Vedle makchie a frygany to jsou mokřady se sladkou i brakickou vodou, slaniska, mořský záliv, do kterého ústí dvě velké řeky Louros a Arachtos, pláže v zálivu, které jsou úplně jiné než pláže u volného Jónského moře. Sterilní eukalyptové háje a horské lesy, které pokrývají úbočí hlubokých kaňonů až k náhorní plošině. Všude jsou porosty makchie a frygany. Celá oblast není vůbec zasažena průmyslem, ten zcela chybí. Obyvatelstvo tvoří zemědělci, kteří se zabývají chovem dobytka, rybolovem a pěstováním oliv a zeleniny. Zpracovává se zde mléko na mléčné výrobky a stáčí se kvalitní horská voda Zagori.

Začátkem dubna jsme vydali na desetidenní expedici do Epiru, abychom zjistili, zda naše tábořiště a základna Natury v Neochori jsou schopné i letos přijmout naše mladé přírodovědce. Navíc jsme se těšili na přírodu, která je na jaře ve Středomoří nejkrásnější.

Nejdříve jsme museli překonat pohoří Pindos.

Pohoří Pindos jsme léta překonávali přes průsmyk Kataras 1694 m. Je to cesta s mnoha nádhernými výhledy do okolní krajiny. Nyní je nahrazena cestou mnohem kratší s šedesáti tunely na trase dlouhé129 km. Když sečteme délku všech tunelů, dostaneme se k úctyhodnému číslu 28 km. Cesta je to mnohem rychlejší, ale už není tak půvabná, na krajinu se stačíte podívat někdy jen pár vteřin z mostů, které tunely spojují. V nejdelším tunelu dlouhém 4600 km, přijdete o mnoho zážitků ze sledování krásné horské krajiny.

		Značka "Pozor medvědi!"	Zastávka u jezera Ziros

Pro větší skupiny mladých přírodovědců slouží především v letním období stanová základna v Agii Apostoli až pro 50 účastníků. Stany jsou postaveny ve stínu korun několikasetletých dubů a olivovníků s výhledem na moře ze srázu. Program přírodovědných vycházek a výjezdů na různá stanoviště je vždy ukončen besedou, na které jsou předváděni pozorovaní živočichové a rostliny doprovázené komentáři o jejich životním prostředí.

Kostelík Svatých Aoštolů	Pohled z tábora na záliv u dubu pýřitého	Náš posvátný olivovník	Dub uherský
Všude roste asfodel drobnoplodý	Asfodel drobnolodý	Kapradina hasivka orličí	Kakost pyrenejský
Kakost pyrenejský	Mořská cibule	Tromín prorostlý	Beseda s odborníkem

Samotná Preveza je kouzelné přístavní městečko s pěknými uličkami plnými malých obchůdků a dílničkami řemeslníků. Každé ráno je možno nakoupit pro večerní grilování různé druhy ryb, sépie, kalamáry, chobotnice téměř před radnicí, kam připlouvají rybáři po nočním  lovu. U pekaře si koupíte právě z pece vytažený chléb a vedle hned rajčata z první úrody a pomeranče a citrony, které plodí s krátkou zimní pauzou celý rok.

Nábřeží před radnicí	Radnice v Preveze	Rybáři se vracejí z nočního lovu	Prodej ryb z lodi
Ovoce a zelenina	Rybáři na molu	Obchod s rybami	U pekaře

Těsně u Prevezy je římská památka Nikopolis -město vítězství, které dal postavit vítěz slavné námořní bitvy u Aktia v roce 31 před. n.l. Octavianus pozdější císař Augustus, který porazil soka Antonia se svou milenkou egyptskou královnou Kleopatrou. Námořní bitvě u Aktia a historii města Nikopolis, které patřilo mezi největší města starověku, je věnováno nově otevřené muzeum na okraji Prevezy, které je opravdu důležité navštívit. Tam se dovíte i dosud nepublikované nové skutečnosti týkající se řízení bitvy dvou vojsk obou hlavních velitelů Octaviana a Antonia.

Navštívili jsme i místo odkud Octaviánus bitvu řídil z vyvýšeniny nad amfiteátrem. Na tomto místě byla po bitvě umístěna velká socha Octaviána, viditelná zdaleka. Město Nikopolis mělo až 200 tisíc obyvatel, které bylo násilně přesídleno z okolních vesnic obcí, dokonce až od Korintského zálivu. V současné době je zde možno vidět starší hradby, které nechal postavit Augustus a novější Justiciánovy, Odeon, zbytky měšťanských domů z podlahami z kamennými mozaikami. Město stálo na nestabilní půdě a voda se musela přivádět akvaduktem od vzdálených pramenů řeky Louros.

Justiciánovy hradby	Augustovy hradby	Muzeum Nikopolis	Arundo donax největší tráva

V okolí tábořiště v Agii Apostoli a v okruhu základny v osadě Neochori je možno prozkoumávat slaniska na Lekádě, mokřady u Amrakijského zálivu, průzračnou řeku Louros, která pramení v horách Pindosu, v nich nejvyšším vrcholem je Smolikas (2637 m).

Blízko se nacházejí jako nože ostré vápencové útvary škrapy, které jako řeky vytékají ze stínu hustých keřů makchie. Své kouzlo mají mořské útesy a jejich obyvatelé, flóra nezvykle dlouhých pláží Jónského moře nebo písečné duny na Lefkádě. Nejen mladí přírodovědci zde mají možnost poznat krásnou přírodu středomořské oblasti.

Amvrakijský záliv	Ústí řeky Louros	Mokřady	Ornitologická věž
Pohled na mokřady	Pelikán kadeřavý	Pisila čáponohá	Plameňák růžový
Racek bělohlavý	Skokan skřehotavý	Užovka podplamatá	Želva bahenní

Návštěva vesničky Koonitzia je zajímavá snad jen tím, že silnice k ní vede po dlouhém poloostrově vytvořeném uměle. Na ni jsme se dostali z vesnice Strongili. Tento "most" spojuje pevninu s ostrůvkem, na kterém je vesnička s několika restauracemi a plážemi. Ještě před vjezdem na tento "most" jsme minuli základnu, která slouží řeckým ochranářům a vědcům. Ti se zabývají studiem přírody biosférické rezervace Amvrakijský záliv.

Cesta do Koronitzie	Asfodelina žlutá	Základna řeckých ochranářů

Kdo chce poznat makchii, může se vydat z tábora k turecké pevnosti na blízký kopec Laskara pěšky. Je vzdálená asi 1,5 Km od tábora. Cestou je možno se seznámit s typickými dřevinami a bylinami i ve fryganě. Ta je  tvořena silně pichlavými trsnatými bylinami, keříky a polokeři. Výška porostu nepřesahuje výšku ovcí, které tuto oblast vypásají. Jinak je Epirus tvořen vedle frygany vyšší makchií.

Olivovníkový háj	Porost měsíčnice vytrvalé	Otákárek fenyklový	Rohovec ve vápencové skále
Škrapy	Řečík lentišek	Sápa křovitá	Zmarlika jidášova
Zmarlika jidášova	Anacaptis papilionacea vstavač	Barlia robertiana orchidej	Tořič
Ophrys ferum-equinum	Ophrys lutea tořič	Ophrys scolopax tořič	Ophrys tenthredinifera tořič

Orchis italica vstavač		Opuncie	Cerinthe retorta

Téměř za humny, ve vzdálenosti, jakou mají Opaváci do Ostravy, je nádherný kaňon bájné řeky Acheron. Pro přírodovědce je zajímavý rostlinami, které rostou na skalách svírající řeku. Její voda vytvořila ve skalní scenérii zákruty, vany a prolézačky. Úžasný zážitek, samozřejmě v létě, je brodit se řekou proti proudu, protože jinak se nedá nahoru stoupat. Voda je zde chladná a stále do řeky přitéká výrazně chladnější voda z vyvěraček, která si udržuje teplotu o něco vyšší než je voda tajícího sněhu.

Jen na začátku cesty ve vesnici Glyki je pěšina stíněna platany s roztodivně se krouticí kmeny. V porostu a na skalách najdete různé druhy kapradin a kmeny stromů obepínají liány známého břečťanu a méně známé liány Smilax aspera s českým názvem přestup drsný.  

Platan východní	Kyvor lékařský	Netík venušin vlas	Sleziník červený
Vraneček zoubkatý	Kolekce mechů a kapradin	Břečťan popínavý	Přestup drsný

Pokud máte své auto a jste svobodní v pohybu a můžete si vládnout  svým časem, pak navštívíte jako my letos Vodní mlýn v Souli  a vystoupejte po prudké silnici až na konec světa, kde máte pocit, že tam i mapa končí. Svědkem vám budou na obzoru rozpadající se staré platany a na kopci silueta pevnosti se smutnou historií. Zde byli dostiženi příslušníci místních albánských křesťanů a povražděni vojáky osmanského vládce této oblasti Aliho Paši. Jejich ženy byly odvlečeny do Zalonga, kde spáchaly sebevraždu skokem ze skály. Jejich zoufalý čin připomíná památník kamenných postav žen, který je vidět z dálky.

Tyto chmurné myšlenky však nebudete mít při pohledu na Vodní mlýn, který stojí v zařezaném údolí říčky ohraničené obrovskými platany. Na nich jsou bohaté porosty kapradin osladičů,kterým vlhké prostředí velmi svědčí. Mlýn má opravdu pohádkovou atmosféru, kde by se bez nákladů na výrobu kulis mohl z fleku třeba točit film Čertův mlynář. Cesta k mlýnu vede ovcemi vypasenými loučkami, kde jsou v porostu ponechány jen jedovaté rostliny, sasanky a čemeřice. Na loučkách vytvořila prudce tekoucí voda z tajícího sněhu hluboká koryta.

Poškozená cesta	Čemeřice zelená	Sasanka věncová	Vodní mlýn
Platany východní	Stádo koz a ovcí	Zde snad i mapa končí	Hrad s krvavou historií

Závěr návštěvy Řecka jsme věnovali Lefkádě. Dostali jsme se na něj podmořským tunelem přímo z Prevezy na Aktio. Po asi 15 km jsem navštívili mokřady, které, když v létě vyschnou, takže se ve slunci lesknou po usazené soli. Teď na jaře jsou zaplavené vodou, ze které vyrůstají husté porosty slanorožce. Přes dlouhý dřevěný most jsme se dostali na písečné duny, na kterých jsou sporé porosty... Po překonání sypkého písku, ve kterém nám těžkly nohy jsme mohli podívat na vlny otevřeného moře. Pokračovali jsme k městu Lefkáda. Cestou jsme viděli několik nefunkčních větrných mlýnů.

Po mostu přes mokřady...	se dostanete k moři		Větrný mlýn
Astivida trnitá	Hvězdička přímořská, rohatec žlutý, slanorožec evropský	Matthiolia longopetala	Slanorožec evropský

Extrémně silný zážitek nás však teprve čekal. Byla to návštěva majáku na samém jižním mysu ostrova. Na západním skalnatém prudkém srázu jsme se sotva proti větru udrželi. Podívali jsme se do temně modré hloubky skalní propasti, jejíž stěny byly bičovány bílými vlnami a ochotně jsme se vrátili na pohodnou cestičku mezi hustým keřovým porostem pistácie lentišku a jalovce fénického až k majáku. Maják byl uveden do provozu v roce 1890 a původním zdrojem byl olej. V roce1950 byl zničen zemětřesením a až do konečné opravy se světlo zajišťovalo acetylénem. Elektrifikován byl v roce 1986.

Maják na jihu Levkády		Ostrá hrana ostrohu se škrapy	Do provozu byl uveden v roce 1890
	Řečík lentišek, jalovec fénický	Pláž Porto Katsiki	Pláž Porto Katsiki

Pláž Monolithi jsme u Jónského moře poprvé obdivovali v roce 1988. Je od tábora vzdálena 4 km. V eukalyptovém háji jsme nacházeli příjemný stín, ale přes křik vrabců španělských, kteří zde hnízdili v koloniích, jsme neslyšeli vlastního slova. Na pláži s drobných kamínků a písku jsme nacházeli obroušené oddenky posidonie mořské mezi máčkami, rohatci a pryšci. Možnosti koupání během táborů jsou nejen zde, ale i na Levkádě, kam není problém se dostat podmořským tunelem na Aktio z Prevezy. Navštěvujeme pláž Agios Nikitas vzdálenou asi 30 km z Prevezy nebo tu nejznámější a údajně jednu z nejkrásnějších na světě Porto Katsiki.  Jinak v táboře stačí sejít po cestičce na malou plážičku a jste v zálivu.

	Rohatec žlutý	Posidonie mořská	Máčka přímořská
Matiola trojrohá	Pryšec pobřežní	Tolice pobřežní	Blahovičník, Arundo donax

Základna Natury v Neochori slouží skupinkám přírodovědců, kteří během roku přijíždějí na Prevezský poloostrov provádět přírodovědný výzkum. Ten probíhá prakticky nepřetržitě od roku 1988, kdy jsme do Prevezy jeli poprvé. Základna je vhodná pro ubytování osmi až deseti lidí.

Na pozemku kolem budovy, kde  členové opavské organizace Natura Opava vytvořili regionální přírodovědné muzeum, se postupně vysazují místní dřeviny. Členové Natury se rozhodli, že každý člen, který je do výzkumu zapojen vysadí svou dřevinu, takže postupně zde vzniká botanická zahrada.  

Základna Natury	Adresa základny v Neochori
	Základna je i muzeum	Náš přítel Bílý pes	Milan, Panos, Marcela, Eleni

Zjistili jsme, že tábořiště v Agii Apostoli i základna Natury je připravena i letos přijmout účastníky tábora mladých přírodovědců a přírodovědné expedice.

Foto: Jakub a Milan Kubačkovi