|
Co jiného si stékající voda z polního svahu ještě mohla přát. Všechno ji
šlo na ruku. Svah byl nakloněný tak akorát. Voda stékala ze svahu podél
vyjednocené řepy, kde pomalu získávala, rychlost. Přehoupla se přes
silnici, na které zanechala asi dvaceticentimetrovou vrstvu ornice a
stékala již jako potůček o pole níž, kde však shodou okolností byla
zaseta řepka olejka.
Každého napadne, že potok má svou paměť. Cestičku si vždy najde a je velmi zajímavé, že vždy tu pravou. O
tom, že zde potůček existoval, mluví i pamětníci, kteří si vzpomenou na
řadu vrb, které jsou zde ještě dnes viditelné. Nyní tvoří víceméně jen
imaginární břehový porost, který si potůček znovunalézá. Když jsem tyto
vrby v poli viděl poprvé v šedesátých letech minulého století, kolem
nich bylo pooráno povláčeno. Bral jsem je jako zajímaný přírodní prvek v
krajině. První, co vás napadne, kdo tam ty vrby zanechal, vysadil.
Logicky musely růstu potoka. Takže tu dávno byl a po melioraci v
padesátých letech zmizel?
 |
|
| Jedná se o tuny splavené ornice. O ní
přicházíme zbytečnou erozí. Když si uvědomíte, že centimetrová vrstva
půdy se vytváří tisíc let, vzpomenete si na okřídlenou větu z jednoho
filmu ?Je to marný, je to marný, je to marný.? Na fotografii z roku
2016 je oldřišovský rodák Radim Lokoč. |
Potůček se spíše přeleje přes silnici a
pokračuje k obci Oldřišov, kde při povodni zaplaví několik domů a
fotbalové hřiště místního klubu Moravanu. |
 |
 |
| Potůček se spíše přeleje přes silnici a
pokračuje k obci Oldřišov, kde při povodni zaplaví několik
domů a fotbalové hřiště místního klubu
Moravanu. |
Jako příklad může sloužit odkrytý revitalizovaný potůček v Mokrých Lazcích. |
Stačí však větší déšť a potok se znovu objeví, jak nám napoví foto z
roku 2016. Jenže potok je předurčen být potokem, voda si najde vždy
cestičku. A to je tento případ tekoucí vody po svažitém poli od
Rozumického lesa za polskou hranicí, odkud voda teče na oldřišovskou
stranu.
Je otázka, jak prospívají zemědělské dotace naší krajiněa zda jsou správně využívány.
Podmínky pro uděleni některých dotaci jsou podmíněny a kontrolovány hospodařením konkrétního zemědělce.
Jedná se například o "podmínky dobrého zemědělského a environmentálního stavu GAEC".
Hospodaření v souladu se standardy GAEC je jednou z podmínek poskytnutí
plné výše přímých podpor, některých podpor programu rozvoje venkova a
některých podpor společné organizace trhu. Podmínky GAEC se definují v
pěti tematických okruzích (eroze půdy, organické složky půdy, struktura
půd, minimální úroveň péče, ochrana vodya hospodaření s ní). Cílem je
dosáhnout, podpořit a zavést šetrnější hospodaření v krajině a tím
dosáhnout lepšího ekologického stavu přírody a krajiny. Standardů GAEC
je 11 a obsahuji například tato nařízení, pravidla a opatření: na půdách
ohrožených vodní erozi (v ČR asi polovina všech půd) musí žadatel o
dotaci ponechat strniště minimálně do 30. listopadu, nepěstovat zde
širokopásé plodiny (kukuřice, brambory, řepu); minimálně 20 % využívané
zemědělské půdy bude hnojit statkovými hnojivy a dalších 20% bude hnojit
způsobem ?zeleného hnojeni?, tj. porostem jeteloviny, vikve atd.;
Nebude vypalovat bylinné porosty; nebude provádět agrotechnické zásahy
do podmáčenéa zaplavené půdy; neporuší krajinné prvky (solitéry,
mokřady, meze, keře...).
Žadatel také musí zabránit šíření invazních rostlin (netykavka,
bolševník, křídlatka); dále nezmění travní porost na ornou půdu; zachová
ochranné, minimálně 3 m široké, nehnojené pásmo kolem vodoteči, atd.
Foto: Milan Kubačka
|
