Template
Template Template
Template Sobota, 15 prosinec 2018 Template

Přihlášení

 
Template
Betlém u entomologa Jindřicha Roháčka
Napsal Jakub Kubačka   
Neděle, 05 březen 2017
"Lze právem tvrdit, že Třešť je ojedinělou a celostátně významnou lokalitou betlémářství v České republice. Podporovat tento úsek lidové umělecké tvořivosti a nedat mu zaniknout by mělo být povinností všech, do jejichž sféry činnost betlémářství spadá. "To jsme si přečetli na internetu, než jsme navštívili entomologa SZM RNDr. Jindřicha Roháčka, CSc., rodáka z Třeště. Každoročně staví betlém v Opavě, kde bydlí. Položili jsme mu několik otázek.

Mohl bys nám stručně představit historii stavby betlémů v Třešti?
Betlémářství má v Třešti více než 200 let starou tradici. Již na počátku 19. století si "Třešťáci" chtěli připomínat zvěst o Božím narození tím, že si doma stavěli jesličky.  První jejich betlémy byly papírové, ručně malované po vzoru betlémů třebíčských. Ale již v polovině 19. století se zde začínají stavět betlémy s dřevěnými vyřezávanými figurkami. Ty byly nejprve dováženy z Tyrolska nebo z oblasti Králík, později kupovány od jihlavských řezbářů, ale brzy je začali vyřezávat i autoři místní (truhlář M. Suchý) nebo z blízkého okolí (např. F. Klaus ze Stonařova, J. Boudný z Brtnice). Protože však popularita domácích vyřezávaných betlémů narůstala, začali mnozí třešťští betlémáři (tj. vlastníci a stavitelé betlémů) tvořit figurky sami. Byli to často zruční řemeslníci, např. soukeníci, truhláři, krejčí, soustružníci. Jejich betlémy se rozrůstaly, přecházely z jedné generace na druhou; stejně se v rodinách předávalo i umění lidového řezbářství. Od počátku 20. století se ve městě stavěly každoročně desítky betlémů, a to i v průběhu 1. a 2. světové války, ba ani poválečné komunistické období aktivitu betlémářů neutlumilo. Traduje se, že "chození po betlémech", toto další třešťské specifikum, kdy lidé od Štědrého dne do Hromnic (2. února) navštěvovali betlémářské domácnosti, aby obdivovali jejich výtvory, absolvovali zcela bez skrupulí i místní funkcionáři KSČ a jejich rodiny.

Historie třešťského betlémářství je ale poměrně spletitá; byla zpracována řadou autorů, mezi prvními mým otcem Antonínem Roháčkem v publikaci z roku 1968, na kterou navazovaly práce dalších pisatelů. Podrobnější informace (včetně těch z poslední doby) lze nalézt také na internetu, například na:  www.betlemy-trest.cz/.

 

 betlem_20170228_1206097667.jpg

Na fotografii Jindřich Roháček s manželkou Lenkou a synem Martinem.

 

Co je na třešťských betlémech nejzajímavější?

Rád bych zdůraznil některá specifika třešťského betlémářství. V prvé řadě je to stavba betlémské krajiny z pařezů (samorostů) a dalších přírodnin, která je opravdu zdejším vynálezem. Stavbu dioramatické krajiny dovedl k dokonalosti můj strýc Alois Roháček, jehož obrovský betlém (4,5 x 2,5 m, téměř 500 figurek) se vyznačoval romantickou až fantaskní kompozicí krajiny s ostrými bradly, hlubokými roklemi a jeskyněmi. Také použití většího počtu druhů mechů, rašeliníků, lišejníků a různých sušených rostlin je pro třešťské betlémy charakteristické.

Druhým (a dá se říci celosvětovým) unikátem je tzv. Betlémská cesta - zpřístupňování betlémů postavených v domácnostech návštěvníkům, kteří mají možnost o Váno-cích takto zhlédnout 20 (v minulosti i mnohem i více) betlémů. Tato dlouholetá lidová tradice byla v roce 2016 zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví České republiky.

A do třetice je v Třešti velmi aktivní Spolek přátel betlémů, který nejen, že má společnou expozici betlémů (celoročně přístupnou v tzv. Schumpetrově domě), ale každý rok v červenci pořádá dnes už mezinárodní akci "Dřevořezání" - setkání řezbářů, betlémářů a návštěvníků na náměstí v Třešti. Každý zúčastněný řezbář předává spolku figurku (nebo stavbu apod.), kterou vyřezal při této akci. Z nich pak vzniká společný betlém, celý vytvořený při Dřevořezání, dnes už čítající přes 1000 figurek a jiných předmětů.     

Kdy jsi poprvé postavil betlém v Opavě?

Když jsem se přistěhoval do Opavy (1976), vlastnil jsem jen Svatou rodinu, kterou jsem zdědil po svém otci. Takže jakmile jsem kolem roku 1985 chtěl postavit svůj první betlém třešťského typu, musel jsem si vypůjčit figurky (původem většinou z okolí Králík) od Dr. Marie Schenkové. Ten první betlém byl nevelký, postavený na malém kuchyňském stole. Postupně jsem však dostal nějaké další figurky, které pro mne objednala moje mamka u třešťských řezbářů Marie a Metoděje Roháčkových (Metoděj je bratrancem mého otce), a když jsem nasbíral v okolí Opavy pěkné pařezy, mohl jsem začít stavět betlémy větší. Vzorem pro mne byly betlémy mého strýce Aloise, a tak jsem se i já snažil používat vzhledově zajímavé a druhově pestré přírodniny (pařezy, mechy, rostliny), které jsem nabíral při svých cestách do terénu, a tvořit z nich romantické krajiny. Experimentoval jsem i s netradičními kompozicemi, takže jsem jeden čas stavěl i betlém uprostřed místnosti, dokonce i na kulatém stole, tedy pozorovatelný ze všech stran. Před třemi lety jsem dostal od svých tet, Marie a Ludmily Roháčkových, větší část jejich betlému, takže dnes už mám přes 100 figurek (téměř všechny třešťské provenience) a nemusím si již žádné další půjčovat. Náš rodinný betlém je v současnosti postaven na ploše asi 1,7 x 0,8 m, ale na rozdíl od třešťských betlémů nemá tzv. lončoft, tj. malované pozadí navazující na krajinu vytvořenou z pařezů a mechu.   

Od kterých řezbářů máš v betlému figurky?

Z uvedených asi 100 figurek vím jen u některých, kdo je vyřezal. Například Svatá rodina a několik dalších figurek je dílem Karla Brázdy (jeden z několika členů betlémářské rodiny Brázdů, kteří vyřezávali figurky) asi ze 40. let 20. století. Tři krále, rybáře a babku s vnukem vyřezal poloprofesionální řezbář Josef Liška někdy po roce 1950. Nejnovější figurky máme od Marie Roháčkové (muzikanty, zvoníčka, druhá série tří králů) z 90. let 20. století. Naopak jednou z nejstarších figurek, která je stará asi 100 let, je klečící pastýř, patrně od F. Klause.

Navazuješ tedy při stavbě betlému na rodinnou tradici?
Ano, přesně tak. Už jako malý kluk jsem pomáhal stavět betlém mému prastrýci Karlovi Roháčkovi, jehož velký betlém po jeho smrti zdědil můj strýc Alois Roháček. Ten mi je dodnes velkým vzorem, protože stavěl svůj betlém opravdu s mimořádným výtvarným a prostorovým citem, takže jeho výtvory považuji za vrchol betlémářského umění. Stavěl betlémy téměř až do smrti v roce 2009, a to nejen ten svůj doma, ale i další rozsáhlý betlém v kostele sv. Kateřiny v Třešti.

Máme od něj v betlému celou sérii vyřezávaných stromů i nějaké chaloupky. Náš betlém se samozřejmě nemůže srovnávat s velikými třešťskými betlémy, které mají často přes 500 figurek, ale přesto se ho snažím postavit v třešťském stylu, který je mi, jako přírodovědci, velmi blízký, protože využívá esteticky zajímavých přírodních materiálů.

Fotografie: Jakub Kubačka

 
<< Předchozí   Další >>
Template
Template Template Template
Template Template