Template
Template Template
Template Úterý, 11 prosinec 2018 Template

Přihlášení

 
Template
Mechy, lišejníky a řasy jsme poznávali v okolí Raduně s Lukášem Číhalem
Napsal Jakub Kubačka   
Pátek, 09 únor 2018
Tušil jsem, jak dopadne vycházka s pracovníkem Slezského zemského muzea Mgr. Lukášem Číhalem. Shromáždili jsme se spolu se zástupkyní raduňské základní školy Mgr. Ditou Dragonovou a jejími "šesťáky" v Raduni na parkovišti zámeckého parku. Naše zaparkovaná auta byla těsně u betonového ohradníku. Ano, nejdříve jsme si důkladně prohlédli právě ten betonový ohradník.To by člověk nevěřil, kolik různých organizmů na něm žije. Řasy, lišejníky, játrovky, mechy a houby. Muzejní bryolog Mgr. Lukáš Číhal nám je pojmenoval a začala jeho komentovaná procházka.

Po prozkoumání obrubníku jsme všichni udělali krok a byli jsme na trávníku, kde už byl bryolog ve svém živlu. A to jsme nebyli ještě ani v lese nebo u potoka. Pro někoho to byl obyčejný udržovaný trávník, ale nás zajímaly především mechy, které zde rostly.
Za parkovištěm jsme po můstku přešli přes potok Raduňku a vydali se cestičkou k blízkému lesu. Vlevo byl jeden z nejkrásnějších zámků v naší republice, jehož obraz se odrážel na hladině podzámeckého rybníka.

 radun1_20180207_1465980340.jpg  radun2_20180207_1250346229.jpg
Mechy a lišejníky žákům ukazovali a určovali: učitelka biologie Mgr. Dita Dragonová a Mgr. Lukáš Číhal, který mechy studuje vědecky.  

Na místě jsme si tento pohled zaznamenali na fotografii, tak jako mnozí turisté, kteří se sem za mechy zrovna nevypravili. Přišli prvoplánově navštívit zámek nebo zámecký park, případně se podívat do oranžerie.

radun3_20180207_1529872788.jpg   radun4_20180207_1404143265.jpg
 Bryolog ze Slezského zemského muzea Mgr. Lukáš Číhal nám ve studánce na cestě u potoka Raduňka ukázal mech prameničku obecnou.  Někteří žáci měli s sebou učebnici přírodopisu. Mohli tak porovnat fotografie třeba lišejníků a mechů se skutečnými, které jsme během vycházky viděli.
 
Kdysi dávno v hluboké minulosti naší Země se setkaly zelená řasa či sinice s houbou a zjistily, že vzájemné soužití (symbióza) je oboustranně výhodné. Symbióza je velmi složitý vztah, který určitě nevznikl krátkou cestou, to ale nevyřešíme. Víme však, že lišejníky patří mezi velmi staré organizmy. Většina čeledí a rodů lišejníků se vyvinula na rozhraní prvohor a druhohor (před 190-280 miliony let). Ale kdo ví, jestli to nebylo ještě mnohem dříve.

Houba poskytuje lišejníku vodu, protože ji dokáže svým tělem předat řase spolu s rozpuštěnými nerostnými látkami, které získá z podkladu, na kterém žije. Řasa díky zelenému barvivu chlorofylu dokáže využít světlo a přeměnit tyto nerostné látky na látky ústrojné, tzv. organické. Jakoby tato fotosyntéza uměla neživé hmotě vdechnout život. Tato biochemická reakce je určitě nejdůležitější na naší planetě.

radun5_20180207_1760119514.jpg
 radun6_20180207_1334776582.jpg
 Například tuto zelenou řasu zrněnku.  Pomocí binokulární lupy, kterou s sebou přinesl Lukáš Číhal, mohli žáci pozorovat stavbu těch nejmenších rostlinek.

Mechy jsou zelené vyšší rostliny, ale nemají cévní svazky a jsou malého vzrůstu. Mají výraznou schopnost zadržovat vodu. Většinou se vyskytují na vlhkých a stinných stanovištích. Jsou to takzvané pionýrské druhy. Ty připravují stanoviště pro další druhy organizmů a osidlují stanoviště, která jiným druhům nevyhovují. Jsou jimi nejčastěji míněny zejména nižší rostliny.

radun7_20180207_1515170806.jpg
 Žáci šesté třídy ze základní školy v Raduni po absolvování vycházky za řasami a mechorosty.

 

Text a foto: Milan Kubačka

 

 

Aktualizováno ( Pátek, 09 únor 2018 )
 
<< Předchozí   Další >>
Template
Template Template Template
Template Template