Template
Template Template
Template Úterý, 11 prosinec 2018 Template

Přihlášení

 
Template
Kdo viděl svatební let motáků lužních pochopí, proč se takto jmenují
Napsal Jakub Kubačka   
Sobota, 20 prosinec 2014
Moták lužní (Circus pygargus), stejně jako všichni motáci tří druhů žijících u nás, působí při vyhledávání kořisti potácivě. Během pomalého letu chvíli plachtí s křídly lehce vztyčenými nad tělo do tvaru písmene "V". Chvíli letí s trhavým máváním křídel a najednou změní směr i výšku letu, to podle toho, co právě zahlédne v porostu pod sebou.  

Moták lužní je dravec rozšířený všude v Evropě, na severu sahá jeho areál rozšíření až do jižní Skandinávie. Není však příliš všude hojný. Je tažný a odlétá v srpnu nebo v září do tropické a jižní Afriky. Z dalekých zimovišť se domů vrací koncem dubna nebo začátkem května. Jeho biotopem je otevřená krajina s vlhkými loukami, obilné lány, vlhká místa u velkých rybníků, paseky lužních lesů, popř. ruderály. V opavském okrese, kde je většinou kulturní krajina, si staví hnízda především v obilných lánech (90%) popř. vojtěšce, řepce, námelu.

motakluzni1_20141220_2043101112.jpg
 motakluzni2_20141220_1556630018.jpg
 Petr Bláha a Martin Miškovský nad hnízdem motáka.
 Martin Miškovský a Miloš Holáň s mláďaty motáka.

Brzy po příletu můžeme pozorovat svatební lety motáků. Ptáci při nich vykrouží do výše a samec se pak prudce spouští na samici, v okamžiku setkání se samice otočí na záda a nastaví pařáty. Páření však probíhá na zemi. Do hnízda, které si buduje na zemi ze stébel trav, drobných větviček a rákosových stébel snáší samice obvykle 3 až 4 vejce v intervalech 36 hodin až po 3 dny. Na vejcích sedí samice sama 28 až 30 dnů. Tak jako u všech dravců se mláďata vyvíjejí a rostou nestejnosměrně. Často se stává, že toto nejmenší mládě se stane potravou těch silnějších. Dochází k tomu v době nedostatku potravy. Přibližně po 18-ti dnech mláďata opouštějí hnízdo a rozlézají se do okolí hnízda. Za měsíc jsou mláďata plně opeřena a schopna letu.

 

motakluzni3_20141220_1146267485.jpg
 motakluzni4_20141220_1051960696.jpg
 Moták lužní samec
 Moták lužní samice

Motáci lužní loví především drobné hlodavce hraboše polní a mláďata jiných ptáků, z hmyzu sarančata, různé brouky a ještěrky. Kořist loví na zemi, kde také přenocuje. Nikdy nenocuje na stromech. Loví často až do samého soumraku. Při lovu za soumraku se orientuje, stejně jako sovy pomocí sluchu. Má k tomu přizpůsobenou hlavu, kterou otáčí za šramotem nebo pískotem hrabošů. Kolem očí má stejně jako sovy vějíř peříček, který tvoří jakýsi závoj. Pomocí něho vytváří teleskop trychtýř, kterým směřuje zvuky blíže uchu.

V okrese Opava podle ornitologů Martina Miškovského a Miloše Holáně zahnízdí ročně až 20 párů motáků lužních. Jejich zahnízdění dramaticky ovlivňuje potravní nabídka, tedy výskyt hrabošů. Jsou roky, kdy nezahnízdil ani jeden pár.

 

Zkušenosti opavského ornitologa Martina Miškovského s pozorováním hnízdících motáků lužních na území okresu Opava.

"Najít hnízdo motáka lužního vyžaduje nezměrnou trpělivost" říká Martin. "Někdy sleduji motáky a dohle-dávám hnízdo 2 až 3 dny. V některých případech nenajdu hnízdo vůbec. Vidím samce, jak přináší kořist, se kterou nějaký čas krouží nad hnízdem. Samice následně vzlétá vstříc samci, přebírá potravu ve vzduchu a pak obezřetně klesá na skryté hnízdo. Interval mezi předávkami je i 3 hod. Mám svou metodu, kdy upřeně sleduji místo, kam samice s kořistí zapadla a co nejrychleji se přibližuji vyjetými kolejemi v obilí ke hnízdu. Když mláďata chceme kroužkovat, pak to musíme stihnout, než se rozutečou. Potom je to hledání jehly v kupce sena, tedy pšenice. Stalo se nám, že jsme pozorovali v obilí až tři hnízdící páry na docela malém prostoru."

 

Ornitolog Miloš Holáň nám poskytl informace o výskytu motáka lužního v oblasti okolí Opavy. 

Spolu s Bohuslavem Benešem ze SZM v Opavě na začátku 90. let zaznamenali první hnízdění tohoto ptáka ve Slezsku. Za poslední tři roky okroužkoval Miloš Holáň celkem 24 těchto dravců. Bylo to 21 mláďat na hnízdě a 3 dospělí, chycení do sítí. Při posledním odchytu byla chycena samice s kroužkem, který dostala od ornitologa pana  Gahury v roce 2010 na hnízdě v Rusíně v okrese Bruntál. Další důkaz, jak kroužkování přispívá k poznání života ptáků.

 

Ochrana

V případě motáka lužního práce ornitologa nekončí dohledáním hnízda a případným okroužkováním mláďat.

Moták lužní je u nás jeden z mála zástupců ptačí říše, u kterého mláďata opouštějí hnízdo až v letním období, kdy zemědělcům začínají žně. Zkušený ornitolog tak musí podle opeření odhadnout stáří mláďat a vytipovat hnízdiště, která by mohla být ohrožená sečí. V těchto případech je vhodné navázat kontakty se zemědělci obhospodařující kýžená pole a zjistit plánovanou dobu seče. Např. skupina ornitologů na Vysočině má důmyslně vypracovanou metodiku ochrany motáka lužního. Dohledaná ohrožená hnízda barevně označují a provizorně s dostatečným odstupem od hnízda oplocují, takže mláďata se nemohou nekontrolovatelně pohybovat v lánech obilí. Zemědělci informovaní místními ornitology pak při seči bez problému respektují tyto ohradníky a mláďata jsou tak uchráněna téměř jisté smrti.

U nás na Opavsku zatím takováto pracovní skupina neexistuje. Tento problém se řeší individuálně v rámci vlastních možnosti, buď včasným přenosem mláďat na bezpečnější blízkou lokalitu, nebo pokud jsou příliš malá, převozem do záchranné stanice v Bartošovicích. Zde jsou dokrmena a po dopeření vypuštěna do volné přírody. Bohužel není málo případů, kdy se mláďata nepodaří včas zachránit před kombajny.

 

Informace poskytli Martin Miškovský a Miloš Holáň

Fotografie: Miloš Holáň a Petr Bláha

 
<< Předchozí   Další >>
Template
Template Template Template
Template Template