|
Problémem
památného stromu Holasovická lípa je, že roste na okraji pole na křižovatce
silnic v Neplachovických Zadcích, kde projíždějí auta z Opavy do Bruntálu a ze
Štemplovce do Neplachovických Zadků. V době vyhlášení v roce 1972 měl strom
rozměry 440 cm v obvodu, výšku 22 m a odhad stáří na 250 let.
habitus
každého stromu prozrazuje jeho stáří. Na této lípě by se dala demonstrovat
třetí, závěrečná fáze života stromu, ačkoliv v jeho případě přišla zbytečně
brzy. Mnohé jiné lípy v jeho věku vypadají zdravěji a vitálněji.
Tento se nachází v tzv. odbourávací fázi - stárnutí, po kterém bude následovat
rozpad a posléze rozklad dřevité hmoty, o což se zaslouží dřevokazné houby.
Památný strom stojí na soukromém pozemku pana Pavla Košece ze Zadků, který nám
o jeho historií povykládal... Je čirou ironií osudu, že této odbourávací fázi
přispěl velkou měrou člověk, i když v autě, který před několika měsíci do lípy
po nezvládnutí rychlé jízdy narazil. Lípa, jakoby přitahovala dopravní
prostředky i v minulosti. Za její zánik může také nevhodná orba těsně kolem jejího
kmenu, která prokazatelně narušila kořenový systém. Na to bylo dlouhodobě
upozorňováno. Strom tak již chřadnul o to více a intenzivněji. Kamenný kříž,
který u ní stojí ji také neochránil. Smutné bylo i to, že při udržovacím ořezu,
padající větve před několika lety kříž povalily. Škoda byla způsobena firmou,
která ořez prováděla. V roce 2000 byly po obou stranách kamenného kříže
vysazeny dvě lípy, které se těší naštěstí dobrému zdraví. Pan Pavel Košec na
závěr dodal, že podle pověsti na tomto místě byli pochování tatarští nájezdníci
ze 13. století, kteří vpadli na území Moravy a mimo jiné také zpustošili obec
Holasovice a o mnoho let později také švédští vojáci v době třicetileté
války. Lípa je podle pana Košece minimálně 400 let stará!!!
|
|
|
V době vyhlášení v roce 1972 měl strom
rozměry 440 cm v obvodu, výšku 22 m a odhad stáří na 250 let.
|
Pan Pavel Košec z Neplachovických Zadků u památné lípy na svém pozemku.
|
V druhé polovině
března 2016 byl památný strom pokácen. Bylo však rozhodnuto o tom, že části
kmene a kořenový systém na místě zůstanou. Trouchnivějící a mrtvé dřevo z
lípy je totiž domovem vzácného brouka pachníka hnědého (Osmoderma eremita),
který je jedním z nejvzácnějších brouků v ČR. Je silně ohrožený, a proto
zákonem chráněný. Dospělci jsou 2-3 cm velcí, černohnědí s kovovým
leskem. Larvy se vyvíjejí až tři roky v trouchu starých listnatých dřevin.
Mohou měřit až 10 cm a jejich přítomnost charakterizuje nápadný trus (kompaktní
válečky asi 5 mm velké). Vylíhnutí dospělci se většinou příliš nešíří od rodné
dutiny. Druh je proto odkázán na posledních lokality odumírajících stromů ve
volné krajině, jako jsou staré aleje a parky. Z tohoto důvodu bývá vždy při
kácení starých listnáčů proveden entomologický průzkum. V případě potvrzení
výskytu je nutné zajistit řešení. V tomto případě tedy ponecháním části kmene a
větví, kde brouk může alespoň dokončit svůj vývoj.
|
|
|
Při ořezávání větví byl povalen kamenný kříž.
|
|
Okolí lípy je
velmi zvláštní až magické. Podle legendy jsou zde pohřbeni tatarští
nájezdníci a na tomtéž místě, mnohem později i švédští vojáci. Člověka napadne,
proč je toto místo, jakoby začarované?
 |
 |
|
Dřevo z povalené památné Štemplovecné lípy obsahuje vajíčka, lavry a kukly chráněného brouka páchníka hnědého (Osmoderma eremita), proto se nechává na místě.
|
Pácgník hnědý
|
Zajímavostí v
okolí památné lípy je mimo přírodní památky Heraltický potok, která se nachází
hned naproti přes cestu a Štemplovecké aleje také pozůstatek kamenného mostu z
doby Marie Terezie. Ten se nachází asi 100 m po hlavní cestě od lípy směrem na
Velké Heraltice. Pan Pavel Košec. Most je dochován v relativně dobrém stavu. Můžeme vidět dokonale
opracované kamenné bloky sedící na sebe doslova na milimetry a také
železné spojovací vazníky. Pouze okraje mostu se rozpadají vlivem pohybu těžké
zemědělské techniky. Určitě doporučujeme místo navštívit ještě před rozpukem jara.
Most se následně ztratí v zeleni a nebude možné si jej dobře prohlédnout
|
 |
Most z doby panování Marie Terezie.
|
Můžeme vidět dokonale
opracované kamenné bloky sedící na sebe doslova na milimetry a také
železné spojovací vazníky. |
Fotografie Jakub a Milan Kubačkovi
|
