Template
Template Template
Template Úterý, 11 prosinec 2018 Template

Přihlášení

 
Template
Politická situace na mezinárodním poli kontra vesnická zábava, jak podobné!
Napsal Jakub Kubačka   
Středa, 13 květen 2015
Každé léto jsem trávil prázdniny ve vesnici v horách a těšil jsem se na návštěvu karmašovské taneční zábavy v sousední vesnici, která se každoročně slaví na svátek sv. Vavřince, patrona jejich kostela. Nebudu zmiňovat, kde se zábava, o které chci hovořit,  udála.
 zpravodajduben1_20150512_1840839642.jpg
Utajený svědek války - střela zarostlá ve dřevě. Ze soukromé sbírky dendrologa Miroslava Franka. Expozice výstavy Doba zmaru a naděje: Slezské zemské muzeum Památník II. světové války.

Je úplně jedno kde to bylo. Tento model vyprovokování konfliktu je klasický a je uplatňován všude tam, kde je to jen trochu možné. Není ani potřeba vědět jména těch vesnic, které si vyřizovaly otevřené účty na zábavě. Pro lepší orientaci nazvěme hostitelskou obec třeba Za horou a tu odkud pocházejí návštěvníci obec Před horou. Dejme tomu, že budu návštěvníkem na zábavě ve vesnici, kam se odjakživa jezdilo se poprat a budu pocházet z vesnice Před horou. 

Před zábavou proběhla jako vždy informační válka, během které se odkryly staré rány, křivdy a vzpomněly se neodpustitelné urážky. Vyšlo se z toho, že po určité době se na nic nepamatuje nebo alespoň ne tak přesně. Všechno je už překryto černou plachtou zapomnění nebo chcete-li hustou bílou mlhou. Všichni nakonec stejně mají za určitou dobu debat v hospodě červené oči a odhodlané čelo a jsou příjemně vzrušeni. A na nějaké nepřesnosti se již nehledí. Cestou přes horu, která odděluje obě vesnice jsme zpívali bojové písně, které získávaly na intenzitě s blížícím se cílem. Když už naše odhodlaná bojová skupinka byla v hospodě, čekalo se jen na záminku. Měli jsme připravený scénář. A také jsme byli náležitě ideologicky připraveni, zpracovaní tak, že by se za nás nemusel stydět žádný politruk.

Klasická záminka byla tato. Někdo z nás, nejlépe Pepa přistoupí k hostiteli a prohlásí. "Ty jsi řekl, že moje babička neumí bruslit? Chceš  po hubě!? Stačila i jiná pitomost, ale použili jsme tuto osvědčenou. Fungovalo to náramně, protože všichni stejně věděli, že je to jen hra a nervy byly napjaté k prasknutí. Už před tou výpravou jsem byl poučen svými kamarády spolubojovníky,  jak se mám chovat.

Bylo mi připomenuto, že je riskantní vyzvat domácí dívku k tanci. To nebylo třeba zdůrazňovat. Stejně tak mne varovali před přijmutím pozvání na frťana do šenku. Byla to opravdu neřešitelná situace, když odmítneš dostaneš na budku. Stejně tak to dopadne, když pozvání přijmeš. Ukázali mi také několik místních borců, na které se nevyplatí ani podívat. Mám se vyvarovat i letmých pohledů, dlouhý pohled je už výzva k boji. Těch namakaných hochů se člověk nemohl ani dotknout, zpočátku přátelské podání ruky, znamenalo rozdrcení dlaně. Provokace s babičkou, která neumí bruslit nezabrala, bylo třeba přitvrdit, až to rozlouskl Pepa z naší skupiny. Proběhl se po naservírovaném stole hostitelů a konečně to začalo. Moc dobře věděl jak to dopadne. Návštěvník v otevřeném střetu vždy prohraje, protože hostitel je doma a má přece za sebou celou vesnici. Je zajímavé, že i přes tyto historické zkušenosti se nikdo nikdy nepoučil. 

Rozešli jsme se a cestou domů si lízali rány a potom začali spřádat plány, jak to na příští zábavě znovu roztočíme. Po skončení tancovačky si místní ženy, manželky a milenky poplakaly při ošetřování svých manželů a milých a všichni se začali těšit a zároveň bát další zábavy. Při četbě politických zpráv ze světa si vždy vzpomenu na tuto vesnickou zábavu. Zkrátka člověk je nepoučitelný. Po válce ale pláčou všichni a na to nesmíme zapomínat.                   

Foto a text: Milan Kubačka   

Aktualizováno ( Středa, 13 květen 2015 )
 
<< Předchozí   Další >>
Template
Template Template Template
Template Template