Template
Template Template
Template Pátek, 04 říjen 2024 Template

Přihlášení

 
Template
Možnosti seznámení s flórou a faunou Středomoří na základně Natury v Řecku
Napsal Jakub Kubačka   
Pátek, 08 květen 2015
Oblast Epiru je z přírodovědeckého hlediska naprosto výjimečná. Nalezneme zde všechny možné biotopy.

Vedle makchie a frygany to jsou mokřady se sladkou i brakickou vodou, slaniska, mořský záliv, do kterého ústí dvě velké řeky Louros a Arachtos, pláže v zálivu, které jsou úplně jiné než pláže u volného Jónského moře. Sterilní eukalyptové háje a horské lesy, které pokrývají úbočí hlubokých kaňonů až k náhorní plošině. Všude jsou porosty makchie a frygany. Celá oblast není vůbec zasažena průmyslem, ten zcela chybí. Obyvatelstvo tvoří zemědělci, kteří se zabývají chovem dobytka, rybolovem a pěstováním oliv a zeleniny. Zpracovává se zde mléko na mléčné výrobky a stáčí se kvalitní horská voda Zagori.

Začátkem dubna jsme vydali na desetidenní expedici do Epiru, abychom zjistili, zda naše tábořiště a základna Natury v Neochori jsou schopné i letos přijmout naše mladé přírodovědce. Navíc jsme se těšili na přírodu, která je na jaře ve Středomoří nejkrásnější.

Nejdříve jsme museli překonat pohoří Pindos.

Pohoří Pindos jsme léta překonávali přes průsmyk Kataras 1694 m. Je to cesta s mnoha nádhernými výhledy do okolní krajiny. Nyní je nahrazena cestou mnohem kratší s šedesáti tunely na trase dlouhé129 km. Když sečteme délku všech tunelů, dostaneme se k úctyhodnému číslu 28 km. Cesta je to mnohem rychlejší, ale už není tak půvabná, na krajinu se stačíte podívat někdy jen pár vteřin z mostů, které tunely spojují. V nejdelším tunelu dlouhém 4600 km, přijdete o mnoho zážitků ze sledování krásné horské krajiny.

jarnirecko15002_20150507_1592739014.jpg
jarnirecko15003_20150507_1791348723.jpg
jarnirecko15004_20150507_1396612725.jpg
jarnirecko15001_20150507_2047942933.jpg
     Značka "Pozor medvědi!"
 Zastávka u jezera Ziros

Pro větší skupiny mladých přírodovědců slouží především v letním období stanová základna v Agii Apostoli až pro 50 účastníků. Stany jsou postaveny ve stínu korun několikasetletých dubů a olivovníků s výhledem na moře ze srázu. Program přírodovědných vycházek a výjezdů na různá stanoviště je vždy ukončen besedou, na které jsou předváděni pozorovaní živočichové a rostliny doprovázené komentáři o jejich životním prostředí.

jarnirecko1501_20150506_1004135153.jpg
jarnirecko1502_20150506_1367809367.jpg
jarnirecko1503_20150506_1153312433.jpg
jarnirecko1504_20150506_1352251299.jpg
 Kostelík Svatých Aoštolů

Pohled z tábora na záliv

u dubu pýřitého

 Náš posvátný olivovník
 Dub uherský
 jarnirecko1505_20150506_1554326169.jpg  jarnirecko1506_20150506_1948431639.jpg  jarnirecko1507_20150506_1539055816.jpg  jarnirecko1508_20150506_1214430694.jpg
 Všude roste asfodel drobnoplodý
Asfodel drobnolodý
 Kapradina hasivka orličí
 Kakost pyrenejský
 jarnirecko1509_20150506_1169591771.jpg  jarnirecko1510_20150506_1855669625.jpg  jarnirecko1511_20150506_1528298650.jpg  jarnirecko1512_20150506_1108147075.jpg
Kakost pyrenejský  Mořská cibule
 Tromín prorostlý
 Beseda s odborníkem

Samotná Preveza je kouzelné přístavní městečko s pěknými uličkami plnými malých obchůdků a dílničkami řemeslníků. Každé ráno je možno nakoupit pro večerní grilování různé druhy ryb, sépie, kalamáry, chobotnice téměř před radnicí, kam připlouvají rybáři po nočním  lovu. U pekaře si koupíte právě z pece vytažený chléb a vedle hned rajčata z první úrody a pomeranče a citrony, které plodí s krátkou zimní pauzou celý rok.

jarnirecko1513_20150506_1373067849.jpg
jarnirecko1514_20150506_1008604350.jpg
 jarnirecko1515_20150506_1361845370.jpg jarnirecko1516_20150506_1267336935.jpg
 Nábřeží před radnicí
 Radnice v Preveze
Rybáři se vracejí z nočního lovu
 Prodej ryb z lodi
 jarnirecko1517_20150506_1312491467.jpg  jarnirecko1518_20150506_1336738377.jpg  jarnirecko1519_20150506_1224915700.jpg  jarnirecko1520_20150506_1024285127.jpg
 Ovoce a zelenina
 Rybáři na molu
 Obchod s rybami
 U pekaře

Těsně u Prevezy je římská památka Nikopolis -město vítězství, které dal postavit vítěz slavné námořní bitvy u Aktia v roce 31 před. n.l. Octavianus pozdější císař Augustus, který porazil soka Antonia se svou milenkou egyptskou královnou Kleopatrou. Námořní bitvě u Aktia a historii města Nikopolis, které patřilo mezi největší města starověku, je věnováno nově otevřené muzeum na okraji Prevezy, které je opravdu důležité navštívit. Tam se dovíte i dosud nepublikované nové skutečnosti týkající se řízení bitvy dvou vojsk obou hlavních velitelů Octaviana a Antonia.

Navštívili jsme i místo odkud Octaviánus bitvu řídil z vyvýšeniny nad amfiteátrem. Na tomto místě byla po bitvě umístěna velká socha Octaviána, viditelná zdaleka. Město Nikopolis mělo až 200 tisíc obyvatel, které bylo násilně přesídleno z okolních vesnic obcí, dokonce až od Korintského zálivu. V současné době je zde možno vidět starší hradby, které nechal postavit Augustus a novější Justiciánovy, Odeon, zbytky měšťanských domů z podlahami z kamennými mozaikami. Město stálo na nestabilní půdě a voda se musela přivádět akvaduktem od vzdálených pramenů řeky Louros.

jarnirecko1521_20150506_1183468235.jpg
jarnirecko1522_20150506_1435415358.jpg
 jarnirecko1523_20150506_1581268863.jpg jarnirecko1524_20150506_1052154504.jpg
 Justiciánovy hradby
 Augustovy hradby
 Muzeum Nikopolis
Arundo donax největší tráva

V okolí tábořiště v Agii Apostoli a v okruhu základny v osadě Neochori je možno prozkoumávat slaniska na Lekádě, mokřady u Amrakijského zálivu, průzračnou řeku Louros, která pramení v horách Pindosu, v nich nejvyšším vrcholem je Smolikas (2637 m).

Blízko se nacházejí jako nože ostré vápencové útvary škrapy, které jako řeky vytékají ze stínu hustých keřů makchie. Své kouzlo mají mořské útesy a jejich obyvatelé, flóra nezvykle dlouhých pláží Jónského moře nebo písečné duny na Lefkádě. Nejen mladí přírodovědci zde mají možnost poznat krásnou přírodu středomořské oblasti.

jarnirecko1525_20150506_1480386092.jpg
jarnirecko1526_20150506_1331555904.jpg
jarnirecko1527_20150506_1979797881.jpg
jarnirecko1528_20150506_1940394731.jpg
 Amvrakijský záliv
 Ústí řeky Louros
 Mokřady  Ornitologická věž
 jarnirecko1529_20150507_1929639269.jpg  jarnirecko1530_20150506_1640242571.jpg  jarnirecko1531_20150506_1251315501.jpg  jarnirecko1532_20150506_1312238267.jpg
 Pohled na mokřady
 Pelikán kadeřavý
 Pisila čáponohá
 Plameňák růžový
 jarnirecko1533_20150506_1511878203.jpg  jarnirecko1534_20150506_1650769227.jpg  jarnirecko1535_20150506_1135446577.jpg  jarnirecko1536_20150506_1092546322.jpg
 Racek bělohlavý
 Skokan skřehotavý
 Užovka podplamatá
 Želva bahenní

Návštěva vesničky Koonitzia je zajímavá snad jen tím, že silnice k ní vede po dlouhém poloostrově vytvořeném uměle. Na ni jsme se dostali z vesnice Strongili. Tento "most" spojuje pevninu s ostrůvkem, na kterém je vesnička s několika restauracemi a plážemi. Ještě před vjezdem na tento "most" jsme minuli základnu, která slouží řeckým ochranářům a vědcům. Ti se zabývají studiem přírody biosférické rezervace Amvrakijský záliv.

jarnirecko1537_20150506_1123984949.jpg
jarnirecko1538_20150506_1805019438.jpg
jarnirecko1539_20150506_2023620012.jpg
jarnirecko1540_20150506_1855474990.jpg
 Cesta do Koronitzie
 Asfodelina žlutá
Základna řeckých ochranářů
 

Kdo chce poznat makchii, může se vydat z tábora k turecké pevnosti na blízký kopec Laskara pěšky. Je vzdálená asi 1,5 Km od tábora. Cestou je možno se seznámit s typickými dřevinami a bylinami i ve fryganě. Ta je  tvořena silně pichlavými trsnatými bylinami, keříky a polokeři. Výška porostu nepřesahuje výšku ovcí, které tuto oblast vypásají. Jinak je Epirus tvořen vedle frygany vyšší makchií.

Pokud chcete vidět skutečně divokou horskou přírodu, zajedou si účastníci expedic do 150 km vzdáleného pohoří Pindos. Tam poznají floru alpínského pásma na náhorní plošině Astraka, kde můžeme nahlédnout do opravdového chřtánu z nejhlubších evropských propastí Provatina s největší dosud naměřenou hloubkou 405 m. Krasová planina je na svých okrajích rozbrázděna mnoha hlubokými roklemi. Sestoupíte do čtvrtého nejhlubšího evropského kaňonu řek Vikos a Aoos ve stejnojmenném národním parku. Kaňon řeky Vikos je charakteristický svými svislými stěnami. Řeka je povětšinou napájená vodami z tajícího sněhu. Největší hloubka je kolem 1 km. Šířka u dna od 40 do 150 metrů. Svou hloubkou se kaňon řadí na čtvrté místo v Evropě (po kaňonu řeky Neretva v Bosně, kaňonu Tara v Černé hoře a kaňonu řeky Rakitnica v Bosně). I v létě zde nacházíme několik druhů
 jarnirecko1541_20150506_1218656128.jpg jarnirecko1542_20150506_1516713642.jpg
jarnirecko1543_20150506_1691814746.jpg
jarnirecko1544_20150506_1599436589.jpg
 Olivovníkový háj
 Porost měsíčnice vytrvalé
 Otákárek fenyklový
Rohovec ve vápencové skále
 jarnirecko1545_20150506_1542934583.jpg  jarnirecko1546_20150506_1469864962.jpg  jarnirecko1547_20150506_1175873897.jpg  jarnirecko1548_20150506_1223343343.jpg
 Škrapy  Řečík lentišek
 Sápa křovitá  Zmarlika jidášova
 jarnirecko1549_20150506_1544402154.jpg  jarnirecko1550_20150506_1571351785.jpg  jarnirecko1551_20150506_1091830734.jpg  jarnirecko1552_20150506_1173567356.jpg
 Zmarlika jidášova
Anacaptis papilionacea vstavač
 Barlia robertiana orchidej  Tořič
 jarnirecko1553_20150506_1339127879.jpg  jarnirecko1554_20150506_2065615180.jpg  jarnirecko1555_20150506_1950858259.jpg  jarnirecko1556_20150506_1014414088.jpg
 Ophrys ferum-equinum  Ophrys lutea tořič  Ophrys scolopax tořič Ophrys tenthredinifera tořič
jarnirecko1557_20150506_1743697329.jpg
jarnirecko1558--_20150506_2048106713.jpg
jarnirecko1558-_20150506_1641872136.jpg
 jarnirecko1558_20150506_1664925258.jpg
 Orchis italica vstavač    Opuncie  Cerinthe retorta

Téměř za humny, ve vzdálenosti, jakou mají Opaváci do Ostravy, je nádherný kaňon bájné řeky Acheron. Pro přírodovědce je zajímavý rostlinami, které rostou na skalách svírající řeku. Její voda vytvořila ve skalní scenérii zákruty, vany a prolézačky. Úžasný zážitek, samozřejmě v létě, je brodit se řekou proti proudu, protože jinak se nedá nahoru stoupat. Voda je zde chladná a stále do řeky přitéká výrazně chladnější voda z vyvěraček, která si udržuje teplotu o něco vyšší než je voda tajícího sněhu.

Jen na začátku cesty ve vesnici Glyki je pěšina stíněna platany s roztodivně se krouticí kmeny. V porostu a na skalách najdete různé druhy kapradin a kmeny stromů obepínají liány známého břečťanu a méně známé liány Smilax aspera s českým názvem přestup drsný.  

 jarnirecko1567_20150506_1372986785.jpg jarnirecko1560_20150506_1220039794.jpg
 jarnirecko1561_20150506_1892740285.jpg  jarnirecko1564_20150506_1917194017.jpg
 Platan východní
 Kyvor lékařský  Netík venušin vlas  Sleziník červený
 jarnirecko1565_20150506_1404604180.jpg  jarnirecko1559_20150506_1581741862.jpg  jarnirecko1568_20150506_1594107221.jpg  jarnirecko1569_20150506_1217462639.jpg

Vraneček zoubkatý

 

 Kolekce mechů a kapradin
 Břečťan popínavý  Přestup drsný

Pokud máte své auto a jste svobodní v pohybu a můžete si vládnout  svým časem, pak navštívíte jako my letos Vodní mlýn v Souli  a vystoupejte po prudké silnici až na konec světa, kde máte pocit, že tam i mapa končí. Svědkem vám budou na obzoru rozpadající se staré platany a na kopci silueta pevnosti se smutnou historií. Zde byli dostiženi příslušníci místních albánských křesťanů a povražděni vojáky osmanského vládce této oblasti Aliho Paši. Jejich ženy byly odvlečeny do Zalonga, kde spáchaly sebevraždu skokem ze skály. Jejich zoufalý čin připomíná památník kamenných postav žen, který je vidět z dálky.

Tyto chmurné myšlenky však nebudete mít při pohledu na Vodní mlýn, který stojí v zařezaném údolí říčky ohraničené obrovskými platany. Na nich jsou bohaté porosty kapradin osladičů,kterým vlhké prostředí velmi svědčí. Mlýn má opravdu pohádkovou atmosféru, kde by se bez nákladů na výrobu kulis mohl z fleku třeba točit film Čertův mlynář. Cesta k mlýnu vede ovcemi vypasenými loučkami, kde jsou v porostu ponechány jen jedovaté rostliny, sasanky a čemeřice. Na loučkách vytvořila prudce tekoucí voda z tajícího sněhu hluboká koryta.

jarnirecko1570_20150506_1575848778.jpg
jarnirecko1571_20150506_1846521090.jpg
jarnirecko1572_20150506_1608183760.jpg
 jarnirecko1573_20150506_1530848725.jpg
 Poškozená cesta
 Čemeřice zelená  Sasanka věncová
 Vodní mlýn
 jarnirecko1574_20150506_1440323871.jpg  jarnirecko1575_20150506_1412577410.jpg  jarnirecko1576_20150506_2015546231.jpg  jarnirecko1577_20150506_1324886968.jpg
 Platany východní
 Stádo koz a ovcí
 Zde snad i mapa končí
Hrad s krvavou historií

Závěr návštěvy Řecka jsme věnovali Lefkádě. Dostali jsme se na něj podmořským tunelem přímo z Prevezy na Aktio. Po asi 15 km jsem navštívili mokřady, které, když v létě vyschnou, takže se ve slunci lesknou po usazené soli. Teď na jaře jsou zaplavené vodou, ze které vyrůstají husté porosty slanorožce. Přes dlouhý dřevěný most jsme se dostali na písečné duny, na kterých jsou sporé porosty... Po překonání sypkého písku, ve kterém nám těžkly nohy jsme mohli podívat na vlny otevřeného moře. Pokračovali jsme k městu Lefkáda. Cestou jsme viděli několik nefunkčních větrných mlýnů.

 jarnirecko1578_20150506_1229410141.jpg jarnirecko1579_20150507_1786197964.jpg
 jarnirecko1580_20150507_1095241318.jpg jarnirecko1582_20150507_1762184634.jpg 
 Po mostu přes mokřady...
se dostanete k moři
   Větrný mlýn
 jarnirecko1583_20150507_1520162900.jpg  jarnirecko1584_20150507_1614930616.jpg jarnirecko1585_20150507_1219739053.jpg
 jarnirecko1586_20150507_1284541504.jpg
 Astivida trnitá

Hvězdička přímořská,

rohatec žlutý,

slanorožec evropský

 Matthiolia longopetala  Slanorožec evropský

Extrémně silný zážitek nás však teprve čekal. Byla to návštěva majáku na samém jižním mysu ostrova. Na západním skalnatém prudkém srázu jsme se sotva proti větru udrželi. Podívali jsme se do temně modré hloubky skalní propasti, jejíž stěny byly bičovány bílými vlnami a ochotně jsme se vrátili na pohodnou cestičku mezi hustým keřovým porostem pistácie lentišku a jalovce fénického až k majáku. Maják byl uveden do provozu v roce 1890 a původním zdrojem byl olej. V roce1950 byl zničen zemětřesením a až do konečné opravy se světlo zajišťovalo acetylénem. Elektrifikován byl v roce 1986.

jarnirecko1587_20150507_1844767578.jpg
 jarnirecko1588_20150507_1475011088.jpg jarnirecko1589_20150507_2053460305.jpg
jarnirecko1590_20150507_1620920705.jpg
 Maják na jihu Levkády
  Ostrá hrana ostrohu se škrapy

Do provozu byl uveden

v roce 1890

 jarnirecko1591_20150507_1573061968.jpg  jarnirecko1592_20150507_2091343273.jpg  jarnirecko1593-_20150507_2021482613.jpg  jarnirecko1593--_20150507_2050673019.jpg
 

Řečík lentišek,

jalovec fénický

Pláž Porto Katsiki

 Pláž Porto Katsiki

Pláž Monolithi jsme u Jónského moře poprvé obdivovali v roce 1988. Je od tábora vzdálena 4 km. V eukalyptovém háji jsme nacházeli příjemný stín, ale přes křik vrabců španělských, kteří zde hnízdili v koloniích, jsme neslyšeli vlastního slova. Na pláži s drobných kamínků a písku jsme nacházeli obroušené oddenky posidonie mořské mezi máčkami, rohatci a pryšci. Možnosti koupání během táborů jsou nejen zde, ale i na Levkádě, kam není problém se dostat podmořským tunelem na Aktio z Prevezy. Navštěvujeme pláž Agios Nikitas vzdálenou asi 30 km z Prevezy nebo tu nejznámější a údajně jednu z nejkrásnějších na světě Porto Katsiki.  Jinak v táboře stačí sejít po cestičce na malou plážičku a jste v zálivu.

jarnirecko1593_20150507_1178488959.jpg
 jarnirecko1593x_20150507_1381404070.jpg jarnirecko1594_20150507_1035473904.jpg
jarnirecko1595_20150507_1698465567.jpg
   Rohatec žlutý
 Posidonie mořská  Máčka přímořská
 jarnirecko1596_20150507_1774824829.jpg jarnirecko1597_20150507_1624812670.jpg
 jarnirecko1598_20150507_1571545485.jpg  jarnirecko1599_20150507_1842695648.jpg
 Matiola trojrohá
 Pryšec pobřežní
 Tolice pobřežní
 Blahovičník, Arundo donax

Základna Natury v Neochori slouží skupinkám přírodovědců, kteří během roku přijíždějí na Prevezský poloostrov provádět přírodovědný výzkum. Ten probíhá prakticky nepřetržitě od roku 1988, kdy jsme do Prevezy jeli poprvé. Základna je vhodná pro ubytování osmi až deseti lidí.

Na pozemku kolem budovy, kde  členové opavské organizace Natura Opava vytvořili regionální přírodovědné muzeum, se postupně vysazují místní dřeviny. Členové Natury se rozhodli, že každý člen, který je do výzkumu zapojen vysadí svou dřevinu, takže postupně zde vzniká botanická zahrada.  

jarnirecko15100_20150507_1187806278.jpg
 jarnirecko15100x_20150508_1616622590.jpg  jarnirecko15101_20150507_1026909072.jpg  jarnirecko15102_20150507_1981310472.jpg
 Základna Natury
Adresa základny v Neochori
   
 jarnirecko15103_20150507_1951649490.jpg  jarnirecko15105_20150507_1905885431.jpg  jarnirecko15106_20150507_1083973765.jpg  jarnirecko15107_20150507_1185628408.jpg
   Základna je i muzeum  Náš přítel Bílý pes
Milan, Panos, Marcela, Eleni

Zjistili jsme, že tábořiště v Agii Apostoli i základna Natury je připravena i letos přijmout účastníky tábora mladých přírodovědců a přírodovědné expedice.

 

Foto: Jakub a Milan Kubačkovi

 

 

 

Aktualizováno ( Středa, 20 květen 2015 )
 
<< Předchozí   Další >>
Template
Template Template Template
Template Template