krajiny. Začal jsem chápat různé souvislosti. Prakticky se jednalo o inovativní věci přecházející z konzervační ochrany přírody na praktickou ochranu - vztahy rostlin a hmyzu problematiky nepůvodní kosodřeviny v Jeseníkách, která se teprve posledních pár letech v ochraně přírody aplikuje. Leoš Bureš měl tyto informace vypozorované a vyzkoušené, na tu dobu to byly naprosto pro mě progresivní věci a jsou i dodnes platné. V podstatě to byly obdobné věci, jako se teď začínají objevovat. Například prakticky aplikovat entomologické poznatky shrnuté a vypozorované entomology Jirkou Benešem, Martinem Konvičkou, Lukášem Čížkem a dalšími ve vztahu k ochraně entomofauny ve směru ke státní ochraně přírody, Lesům ČR, rekultivacím apod. To byl však rok 1996-1998.

Brigáda u Leoše Bureše, to byl asi zásadní zlom. Přihlásil jsem se na maturitní obor Provozní technika v Ostravě, kde jsem dokončil studium maturitou a byl jsem přijat na Univerzitu přírodovědného zaměření. To mi vyšlo až napodruhé a dostal jsem se na Univerzitu Palackého v Olomouci na katedru ekologie obor: Tvorba a ochrana životního prostředí. Na přijímačkách jsem měl profesora Otakara Štěrbu, Dr. Vlastika Kostkana a v té době na civilce, dnes Dr. Petra Kočárka. Při přijímacím pohovoru se jim snad líbil můj zápal pro přírodu a zkušenosti  z Jeseníků a v té době zkušenosti také z ČSOP Levrekův ostrov, které jsme si s kolegy založili v roce 1998. První dva roky na vysoké škole byly pro mě nesmírně obtížné. Z mechaniky, výpočtu ohybu, krutu nosníků, proudění kapalin, matematiky, strojařiny jsem přecházel na organickou, anorganickou chemii, genetiku a řadu předmětů, u kterých se někteří mí spolužáci z gymnázia spíše nudili nebo to brali jako dobré opakování nebo návaznost. Nebyl jsem však sám kdo se takto lopotil. Od třetího roku se to naštěstí přehouplo ve prospěch nás, co jsme se zajímali o přírodu a i přes řadu doplňkových předmětů jsem se ve studiu našel. Po studiu jsem nastoupil jako odborný pracovník na Agenturu ochrany přírody a krajiny České republiky v Ostravě, kde jsem pracoval tři roky. Na tu dobu velmi rád vzpomínám, protože jsem se podílel na řadě plánů péče, praktických opatření na lokalitách a seznámil jsem se zde se spoustou skvělých lidí a odborníků. Znamenalo to pro mě další profesní rozvoj.

 

Co obnáší vaše práce? Na čem všem momentálně pracujete?

Již několik let jsem držitelem autorizací pro biologické hodnocení a naturové posouzení od Ministerstva životního prostředí. Zpracovávám pro investory, orgány přírody či státní správy biologické průzkumy a posouzení záměrů např. výstavby průmyslových zón, silnic, úpravy toků, odbahnění nádrží či zateplování domů, větrných elektráren, vedení vysokého napětí apod.

Zpracováváte odborné biologické posudky na různé lokality, který jste dokončil jako poslední, a na kterém nyní pracujete?

Jako poslední jsem dokončil a odevzdal průzkum a posouzení záměru ?Mokřady Kozmické ptačí louky II. etapa.? Bude se jednat o rozšíření tůní a dalších objektů pro zadržení vody v krajině a zvýšení biodiverzity již dnes úspěšného záměru Kozmickcých ptačích luk, kterou realizoval pan Ing. Kamil Lisal v Kozmicích spolu se společností SEMIX Pluso, s.r.o.

Nyní dokončuji několik rozpracovaných posudků pro Povodí Odry s. p. na odbahňování retenčních nádrží  a revitalizaci toků, a dokončuji také biologické dozory staveb, konkrétně se jedná o cyklostezky v Ostravě. Má práce obnáší terénní průzkumy, pořizování záznamu o výskytu fauny a flóry, fotodokumentace a vyhodno-cování získaných dat ve vztahu k těmto zásahům. Spolupracuji s řadou odborníků, protože sám člověk není schopen vše obsáhnout.

Kdo si u vás zadává vypracování takových posudků? A řídí se objednatelé vašimi doporučeními?

Zadavatelé jsou od fyzických osob až po právnické osoby firmy Povodí Odry s.p., ČEPS distribuce, Gas storage, Eurovia CS, a.s., různé obce, města, státní ochrana přírody. Ano, ve většině případů se závěry a doporučeními řídí. V případě, že se mi podaří dostat k projektu v prvotní fázi a pak na různá jednání s projektantem a investorem. Leccos se dá dovést do dokonalosti v závěru pak ještě jako biologický dozor záměru, kde je možno věci doupravit za pochodu. Někdy se však stává, že je to pro úředníky a firmy jen další papír, a jelikož nemůžu vše uhlídat, některé podmínky či další věci nejsou naplněny, či projektanty nebo zejména zhotoviteli úplně opomíjeny. Ale řekl bych, že se spíše jedná o menší část.

 

Jak dlouho trvá, než posudek zpracujete, a který byl zatím nerozsáhlejší? Proč průzkumy a posudky trvají delší dobu, někdy i přes více sezon?

Posudek trvá v záležitosti na objemu a termínu zadání. Pokud se jedná o kácení dřevin a je nutné okamžitě zjistit, zda zde hnízdí ptáci či se zde vyskytují netopýři, dá se to v hnízdní době či době rozmnožování živočichů někdy vykonat během jedné kontroly. Většinou je to však několik návštěv během dne, večera až noci a několika týdnů či měsíců ve vegetačním období, tedy v období, kdy se dá zjistit, co zde roste, kvete, žije, jaké jsou vazby v území. Patrně nejkomplikovanější byly zakázky pro ČEPS distribuci a. s., což představovalo několik vedení vysokého napětí 80 až 90 km ve Středních Čechách, Karlovarsku, procházející několika evropsky významnými lokalitami, ptačími oblastmi a dalšími zvláště chráněnými územími, či územími bez územní ochrany, ale biologicky velmi cenných. To trvalo několik měsíců intenzivní práce spolu s dalšími kolegy. Čím detailnější je provedený průzkum, tím detailněji můžeme zjistit, jaký bude předpokládaný negativní vliv, nebo naopak můžeme s dostatečnými daty vlivy vyloučit. Někdy se stává, že naopak ve specifických případech může mít záměr pozitivní vliv, to jsou však promile a konkrétně se může jednat např. o citlivé odbahnění rybníka či rozšíření vedení vysokého napětí mimo migrační trasy ptáků jen prostým vykácením dřevin a křovin z ochranného pásma a umožnění tak motýlům a jejich živným rostlinám dlouhodobou existenci. Detailní průzkum je na druhou stranu také ochranou investora, neboť máme pak prokazatelná data, která naopak mohou vyvrátit tvrzení či domněnky, že tam či tam nelze stavět z důvodu výskytu cenných druhů rostlin či zvířat. Někdy se jedná o naprosto degradované a zničené plochy (brownfield), které je naopak lepší využít k výstavbě než stavět na zelené louce či poli. Některé postindustriální plochy či post těžební plochy určené k rekultivaci se naopak ukážou jako oázy života plné chráněných druhů rostlin a živočichů.

 

V jakém stavu je příroda a krajina na Opavsku, dle vašeho názoru? Jak k danému stavu došlo a jaká je cesta k nápravě? Které jsou nejpalčivější problémy životného prostředí našeho regionu?

Krajina Opavska, respektive její přetvoření je odrazem lidí, kteří zde žijí. Moc dobře jsme se ke krajině nechovali a nechováme. V době, kdy se krajina meliorovala, zlikvidovalo se drobné a soukromé hospodaření a pole se stala plantážemi na plodiny, louky polemi na trávu a lesy plantážemi na dřevo. Další hřebík tomu paradoxně daly různé ?agroenvi? dotace, které měli podpořit biodiverzitu v krajině. Cesta k nápravě je obtížná a zároveň relativně jednoduchá, je potřeba všechny ty poučky o přírodě a opakovaně prokázaná data aplikovat v reálu posouvat to dál lesníkům a zemědělcům, ale i státní ochraně přírody. Lidé se však často mezi sebou nebaví, takže je to asi úkol na desetiletí, nějaké meziresortní skupiny existují, posun, je, ale vše jde příliš pomalu. Stále je rozhodující politikaření.

 

Považujete legislativu ochrany přírody v České republice za dostatečnou a dostatečně vymahatelnou?

Zákon na ochranu přírody 114/1992 Sb. přes různé novelizace, považuji za výborný, dost věcí se změnilo k lepšímu. Dost věcí není vymahatelných z neznalostí  a nezkušeností úředníků, také zde existuje pouze poskrovnu informovaná občanská společnost, která by vstupovala do řízení a dílem ovlivňovala dění. Z médií známe spíše různé křiklavé kauzy.

 

Bydlíte na Hlučínsku ve Vřesině. Jak se staráte o přírodu přímo tam?

Téměř 16 let v rámci ZO ČSOP Levrekův ostrov se s kolegy staráme o pár hektarů luk, které kosíme a zbavujeme dřevin, aby nám na loukách rostly např. orchideje a přežívali dnes již cenní motýli, občas vykopeme tůně pro obojživelníky. Před téměř 5 lety jsme zrealizovali naučnou stezku "Okolo Vřesiny", o kterou se extenzívně staráme. Spolupracujeme s obecními úřady a státní ochranou přírody. Vše je již však časově dost již omezené.

 

Kde na Opavsku to máte nejraději a proč? Které lokality jsou vám nejbližší?

Nejbližší lokality jsou mi v blízkosti domova. Jeden starý myslivec, který žil na Moravci u Bohuslavic nám klukům říkal, že "košile je bližší kabátu", čili se tím snažím řídit. Mám rád území od Vřesiny k Bělé přes Píšť směrem k Hati. Pak okolí od Chuchelné na Kobeřice směrem k Polsku a také rybník Štěpán mezi Děhylovem a Martinovem. Je to území, kde jsem jako kluk trávil nejvíce času, prostě jen tak mám to rád pro samotné bytí, jak to tam vypadá.

21_20160605_2041668423.jpg   19_20160605_1884608702.jpg
   

 

 

Spolupracujete s ČSOP Ochránce při firmě Semix pluso. Můžete prosím popsat, jak spolupráce začala a jak pokračuje?

Někdy v roce 2006 jsem se poprvé setkal s lidmi z tohoto ČSOP - přesněji s panem Lisalem, Čižmárem a panem Kratochvílem, chtěli realizovat tůně a místo pro přírodu, hledali vhodné lokality. Ze začátku jsem je měl za štěrkaře a rybníkáře, ale velmi rychle jsem pochopil, že jsou to velcí nadšenci pro ochranu přírodu, kteří více pro přírodu konají, než mluví. Ze spolupráce vznikl překrásný projekt Kozmické ptačí louky o kterém se mohou lidé z Opavska, ale i ČR přesvědčit na vlastní oči. Dobré je také sledovat stránky Semixu či jejich Facebook, kde se ukazují pravidelně aktuality. V současné době s nimi spolupracuji na několika projektech, mezi něž patří právě rozšíření čili II. etapa Kozmických luk.

 

Které živočichy a rostliny považujete na Opavsku za nejvzácnější?

S postupem času mám radost z jakékoliv rostliny či živočicha, vidět plynout život je krásné. Mám tradičně rád orchideje a motýly či ptáky nebo obojživelníky a plazy v takovém tom staromileckém pojetí. S ohledem na mé cesty do zahraničí jsem zjistil, že krajina žije a je zdravá, pokud je v ní dostatek vody, kvetoucích rostlin a hmyzu. Radost mám z obyčejného zvonku, pavouka i srny.

 

Z čeho všeho, co jste kdy pro přírodu udělal máte největší radost? O které lokality se konkrétně osobně staráte?

Patrně nejlepší opatření, co se kdy povedla je asi již 16 let soustavná péče o několik hektarů luk s výskytem vzácných druhů rostlin, společenstev. Staráme se o podmáčené louky u Bělé a Píšti ve Vřesině, dále pak o Kobeřické motýlí stráně s teplomilnou vegetací a patrně největším počtem denních motýlů na Hlučínsků - 32 druhů. Také se staráme o jednu bezkolencovou louku u Hradce nad Moravicí a několik hektarů luk v Krnově tam je těch druhů motýl téměř 45, řada orchidejí, mečíků, kosatců. Rok od roku zvětšujeme nekosené plochy pro přežití housenek a hmyzu závislých na živných rostlinách a kosíme louky v mozaice, aby se také mohly vysemenit rostliny. Bohužel biomasu téměř nikdo nechce, ale to nevadí, neboť z nich děláme kompostiště, kde je řada larev zlatohlávků, zimují zde obojživelníci a plazi nebo se zde plazi dokonce rozmnožují. Radost mi dělají každoročně obojživelníci, kteří se rozmnožují v tůních, které se snažíme každý rok v nějakém katastru obcí Opavska nově vybudovat.

 

Foto: archív Adriana Czernika

 
<< Předchozí   Další >>
Template
Template Template Template
Template Template