Template
Template Template
Template Úterý, 11 prosinec 2018 Template

Přihlášení

 
Template
Cestovatel Jiří Rychtecký nám v kružberském kostele ukázal výstavní síň a varhany
Napsal Jakub Kubačka   
Sobota, 04 červen 2016
Jiří Rychtecký se narodil se roce 1950 v Moravských Budějovicích, záhy se s rodiči a třemi bratry přestěhovali do Ostravy. Jeho otec tam byl totiž z politických důvodů donucen pracovat v hornictví. I Jirka po vyučení pracoval jako havíř. Ve volném čase trénoval basketbal a vedl turistický oddíl. Mezi jeho největší koníčky patří horolezectví a cestování. Absolvoval např. první přechod zimního Bajkalu, výstup na Aconcaquu v Jižní Americe, na kole a kanoi projížděl poloostrov Kola, dále procestoval Sibiř, Argentinu a Kavkaz.  Tři krát byl na Mont Blancu, 3x na Matternhornu a zdolal také Mont Rosu. V posledních letech má za sebou treky v Arménii, Gruzii, Kanadě, Kyrgyzstánu a letos se chystá do Tibetu.
 
 
Myšlenka galerie Na půdě se ujala

     Člověk který sleduje chování a činnost Jirky Rychetského musí nabýt dojmu, že se jedná o velmi tichého až téměř bázlivého, ale velmi cílevědomého jedince. Po setkání musíte svůj dojem opravit. Těžko by mohl v životě dokázat tolik toho stihnout ten, který se bojí nebo nemá vizi. Jeho aktivity stran kostela započaly v sedmdesátých letech minulého století, kdy na jeho popud uspořádali první koncert při svíčkách o půlnoci v roce 1971 v kostele v Nových Těchanovicích, kde hlavními protagonisty byla jeho trampská skupina Black Hills v počtu deseti lidí.  Později se jejich aktivity přesunuly do kostela v Kružberku, kde se již tradičně pořádají vánoční koncerty ve spolupráci s paní Lídou Ježovou. Kružberský kostel jim přirostl k srdci.

zpravodajbrezen21_20160603_1034427382.jpg
zpravodajbrezen25_20160603_1791093981.jpg
Jiří Rychtecký nás informuje o galerii Na půdě a vzácných varhanech, které jsou funkční ozdobou kostela. 
 U kostela sv. Petra a Pavla byl 5. října otevřená Čermákova naučná stezka, pojmenovaná po staviteli Kružberské přehrady. Po trase je rozmístěno sedm informačních panelů.

Maminka Jirky pracovala v domě v Ostravě, kde v jedné polovině působilo Kulturní středisko a ve druhé fara, kde tenkrát působil současný biskup František Václav Lobkowicz. Mamka mi tenkrát v roce 1996 říkala: "Zajdi za panem biskupem a on ti snad pomůže, pokud chceš kostel  zachránit a oživit.  Povedlo se! Spolu s paní Ježovou zde započali od roku 1996 pořádat  pravidelné výstavy a koncerty. Dosud jich proběhlo: 27 výstav a 37 koncertů. V minulém roce to byl již sedmý ročník tzv. Vánočních koncertů. Návštěvnost výstav a koncertů každým rokem rapidně roste a je jen potvrzením toho, že Jirka Rychtecký se svými kamarády dělá svůj koníček nejenom rád, ale také dobře!"

První zmínka o Kružberku se nachází v listině z roku 1377, kterou si synové Mikuláše II. rozdělili knížectví Opavské. Kružberk je v listině uváděn jako součást vsi Krahují, která však již počátkem 15. století zanikla. Kostel sv. Petra a Pavla najdeme na jižním okraji obce, nedaleko od mostu přes řeku Moravici. Stavba pochází z 1. poloviny 14. století. Kostel je státem chráněná kulturní památka a patří k nejstarším kostelům ve Slezsku! Ze střechy lodi vyrůstá dřevěná polygonální zvonice. V ní je umístěn zvon s datem 1766.  V kostele se nachází plně funkční varhany, které jsou údajně také nejstarší ve Slezsku.

Co skrývá nápis na kostelních varhanech?

S pomocí pana Kostruha z Kružberka vyjednalo sdružení Za rozvoj Kružberska dotaci na renovaci kostelních varhan. Ty pochází z roku 1808 a jsou unikátní tím, že mají i po rekonstrukci největší počet původních zachovalých prvků v celém Slezsku. Původním stavitelem varhan je Josef Sebastian Staudinger (1729-1809). Rekonstrukce z roku 2014 se vyšplhala na částku 415 000 Kč. Mezi památky na dění v Kružberku krátce po vzniku republiky patří bezesporu velmi zajímavý dokument o opravě varhan z roku 1921, který se objevil v jejich nitru. Byla to jejich poslední velká oprava. Neznámý obyvatel Kružberka na památku této pro obec významné události napsal podrobnější vzkaz přímo na jednu varhanní desku. Text je psán tužkou, německy a švabachem. Má jistě zajímavý obsah. Rozluštit se ho však zatím zcela nepodařilo.

Na stránkách obce Kružberk je text uveřejněn i s prosbou o pomoc při jeho rozluštění.

zpravodajbrezen23_20160603_1773423367.jpg
 zpravodajbrezen24_20160603_1698618591.jpg
 Po zdařilé rekonstrukci v roce 2014 byly varhany dokonce posvěceny v biskupem ostravsko-slezské diecéze Františkem Václavem Lobkowiczem.  Výstava fotografií v galerii Na půdě od Jiřího Pecháčka z Hlavnice   nese název Tetřev hlušec a jeho životní projevy. Zbytkové populace žijí nejblíže v Beskydech a snad i na Kralickém Sněžníku.             V současnosti je centrem výskytu ve střední Evropě Šumava.

Kružberk, kde Jiří dlouhá léta bydlel je malá obec v okrese Opava a stala se známá po dobudování stejnojmenného vodního díla. Díky němu, a také proto, že se jedná o zdroj kvalitní pitné vody, je zde zvýšená ochrana prostředí. Je to jedno z nemnoha míst, kde je příroda dosud čistá a neposkvrněná. Proto je vítaným cílem návštěvníků i rekreačních turistů.

zpravodajbrezen19_20160603_1141178776.jpg

Půda kostela, kde vás zaujme trámoví spojené dřevěnými klíny, alespoň původně tombylo, je už zajímavý výstavní prostor sám o sobě. Jedná se o atypickou dřevěnou konstrukci se zvláštními průniky trámů.

Foto: Milan Kubačka, Jakub Kubačka

Aktualizováno ( Sobota, 04 červen 2016 )
 
<< Předchozí   Další >>
Template
Template Template Template
Template Template