V roce 1973 získali poprvé Nobelovou cenu tři etologové, kteří se zabývali výzkumem chování zvířat. Dostali ji v oboru fyziologie lékařství. Byli to: Holanďan Niko Tinbergen a Rakušané Karl von Frisch a Konrad Lorenz.

První z nich se zabýval přesným pozorováním živočichů ve volné přírodě. Studoval například chování mravkolvů, vos a čmeláků. Frisch objevil smysl včelích tanců, kterým sděluji ostatním včelám, kde je potrava. Díky Frischovi víme, že včely žijí ve společnosti daleko dokonaleji a organizovaněji, než je ta naše lidská. Lorenz zase přišel na to, že velkou roli v životě zvířat hraje vtištění (imprinting) v přesném období života jedince. V tak zvaném senzitivním období. Studoval kachny a husy a zjistil například u kachen, že po vylíhnutí z vajíčka se za 10 hodin vtiskne obraz jejich matky, kterou pak následují. Když se jim podsune do tohoto období třeba slepice, krabice nebo střevíc, budou tyto předměty považovat za svého ochránce, stejně jako člověka. Fotografie tohoto vědce a s kráčejícím zástupem kachen nebo husí za ním, je velmi známá.

Ale, proč takovýto úvod ke zprávě o oslavách Dne Země na Mokřadu v Raduni? To vtištění dokonale funguje i u dětí v prvních letech života. Ve dvou, ve třech letech si vtisknou pozitivní vztah k přírodě. Zjistí, že had není slizký, ropucha není fuj a že ve vodě a v bahně žije spousta zajímavých zvířátek, o kterých tak pěkně psal Ondřej Sekora ve svých pohádkových knížkách. To je smysl akcí pro děti a rodiče.

Později pochopí, jak je příroda složitá a lehce zranitelná. V dospělosti se k ní budou chovat s náležitým respektem nehledě k tomu, že jejich život bude pestřejší a bohatší.

Při tomto hydrobiologickém cvičení, aniž si to uvědomovaly, přirozeně zdolávaly chůzi do prudkého svahu, opatrně chodily po březích nehlubokých rybníčků a učili se udržovat rovnováhu. Překonávaly přirozené překážky v lese, kde je jich plno a zajímavějších než na dětských hřištích plných nejrůznějších drahých umělých překážek. Na nich se také učí odvaze, udržovat rovnováhu, vlastně témuž, co je možno naučit se a prožít v lese.

Foto: RNDr.Milan Kubačka

Související články:

Hydrobiologické cvičení na umělých mokřadech v Raduni

Raduňský mokřad, vhodná ekopedagogická plocha

Děti z opavské Charity na Raduňském mokřadu

- Publikace Voda v krajině Opavska

obalka 

blok_03-35

blok_35-74