Template
Template Template
Template Úterý, 11 prosinec 2018 Template

Přihlášení

 
Template
Entomolog, kterého zaujala krása nejen našich krasců
Napsal Jakub Kubačka   
Neděle, 05 březen 2017
Poprvé jsme entomologa Richarda Szopu z Bystřice nad Olší viděli na entomologické burze v bývalé Krajské stanici mladých přírodovědců, dnes ve Středisku volného času na Čkalovově ulici v Porubě před šesti lety. Byl nepřehlédnutelný mezi všemi entomology, kteří se sem sjeli, aby se pochlubili svými kolekcemi hmyzích zástupců naší fauny. Nás zaujal svou výškou - ostatní převyšoval o hlavu. Všichni si se zájmem prohlíželi jeho sbírku malých krasců, stejně jako my, když se nám podařilo dostat se až ke krabičce, kde byli tito malí broučci umístěni. Až na burze v Bohumíně jsme se blíže poznali a položili jsme mu několik otázek.

Čím vás uchvátili tito krásní brouci?
Samozřejmě asi jako většina entomologů amatérů začínala sbírat nejdříve velké, barevné a známé druhy brouků jako jsou např. střevlíci, tesaříci a listorozí a postupem času se teprve propracovali ke složitějším skupinám jako jsou např. nosatci, mandelinky, drabčíci apod., tak u mě to bylo podobné. Dnes se zajímám o všechny čeledi našich, tedy středoevropských brouků, avšak o některé stále více.

szopa1_20170228_1376560305.jpg
szopa4_20170228_2068805456.jpg
 Richard Szopa při preparaci brouků.  S jednou ze sbírkových krabic.

Krasci jsou pak jednou z nich. Z této čeledi se zaměřuji hlavně na rod Agrilus (polníci). Jeho zástupci žijí zejména v korunách stromů, čímž se nelehce získávají a poměrně nesnadno determinují.

Kromě odchytu samotných brouků ve volné přírodě také třeba sbírám jejich larvy a dospělé jedince se snažím dochovat doma, přičemž získávám další poznatky k bionomii jednotlivých druhů. A to je zřejmě to, proč se této čeledi brouků věnuji více než ostatním.

 Kolik druhů krasců u nás žije a kolik jich máte ve své sbírce?
Pokud myslíte u nás v České republice, tam je to asi kolem 100 druhů. Samozřejmě, že u našich sousedů na Slovensku je to ještě o něco více. Jinak v Evropě je to o mnoho druhů více, zejména pak v její jižní části. Co se týče druhů vyskytujících se v ČR, tak z těch mi ve sbírce neschází žádný.

szopa2_20170228_1943673957.jpg
szopa3_20170228_1370158772.jpg
 Mezi svými přáteli entomology na burze v Bohumíně.
 Na fotografii jsou dva synové Richarda Szopy (vpravo).


Objevil jste už mezi krasci nějaký nový druh, nebo jste se na jeho objevu podílel?

Obecně objevit nový druh brouka pro vědu je ve střední Evropě velmi těžké a často jde o velkou náhodu. Objevit zcela nový druh krasce přímo v ČR je dnes téměř nemožné. Naše malá země je v této oblasti celkem dobře zmapovaná a prozkoumaná, zejména pak v čeledi krascovitých.
Mnohem častěji se ale stává, že někdo nalezne nový druh pro území ČR, který je však již pro vědu známý, jen se dosud sbíral na území jiného státu. Několik takových nálezů jsem již učinil, ale tyto nebyly z čeledi krascovitých.
Pokud bych chtěl objevit nějaký nový druh krasce, musel bych své entomologické výpravy směřovat někam daleko mimo Evropu a i tam by bylo nalezení takového druhu velice náhodné.

szopa5_20170228_1440630446.jpg
szopa6_20170228_1015294265.jpg
 Krasec Anthaxia hungarica.  Krasec Coreaebus rubi na listu ostružiníku.

  Kteří z nich jsou podle vás nejvzácnější?
Pojem "vzácnost" druhu je v entomologii dost relativní. Existují samozřejmě extrémně vzácné druhy brouků, které jsou zpravidla svým způsobem života vázány na specifickou, mnohdy vzácnou rostlinu či biotop a i tam se pak vyskytují jen velmi sporadicky.
Žije zde ale také dost druhů, které se velmi těžko získávají, protože se ve volné přírodě téměř nedají nalézt. Ne proto, že by byly až tak vzácné, ale často žijí velmi skrytě. Některé například hluboko v půdě, vysoko v korunách stromů, ve vodě apod. Pokud však entomolog zná dobře jejich bionomii, pak tyto vzácné druhy může získat třeba i ve větším množství nebo častěji než ostatní například tím, že si je sám vychová doma.
Ale pokud se ptáte přímo na vzácnost našich českých krasců, tak obecně k těm nejvzácnějším patří např. Eurythyrea quercus, Agrilus mendax, Agrilus albogularis, Aphanisticus emarginatus apod.

Když sbíráte v terénu, jak zaregistrujete tak malé brouky, jakými jsou krasci? To nosíte lupu?

Krasci, až na pár výjimek, zase tak malí brouci nejsou v porovnání s ostatními čeleděmi. Při sběru v přírodě se svým zrakem zatím problémy nemám, ale jednou se jich asi jako každý také dočkám.
Při zpracování nasbíraného materiálu, což je zejména jeho preparace a determinace, se však neobejdu bez mikroskopu. Ten mám samozřejmě doma.

Jak dlouho se již věnujete této zálibě?
O hmyz obecně se zajímám odmalička. Od roku 1978 jsem začal jako malý kluk sbírat a shromažďovat hlavně motýly a brouky, ale nepohrdnul jsem ani vážkou, kobylkou či jiným hmyzem. Tehdy to však bylo velmi amatérské. Postupem času jsem se začal věnovat pouze broukům, kdy od roku 1991 buduji sbírku, kterou mám dodnes.

Pokud máte děti, zajímají se také o brouky, nebo mají jiné záliby?

Ano, mám dva syny, 14 a 17 let, kteří se však entomologii nijak nevěnují. I když jsem se je v minulosti snažil nenápadně k této zálibě přivést zejména tím, že jsem je vzal na pár krátkých vycházek za brouky a samozřejmě jim ukazoval něco ve své sbírce, žádný zájem zatím neprojevili. Nechávám tomu volný průběh, možná, až budou starší a budou mít své každodenní starosti, uchýlí se k tomuto druhu ?relaxace? sami. Je to asi celkově dnešní dobou, kdy mladé v tomto věku příroda téměř vůbec nezajímá. A pokud ano, tak jen ta "povinná" ve škole, ale nic navíc. Moji synové se ve svém volném čase věnují sportu, kdy  hrají stolní tenis, což je také má další záliba, ve které je s manželkou společně podporujeme.

 Na entomologických akcích vynikáte svou tělesnou výškou. Sám jste řekl, že zřejmě patříte mezi nejvyšší entomology, a to nejen v České republice. Můžeme se zeptat, kolik měříte?
Ano, měřím 210 cm. Mezi entomology jsem zatím nikoho vyššího nepotkal. Bohužel, často jsem všude vidět. Někdy je to výhoda, ale velmi často spíše nevýhoda. Pro mé kolegy, se kterými se na těchto často nahuštěných společných entomologických akcích potkávám, jsem snadno k nalezení.

Co jste na entomologické burze sehnal?
Na entomologické akce jezdím hlavně proto, že se zde potkávám s kolegy, se kterými poklábosíme o našich výpravách, sběrech a také si mezi sebou často předáváme materiál k determinaci. Brouka si zde koupím nebo vyměním jen velice zřídka.

Je evidentní, že hmyzích druhů ubývá, která lidská činnost za to může v současnosti nejvíc?
Na tuto otázku nemohu jednoduše a krátce odpovědět. Obecně je to však ničení původních biotopů, důležitých pro vývoj jednotlivých druhů, jako je například vysušování mokřadů, likvidace původních lesů, starých stromů a pařezů, zarůstání původních stepí, regulace potoků a řek apod.

Fotografie: Richard Szopa, Milan Kubačka,

Aktualizováno ( Středa, 08 březen 2017 )
 
<< Předchozí   Další >>
Template
Template Template Template
Template Template