Template
Template Template
Template Čtvrtek, 13 prosinec 2018 Template

Přihlášení

 
Template
Mezinárodní ekologické centrum v řecké Preveze žije i díky Šárce Králové
Napsal Jakub Kubačka   
Pondělí, 26 leden 2015
Šárka je typickým příkladem mladé ženy, která ví, co chce. Vyniká organizačními schopnostmi a dokáže vycítit v kolektivu dětí, co jim nejvíc vyhovuje a na co se těší. Stará se o ně jako maminka. Má určitě už ze dvou desítek expedic tolik zkušeností, že je může klidně rozdávat. Do Řecka se těší  i příští rok, a protože není problém sehnat dostatečný počet dětí, uvidíme se v řecké Preveze znovu. 

Mgr. Šárka Králová, učitelka ZŠ Raduň jezdí s Naturou do Řecka jako vedoucí již 25 let. Odpověděla na pár otázek. Šárko, můžeš nám říct, kdy jsi s Naturou jela poprvé do Řecka?

Je to už hodně dávno, bylo to necelý rok po revoluci, tehdy jsem studovala vysokou školu a jako příznivec vlasti-vědného kroužku jsem byla tehdy vybrána zúčastnit se poznávacího zájezdu do Řecka. Bylo to něco úžasného, pamatuji si, že mi tehdy spolužáci záviděli. Ono se tenkrát ještě moc necestovalo. Od té doby tam prakticky jezdím pořád.

sarka2_20150126_1564298377.jpg
 sarka1_20150126_1143121229.jpg
Šárka Králova se svou přítelkyní Eleni Andronikidu, která se narodila v Opavě a nyní žije v Preveze. Eleni splupracuje s jako   překladatelka a spojka mezi Naturou a Městským úřadem v Preveze. Šárka Králová předává diplom vítězí v soutěži Za zlatým delfínem Amvrakijského zálivu spolu s geologem RNDr. Rostislavem Morávkem, který zajišťuje na táboře odborný program geologie.

Jako učitelka historie musíš mít ke kolébce  civilizace určitě kladný vztah, ale co tě, kromě historie, do Řecka ještě láká?

Tak především nejsem učitelka historie, ale to neznamená, že se o ni nezajímám. Ale k otázce. Řecko je jedinečná země. Když tam člověk přijede, dýchá na něj taková pohoda, klid, žádný stres jako je u nás. Lidé jsou usměvaví, vstřícní, a to i na silnicích. Nikdo vám nenadává, že špatně zaparkujete, brzdíte provoz. A pak příroda. Vzhledem k tomu, že program tábora je velmi pestrý, hodně času trávíme mimo dosah civilizace, např. v horách apod.

Můžeš nám popsat program, který pro děti na expedici připravuješ?

Opět bude náročný, ale zase naopak velmi zajímavý. Letos nově chystáme návštěvu kaňonu Vikos. Myslím, že budou děti stejně nadšené, jako byly loni, kdy jsme se všichni brodili korytem řeky Acheron. Turistika zdejší krajinou je pro ně lákavější (přináší více adrenalinu) než samotné historické památky (mnohdy bohužel slyšíme: ?Zase ty šutry??), proto se snažíme o maximální programovou rozmanitost. Z tohoto důvodu letos zařa-zujeme mj. i vyjížďku za delfíny. Samozřejmě nebudou chybět výlety do blízkého okolí, ale také návštěva Pelly, dřívějšího hlavního města Řecka, Vergini, místa, kde byla nalezena pravděpodobně hrobka Filipa II., otce Alexandra Makedonského a mnoho dalšího.

Víme, že jsi cvičitelkou aerobiku, zapojuješ do této aktivity i děti na expedici?

To ne, snad kdysi, kdy tento druh cvičení byl populární. Ale    v táboře sportujeme hodně. Již tradičně organizujeme olympijské hry, hrajeme softbal, volejbal apod.

Na expedice jezdíš i s polskými dětmi a pedagogy. Jak si děti spolu rozumějí? Byl jsem svědkem toho, že ačkoliv čeština a polština jsou velmi blízké slovanské jazyky, děti se přesto raději domlouvají anglicky. Co si o tom myslíš? 

To je pravda, dokonce bych řekla, že polské děti jsou na tom mnohdy s dorozumíváním hůře než ty naše české. Nevím, domnívám se, že velkou roli hraje ostych a obava, že by se jim snad někdo mohl smát. Vzpomínám na jednoho mladého polského chlapce, jenž se naší dívence snažil zalichotit, a tak jí řekl, že ladně zapacha. Děvče se urazilo, až později pochopilo, že krásně voní. Nám starším je polština velmi blízká, vždyť většinu filmů jsme sledovali na polském programu. Dnes již tomu tak není.

Kolikrát jsi byla na základně Natury v Agii Apostoli u Prevezy? A mohla bys nám popsat naše tábořiště jako obdivovatelka Řecka? Neptám se tě, jako přírodovědce, ale  jako člověka, který má možnost porovnat naši přírodu, lidi a třeba i kuchyni s tou řeckou.

Jé, tak to opravdu nevím. Mockrát. S výjimkou těhotenství    a prvních roků svých dětí snad každý rok. Má dcera Linda tam poprvé jela, když jí bylo 17 měsíců a jak to krásně zvládla! Tábořiště je umístěno v městském parku, které je však naprosto odlišné od těch našich opavských.  Tady dávají lišky dobrou noc. Jsme zde sami, společnost nám tu nabízejí ještěrky, tesaříci, puštíci, pavouci, želvy. Spíme ve stanech, myjeme se ve studené vodě, ráno nás budí cikády. Lidé jsou tu velmi přátelští. Tak například letos se v našem táboře objevil starý pán, který nám začal každý den vozit melouny, pomeranče, citrony, cukety, špenát?. a nic za to nechtěl! Vozil nám to jen tak pro radost. Tak jsme mu říkali Pohádkový dědeček.

sarka3_20150126_1984845821.jpg
sarka4_20150126_1501410066.jpg
Připravuje pro účastníky pestrý program. Na snímku se dvěma členy organizačního týmu a sportovkyní při čtení olympijského slibu, kterým se hry zahajují před   posvátným olivovníkem.
Každý podvečer se sejde celý tábor, kdy vedoucí seznámí
účastníky s programem příštího dne.

 

Letošní expedice se zúčastnili žáci Základní školy v Raduni, Základní školy Edvarda Beneše, Základní školy Englišova a Mendelova gymnázia

Začátek léta je pro skupinu opavských nadšenců již tradičně spojován s odjezdem autobusu plného dětí základních škol do oblíbeného Řecka, a ještě oblíbenějšího okolí přímořského městečka Prevezy. Skupina, sestávající se z pedagogů, lékaře, zdravotní sestry, údržbáře, biologů a dalších obětavců, společně se školáky každoročně vyjíždí za krásami řecké přírody, historie, kultury. Po dobu téměř tří týdnů zažívají mnohá nezapomenutelná dobrodružství, jež si odnášejí až do dospělosti a na která i po letech s úsměvem rádi vzpomínají.

 Tento zájezd byl poněkud odlišnější než předcházející ročníky. Poprvé nebylo využito lodní přepravy, ale cesty tzv. po souši. Po počátečních obavách, zda tak náročnou cestu děti zvládnou, byly  starosti zažehnány, poněvadž cesta ubíhala velmi rychle a byla doplňována nejrozličnějšími zastávkami. ?Nejvíce se mi líbil výstup na nejvyšší vrchol pohoří Olymp,? s nadšením vzpomíná Adam Apetický, ?zejména ten výhled, to byla neskonalá krása, a taky ta fyzická zátěž, je to super říci si, vylezl jsem na Olymp.? ?Mně se zase nejvíce líbilo brodění řekou Acheron, už chápu, proč se spojuje s bájnými bůžky, je opravdu boží!?dodává Lenka Jakšová.

Ubytování ve stanech, společné stravování, hygiena ve studené vodě, dennodenní přepírání prádla, úklid stanů, tak to jsou další priority tohoto tábora. Zdá se vám to scestné? Právě naopak. Děti se naučí samostatnosti, odpovědnosti, které se jim mnohdy, díky moderní techniky, doma nedostává.

Je prosinec a na expedici 2015 se těší dalších 50 dětí, na návštěvu historických památek, koupání v moři, ale i večery strávené s řeckými přáteli. Nevěříte, že je to tak skvělé? Přesvědčte se sami a pojeďte v dalších letech s námi.

Napsala Šárka Králová

Aktualizováno ( Středa, 28 leden 2015 )
 
<< Předchozí   Další >>
Template
Template Template Template
Template Template