Template
Template Template
Template Čtvrtek, 13 prosinec 2018 Template

Přihlášení

 
Template
Vzpomínky profesora Vítězslava Bičíka na 90. výročí založení České zologické společnosti
Napsal Jakub Kubačka   
Středa, 07 únor 2018

Při loňském výročí 90. let založení České zooogické společnosti vzpomínal univerzitní profeor Vítězslav Bičík na své přátele z oboru.

Když přemýšlím o tomto výročí, jsem přesvědčen, že mnoho českých zoologů se zapsalo do dějin zoologie velmi významně a výsledky jejich bádání obohatily nezřídka i celé lidstvo. K některým zoologům jsem vzhlížel s velikou úctou již jako student, i když jsem je znal jen z jejich publikací.  K nim patří např. prof. Julius Komárek (1892-1955), jeden z nejvýznamnějších zoologů první poloviny 20. století, dále velmi známý parazitolog prof. Otto Jírovec (1907-1972), výborný entomolog prof. Jan Obenberger (1892-1964), velmi uznávaný genetik a znalec motýlů prof. Karel Hrubý (1910-1962), který bohužel zahynul ve svých 52 letech při dopravní nehodě. A mohl bych jmenovat řadu dalších.
Mnoho vynikajících osobností jsem mohl poznat osobně.

bicik1_20170619_1702220798.jpg

Vpravo prof. Vítězslav Bičík, autor tohoto článku, s prof. Richardem Dawkinsem, nejslavnějším současným biologem,
autorem mnoha publikací, např. knihy Sobecký gen.
Zde mohu jmenovat vynikajícího ornitologa doc. Waltra Černého (1905-1975), prof. Jana Buchara (1932-2015), nadšeného propagátora arachnologie, se kterým jsem trávil v roce 2005 dovolenou v Chorvatsku a dozvěděl jsem se hodně o jeho osminohých zvířátkách. Prof. Emanuel Bartoš (1902-1966), studující mikroskopické vodní živočichy, byl obávaným examinátorem a navíc nesnášel kuřáky a vousaté mládence. Prof. Josefu Dostálovi (1903-1999) vděčím za své botanické znalosti, které mi přišly velmi vhod, když jsem v Olomouci v roce 1990 spoluzakládal Mezinárodní biologickou olympiádu, které jsem pak několikrát předsedal. Dnes je to velká celosvětová událost.
 bicik2_20170619_1770435556.jpg  bicik3_20170619_1453624540.jpg
 Doc. Evžen Opatrný u moře v Chorvatsku. Učil zoologii na PřF UP.
Zabýval se herpetologií a batrachologií.
 Dr. Ladislav Kempný (1909-1995), entomolog a ornitolog se širokými zájmy. Narodil se v Hrabyni. Po vystudování Filozofické fakulty v Brně vedl již v roce 1949 zoologický referát tehdejšího Slezského studijního ústavu, který byl založen za účelem pozvednutí vědeckého výzkumu českého Slezska. Se svými spolupracovníky prováděl rozsáhlé terénní výzkumy entomofauny Slezska.

Když jsem se jednou slavného botanika Dostála zeptal, která květina je mu nejmilejší, odpověděl překvapivě, že je to Anagallis arvensis (drchnička rolní). Můj vědecký růst v dipterologii do značné míry ovlivnil hrabyňský rodák dr. Ladislav Kempný (1909-1995). Maturoval na opavském gymnáziu v roce 1928. Od roku 1949 byl vedoucím zoologického oddělení tehdejšího Slezského studijního ústavu v Opavě. Zaměřil se se svými spolu-pracovníky na rozsáhlý výzkum Slezska se zvláštním zřetelem k Osoblažsku. Byl iniciátorem svolání 1. sjezdu česko-slovenských zoologů v roce 1951 do Opavy. S dr. Kempným jsem se zúčastnil mnoha exkurzí již jako středoškolák. Tohoto badatele se svérázným chováním se mnou navštěvoval také Jan Klein (nynější světoznámý profesor genetiky na University of Pensylvania) a Rudolf Rozkošný (pozdější profesor na Přírodovědecké fakultě MU v Brně).
Svou první vědeckou práci o hmyzích hormonech pestřenek jsem publikoval ve spoluautorství s dr. Vladimírem J. A. Novákem, DrSc. (1919-1997), který vedl oddělení fyziologie hmyzu v Entomologickém ústavu ČSAV v Praze. Byl velmi pracovitý, až to někdy přeháněl a usnul občas dívaje se do mikroskopu. Věnoval se studiu hmyzích hormonů a morfogenezi. Jeho významné dílo Insektenhormone vyšlo dvakrát německy a třikrát anglicky. V jeho laboratoři vyrůstali také dodnes velmi výkonní vědci, prof. František Sehnal a prof. Karel Sláma. Novákovo pozdější studium filozofických otázek evoluce již tak úspěšné nebylo. A jeho dočasná emigrace do Sovětského svazu byla nepochopitelná a velmi úsměvná.
Často a rád vzpomínám na jednoho z oponentů mé kandidátské disertace, prof. RNDr. Zdeňka Veselovského, DrSc. (1928-2006). O svém vztahu k váženému panu profesorovi a později Zdeňkovi, bych toho mohl napsat hodně. Několikrát jsme se sešli v jeho pražském bytě i u nás      v Olomouci. O jeho obrovských zásluhách o rozvoj zoologie a etologie, o zavedení moderního chovu zvířat v pražské ZOO i vynikající pedagogické činnosti toho bylo napsáno hodně. Méně je možná známo, že Zdeněk nesouhlasil s takovým systémem vysokoškolského studia, při kterém si studenti mohou vybírat předměty tak, aby se vyhnuli těm obtížnějším. Obdivoval jsem Zdeňkovu úžasnou pracovitost. Z jeho 38 knih jich mám ve své knihovně 26. Všechny jsou čtivé a inspirující, stejně jako jeho vědecké články. Barva jeho hlasu a jeho charisma byly nezaměnitelné. A podobné rysy v obličeji měl Zdeněk shodné s laureátem Nobelovy ceny a asi nejvýznamnějším zoologem 20. století, prof. Konradem Lorenzem (1903-1989). V jeho laboratoři Zdeněk určitou dobu pracoval. Také já jsem měl možnost se s K. Lorenzem dvakrát setkat, a to na etologické konferenci v Rennes a ve Vídni. V Rennes mi K. Lorenz při loučení řekl, abych pozdravoval prof. Veselovského a Weidenau. Až po návratu domů a delším pátrání jsem zjistil, že K. Lorenz měl na mysli Vidnavu (něm. Weidenau), kde se narodil v roce 1854 jeho otec Adolf Lorenz, vynikající ortopéd. Ten pak nechal postavit vilu v Altenbergu nedaleko Vídně, kde se narodil slavný zoolog Konrad, který tedy má kořeny i na Moravě.
Z Katedry zoologie velmi rád vzpomínám na doc. Evžena Opatrného (1935-2008), se kterým jsme byli přijati na PřF UP přibližně ve stejnou dobu začátkem 60. let.

Až do konce 70. let jsme sdíleli stejnou pracovnu. Evžen Opatrný se zapsal do srdcí mnoha studentů jako výborný přednášející. Své přednášky vždy doplňoval přehlednými nákresy a při exkurzích učil studenty syntetizovat jednotlivá dílčí pozorování. Studentům imponoval také jako výborný fotograf i svým zaujetím pro obor a láskou k přírodě. V letech (1973-1984) byl vedoucím Herpetologické sekce České zoologické společnosti. Je o něm také známo, že pořídil rozsáhlou sbírku mořských panen a vlastních dřevořezeb, které prezentoval na několika výstavkách.

Závěrem musím vzpomenout své dva vynikající učitele. Prvním byl prof. Bořivoj Novák (1920-2002). Ten vybudoval na PřF UP Katedru zoologie. Byl to neobyčejně čestnýa pracovitý vědec i pedagog, u studentů velmi oblíbený. Vzpomínám si, jak studenti oboru biologie a chemie nazvali profesora Nováka při oslavách jeho osmdesátin ŠLECHTICEM mezi zoology. Jako uznávaný ekolog prosadil začátkem 70. let odborné studium systematické biologie a ekologie. Přírodovědecká fakulta UP tak byla první fakultou, kde se odborná ekologie začala studovat.Dalším mým skvělým učitelem byl prof. Vladimír Teyrovský (1898-1980). Ke konci svého života byl jako osmdesátník nejstarším významným zoologem u nás. Dnes je situace zcela jiná. Prof. Teyrovský se věnoval zejména studiu vážek, vodních ploštic a chrostíků. Čerpal jsem i z jeho prací ze zoopsychologie. Působil na Přírodovědecké fakultě MU v Brně i na PřF UP v Olomouci. Z jeho plodného terénního výzkumu si vzpomínám na humornou historku, kterou toto své povídání zakončím.

Teyrovský lovil v jedné tůni vodní hmyz i plankton. Manipuloval se síťkou i podivným nádobím a měřil v různých místech pH vody pomocí indikátorových papírků. Ty po prohlédnutí odkládal na převislou větev. To upoutalo skupinu dětí, které k tůni přiběhly. Viděly neznámého muže stojícího ve vodě v zeleném kabátě, z něhož ještě kapala voda po dešťové přeháňce. Byl obklopen podivným nádobíčkem a rozvěšenými barevnými pentličkami. Děti si zřejmě vzpomněly, jak je vodníci v pohádkách lákají, aby se zmocnili jejich dušiček. Některé z nich vykřikly VODNÍK a hned poté drobotina utíkala horempádem k nedaleké vesnici.

Po poměrně krátké době dorazili k tůni rodiče, aby zjistili, kdo straší jejich děti. A prof. Teyrovskému, který byl již na odchodu, dalo tehdy dost práce rodiče uklidnit a zdůvodnit účel svého počínání.

 

 bicik4_20170619_1161256023.jpg
Vpravo profesor Bořivoj Novák, vlevo vynikající entomolog Ing.Jakub Palásek, uprostřed první čtyři studenti oboru systematické biologie a ekologie.
Aktualizováno ( Pátek, 09 únor 2018 )
 
<< Předchozí   Další >>
Template
Template Template Template
Template Template