Template
Template Template
Template Úterý, 11 prosinec 2018 Template

Přihlášení

 
Template
V Preveze nás navštívili Annigje Kruytbosch z Holandska a Mike Balfour z Anglie
Napsal Jakub Kubačka   
Neděle, 05 březen 2017
V říjnu 2016 jsme se v Preveze setkali s velmi milými lidmi. Byla to šťastná náhoda. Měli jsme jednání se zástupci prevezské radnice, kde jsme potkali dva členy Asociace evropských měst (town-twinning) - byli to Annigje Kruytbosch z Holandska a Mike Balfour z Anglie, kteří zde právě natáčeli rozhlasovou reportáž pro místní televizi. Projevili zájem navštívit naše muzeum a navázat s námi spolupráci.
holandanka1_20170228_1720397283.jpg
holandanka2_20170228_1585499611.jpg
 Annigje Kruytbosch se zajímala o památku Nikopolis a prohlédla si místo, odkud pozoroval Octavianus, pozdější císař Augustus, námořní bitvu u Actia, kde porazil Antonia s Kleopatrou. Naše jednání probíhalo neformálně a na místech, která jsou spjatá s námořní bitvou u Actia. O co v této bitvě šlo?  Annigje Kruytbosch a Jakub Kubačka z Natury Opava si prohlížejí texty o námořní bitvě u Actia na orientační tabuli.


Po zavraždění Gaia Julia Caesara nastalo v Římské republice období bezvládí, které vyústilo ve spojenectví mezi Caesarovým nejvyšším vojenským velitelem Marcem Antoniem a Caesarovým adoptivním vnukem Octavianem. Kompromis, na němž se spojenectví zakládalo, spočíval v rozdělení rozsáhlého římského teritoria. Západní Středomoří a Itálii získal pod svou správu Octavianus, Antonius pak Blízký Východ a Řecko. Dohodu pak zpečetil Antonius sňatkem s Octavianovou sestrou Octavií Minor. Roku 37 př. n. l. se Antonius na svém tažení proti Parthům setkal v Sýrii s Kleopatrou, která mu přivedla dvojčata, jež mu porodila - chlapce Alexandra Helia a dceru Kleopatru Seléné. Marcus Antonius podporoval Kleopatru v jejím úsilí o obnovení ptolemaiovské říše, s Octavií se rozvedl. Nevraživost obou mužů vyústila v otevřené vyhlášení války. Antonius a Kleopatra se rozhodli, že tuto situaci vyřeší tím, že se vydají se svým loďstvem napadnout Řím. Velká bouře ve Středozemním moři je však zahnala právě do Amvrakijského zálivu, kde se rozhodli na čas uchýlit a opravit poškozené lodě a doplnit zásoby. To už se ale Octavianus v Římě dozvěděl o chystaném plánu a rozhodl se zasáhnout. Vydal se s loďstvem a pěchotou k pobřeží Řecka, aby Antonia uzamkl v zálivu. Tato blokáda trvala několik měsíců, vojskům Marca Antonia a Kleopatry docházely zásoby. 2. září 31 před n. l. se tedy rozhodli, že blokádu prorazí. V námořní bitvě u Actia byly síly obou loďstev vyrovnané: více než 400 lodí a více jak 150 000 vojáků na každé ze stran. Vojenský tábor Octaviana byl umístěn na pahorku dnes nad Nikopolským amfiteátrem. Antoniova základna byla na mysu Action přibližně na místě dnešního letiště. Generál Octavianova loďstva Agrippa se prokázal jako skvělý stratég ? obratně a chladnokrevně postupně potápěl daleko větší a lépe vyzbrojené egyptské lodě. Bitva byla záhy pro Antonia a Kleopatru ztracena. Oba zanechali své námořnictvo napospas zápalným šípům protivníka a uprchli na svých velitelských galérách do Egypta. Pozemní vojska se záhy také vzdala a pod vodou skončily životy desetitisíců námořníků. Octavianus pak zahájil pochod do Egypta a obklíčil Alexandrii. Antonius spáchal sebevraždu a po něm i královna Kleopatra (uštknutím kobry). V té chvíli se jediným legitimním vládcem Římské říše stává Octavianus, který se nechá záhy jmenovat Augustem (císařem). Končí římská republika a začíná císařství. Na počest svého vítězství nechává Octavianus postavit v místech své velitelské pozemní základny u Actia nové město - Nikopolis ("Město vítězství"). Tato epizoda z římských dějin je vůbec nejzajímavější a nejčastěji interpretovanou i v současném divadle nebo kinematografii.

Mike Balfour z Anglie pracuje také v Asociaci evropských měst. Jezdí do Prevezy už 11 let. Potvrdil naše přesvědčení, že Preveza je daleko nejkrásnějším místem v celém Středozemí. A ten, kdo sem jednou zavítá, začne se vracet pravidelně. Velmi dobře také zná mokřady Amvrakijského zálivu. Nyní se chtěl podívat na plameňáky. Pár dnů předtím jsme je pozorovali na jednom skrytém místě, takže pro nás nebylo těžké mu přání splnit. Jako pravý Brit je Mike Balfour renesančním a velmi vzdělaným a informovaným člověkem. Zabývá se nejen ornitologií, ale také amatérsky botanikou. Ukázali jsme mu několik míst, o kterých doposud nevěděl, a udělali mu tím zjevně radost. Nakonec jsme se dohodli, že přestože nejsou naše města partnerská, naše spolupráce v Preveze může být navázána a rozvíjena.

 holandanka4_20170228_1614424699.jpg  holandanka3_20170228_1290544634.jpg
 Plameňáky jsme sice viděli, bohužel jen dalekohledem.  Plameňák růžový (Phoenicopterus roseus),
kterého jsme fotografovali na jaře.

Proč je Amvrakijský záliv ornitologicky zajímavý?

Amvrakijský záliv je od roku 2008 národní park. Vzhledem k tomu, že zde žijí vzácné a ohrožené druhy, byla oblast charakterizována jako jeden z nejdůležitějších regionů sítě Natura 2000 v Evropě! Cílem ochrany je zachování přírody a krajiny. Toto přírodní dědictví je cenné pro svou biologickou, ekologickou, estetickou, vědeckou, vzdělávací a geomorfologickou hodnotu.  Významná je ochrana ptačí fauny. Vzhledem k zeměpisné poloze Amvrakijského zálivu na západním pobřeží Balkánského poloostrova je důležitý pro stěhovavé ptačí druhy. Mnohé druhy rozmnožující se ve střední Evropě zimují právě zde. Záliv slouží i pro mezipřistání na cestě do Afriky. Ptáci zde najdou potravu a možnost odpočinku. Celkově zde bylo zaznamenáno 254 druhů ptáků. Za všechny jmenujme jako nejvzácnější: pelikány, plameňáky,  bukače velkého, kvakoše, písily, tenkozobce...

 

Fotografie: Jakub a Milan Kubačkovi

 

Aktualizováno ( Středa, 08 březen 2017 )
 
<< Předchozí   Další >>
Template
Template Template Template
Template Template