Template
Template Template
Template Čtvrtek, 13 prosinec 2018 Template

Přihlášení

 
Template
Natura připravila na Den Země vycházku po dendrologické stezce v opavských parcích
Napsal RNDr. Milan Kubačka   
Středa, 04 květen 2011
Opavské parky mají svou dlouhou a pestrou historii. Několikrát se přejmenovávaly a sochy zde putovaly z místa na místo, podle toho, jak se měnila doba.  Jednou jsme se klaněli tomu vládci, politikovi nebo umělci. Jindy zase jinému, na kterého ideologové zrovna ukázali. Stromy z toho neměly nikdy "rozum", na rozdíl od lidí, kteří ho občas ztráceli a znovu získávali. Pro zájemce, kteří se chtěli dozvědět o opavských parcích více, o jejich historii a dřevinách, připravila Natura Opava spolu se Střediskem volného času dvě komentované vycházky.  Ing. Lubomír Rychtar, který parky jako zahradní architekt velmi dobře zná, protože navrhoval dosadbu dřevin a vůbec se snaží o vrácení vídeňského stylu parků, jak byly původně koncipovány.  Procházeli jsme dendrologickou stezku s dobovými fotografiemi v rukou a srovnávali pohledy do parků se současností.

Hledali jsme třeba místo, kde ještě před poslední válkou stála Richterova kavárna. Prošli jsme kolem místa pod Ptačím vrchem, kde bývala neorenesanční kašna, později dětské pískoviště a nyní moderní dětské hřiště, u kterého má člověk pocit, že je na Matějské pouti a to v každou roční dobu. Divím se, že ptáci Kurta Gebauera, jako dominanta Ptačího vrchu ještě neodletěli. Naštěstí v parku není jiný ptačí vrch. Dětská hřiště jsou potřebná. Děti si mají kde hrát, maminky spolu pohovořit. Kouzlo parků, jako míst pro potěšení, meditaci, či jen nerušený odpočinek však nenávratně zmizelo.

denzeme_rychtar_1_20110428_1845335203.jpg
denzeme_rychtar_2_20110428_2032415711.jpg
 denzeme_rychtar_3_20110428_1791989984.jpg denzeme_rychtar_4_20110428_1040887008.jpg
 Nad starými fotografiemi
     Vycházka začíná
 denzeme_rychtar_5_20110428_1066519539.jpg  denzeme_rychtar_6_20110428_1248658956.jpg  denzeme_rychtar_7_20110428_2050032783.jpg  denzeme_rychtar_8_20110428_1037629970.jpg
 Richterova kavárna
 V sadech U Muzea
 Historizující fontána
 
 denzeme_rychtar_9_20110428_1113097899.jpg  denzeme_rychtar_10_20110428_2027222243.jpg  denzeme_rychtar_11_20110428_1352110652.jpg  denzeme_rychtar_12_20110428_1953530375.jpg
 Jírovcová alej vzdechů
 Ing. Lubomír Rychtar
   Setkání s Jirkou Gillem

Stručná historie opavských parků

  • Město Opava se může pochlubit jedním z nejstarších městských parků na území Čech, Moravy a Slezska.
  • Zásluhou starosty Jana Josefa Schöslera (7.1.1761 - 3.5.1834), i když až po jeho smrti, vznikl postupně centrální souvislý prstenec městských parků, zvaných kiosky, na místech původních středověkých hradebních valů a příkopů kolem historického jádra města.
  • Začátek 20. stol. znamenal již ustálené pojmenování jednotlivých sadů v prstenci okolo historického jádra: Heiderichovy sady (Dvořákovy sady), Sady Císaře Josefa (Sady Svobody), Engelsbergovy sady (Křížkovského sady), Schillerovy sady (Smetanovy sady), Sady U muzea, Sněmovní sady (Janáčkovy sady).
  • Tradice v úpravě parkových ploch a péči o ně přetrvává i v novodobé historii. Razantnější zásahy do architektonické koncepce a výsadeb jsou prováděny po důkladné projektové přípravě. Jako velmi zdařilé je hodnoceno architektonické řešení rozšířeného prostoru Dvořákových sadů a vytvoření malebného zákoutí kolem sochy básníka Petra Bezruče z roku 1967.
  • Výsadby keřů růží a rododendronů dodaly parkům barevné plnosti.
  • Na prosvětleném Ptačím vrchu "zahnízdili" Ptáci Kurta Gebauera.
  • V roce 2006 prošlo zásadní proměnou náměstí Osvoboditelů s prostorem Janáčkových sadů, jehož dominantou se stala Olbrichova fontána.
  • Ani o budoucnost není třeba se obávat. Podél řeky Opavy je plánován nový park s pěší zónou, který by měl propojit prstenec městských parků v centru s Městskými sady na okraji města.
  • Tradice opavských parků stará 200 let zůstává stále živá.

 

sochy_parky_00_20110504_1432342065.jpg
sochy_parky_01_20110504_1496045705.jpg
sochy_parky_02_20110504_1816748000.jpg  sochy_parky_03_20110504_2033874627.jpg
 1.Arkády  2.Básník Petr Bezruč
 3.Evangelický kostel
 4.Secésní skříňka
 sochy_parky_04_20110504_1118152222.jpg  sochy_parky_05_20110504_1616026636.jpg  sochy_parky_06_20110504_1486828966.jpg  sochy_parky_07_20110504_1935453166.jpg
 5.Lunety jaro a léto
 6.Lunety podzim a zima
 7.Bohyně úrody Ceres
 8.Ptačí vrch
 sochy_parky_08_20110504_1872462898.jpg  sochy_parky_09_20110504_1544548940.jpg  sochy_parky_10_20110504_1973265872.jpg  sochy_parky_11_20110504_1896620511.jpg
 9.Nová Opava
 10.Ptáci na Ptačím vrchu
 11.Pamětní deska
 12.Pavel Křížkovský
 sochy_parky_12_20110504_2010220424.jpg  sochy_parky_13_20110504_1576869922.jpg  sochy_parky_14_20110504_1229324349.jpg  sochy_parky_15_20110504_1066091193.jpg
 13.Bludný balvan
 14.Ležící dívka "Ráno
 15.Bedřich Smetana
16.Génius na kopuli muzea
 sochy_parky_16_20110504_1707129658.jpg  sochy_parky_17_20110504_1378612258.jpg  sochy_parky_18_20110504_1900094201.jpg  sochy_parky_19_20110504_1139095105.jpg
 17.Památník u Geodezie
 18.Dívka u bazénku
 19.Rudoarmějec  20.Josef Maria Olbrich

 

1.       1. Arkády, ve kterých se pořádaly výstavy opavských umělců v rámci Bezručovy Opavy. Například díla výtvarníků skupiny X.

2.       2. Dominantou Dvořákových sadů je socha opavského rodáka básníka Petra Bezruče (1867-1958) od Jaroslavy Lukešové a Vladimíra Kýna. Architektonické řešení je dílem Benetky. Plán sadových úprav vypracovala Božena Veličková. Byly provedeny v roce 1967. Symbolem díla Bezručova je zde umělecky ztvárněno 7 kamenných pilířů s názvy a alegoriemi vybraných básní (Jen jedenkrát, Já, 70 000, Červený květ, Opava, Labutinka, Ostrava, Maryčka Magdonová).

3.       3. V roce 1872 byla postavena evangelická modlitebna vzhledem k jejich nárůstu členů tohoto vyznání počtu v Opavě. Červenou cihlovou stavbu kostela v novogotickém stylu se secesními detaily prováděl podle vlastních návrhů a plánů arch. Ferdinanda Hickela významný opavský stavitel a člen evang. Sboru Julius Lundwall. Základní kámen byl položen 2.9.1896. 26.5.1898 byla stavba dokončena. Slavnostně byl otevřen 11.7.1899. V letech 1076 - 1979 se prováděl generální oprava pro účely okresního archivu, který byl v Opavě zřízen v r. 1957.

4.       4. Secesní skříňka s teploměrem byla zde postavena kolem roku 1913, kdy se Dvořákovy sady jmenovaly ještě Heiderichovy sady.  Dnes je secesní skříňka na seznamu kulturních památek.

5.       5. Lunety na secesní skříňce s alegoriemi jara a léta.

6.       6. Lunety na secesní skříňce s alegoriemi podzimu a zimy.

7.       7. Socha bohyně polní úrody Ceres byla odlita v železárnách v Blansku v roce 1862. Původně byly ozdobou kašny na Dolním náměstí. Po zrušení kašny byla i s mramorovým podstavcem přemístěna do Městských sadů na místo, kde od roku 1798 do roku1845 stál módní  kruhový templ tzv. Chrám přátelství. Sochu nechal na své náklady  zhotovit opavský měšťan KarelDeml. Vytvořil ji známý vídeňský sochař Theodor Friedl (1842-1899). Podílel se také na výzdobě budovy opavského divadla. S přípravou modelu pomáhal i plzeňský sochař Pavel Veverka. Na Ostrožné ulici je od roku 2004. V seznamu kulturních památek je od roku 1979. Schinzelův dům v sadech Svobody. Zde vynalezl barevnou fotografii Schinzel, kterou využila firma Kodak. Karel Schinzel se narodil 14. 8. 1860 v Edrovicích u Rýmařova jako syn hostinského a dcery zemědělského hospodáře. V roce 1896 se rodina přestěhovala do Opavy, kde se jeho otec  z existenčních důvodů začal zabývat výrobou a prodejem žaluzií a Karel měl otcovu živnost převzít. V Opavě vystudoval dvouletou obchodní školu, ale velmi se zajímal o chemii. Po studiu nastoupil jako účetní v chemické továrně Gustava Hella v Komárově, kde měl příležitost experimentovat ve výrobních postupech fotografie. V roce 1905 podal patentní přihlášku, týkající se postupu vyhotovení barevných fotografií a byl mu udělen rakouský patent. Karel Schinzel přihlásil celkem asi 250 svých patentů, pojednávajících o barevné fotografii, zvukovém filmu, tiskařské technice, rentgenofotografii. Jeho schopností si všimly firmy Agfa a Kodak. Firma Kodak koupila od Schinzela celkem 27 patentů a v roce 1937 pro ni pracoval v Rochesteru a v Londýně. Ze Schinzelova systému třívrstvé barevné fotografie upraveného dalšími výzkumy a převzatého firmou tak vznikl světoznámý systém Kodachrom.

8.       8. Růst města si vyžádal likvidaci městských hradeb od Luttermannovy šance (nyní Ptačí vrch) až ke knížecímu zámku, kde byla vysazena lipová alej nazvaná Alej přátelství.

9      9. Nová Opava v Sadech Svobody od Vincence Havla se dívá na Masarykovu třídu od roku 1958. V prostoru za jejími zády stávala kdysi Hradecká brána v opevnění středověké Opavy. Se zakládáním městských sadů na místě starých hradeb se v roce 1834 začalo právě zde.  Socha Nová Opava je vytvořena z pískovce. U nohou má znak Opavy. Původně zde byl až do roku 1889 pavilón v podobě antického slohu. Následujícího roku jej vystřídal u příležitosti stého výročí úmrtí císaře Josefa II. pomník tohoto panovníka. Sady obdržely  jméno tohoto habsburského vládce. Po vzniku ČSR zde byla postavena socha básníka Schillera, původně umístěna ve smetanových sadech. Nyní se jmenují sady Svobody.

10.   10. Plastiky ptáků na Ptačím vrchu od Kurta Gebauera jsou zde od roku 2006. Tento umělec je znám svou sochou "Utíkající dívka" před Domem umění v Opavě a "Sen o létání" na Hradci nad Moravicí a na Albertovci.

11.   11. Pamětní deska opavským botanikům. Emanuel Urban (1821-1901). Od roku 1845 byl tento příborský rodák profesorem opavského gymnázia, později muzejním knihovníkem a dopisovatel různých vědeckých společností. alpinum v Křížkovského sadech v Opavě s pamětní deskou bylo zřízeno na jeho počest. Tomáš Svěrák (1854-1929). Profesor a ředitel českého opavského gymnázia se narodil v Boskovicích. Příspěvky o květeně Opavska uveřejňoval převážně ve Věstníku Matice opavské. Jeho unikátní sběry jsou uloženy v botanickém oddělení Slezského zemského muzea.

12.   12. Pavel Křížkovský  hudební skladatel se narodil v Holasovicích u Opavy 9.1.1820 ? 8.5.1885 Autor zejména sborů mj. (Utonulá, Dar za lásku, Odpadlý od srdca, Odvedeného prosba, Žaloba), písní a chrámové hudby. Byl též učitelem Leoše Janáčka. Na tomto místě stál pomník slezského hudebního skladatele E.S. Engelsberga, který zde odhalil opavský mužský pěvecký sbor 6.6.1897. Byl odstraněn v r. 1945 a na jeho místě byl 9.9.1962 odhalen pomník Pavlu Křížkovskému.

13.   13. Bludný balvan, základní reliéf krajiny severně od Opavy vymodeloval salský a elsterský ledovec. Jim vděčíme za eratika, která pocházejí  z Älandských ostrovů v Baltském moři a ne ze Švédska, jak se tradovalo. Jeden z největších  o hmotnosti 117 q z pískovny na Palhanci byl dne 25.7.1958 umístěn v městských sadech Křížkovského v Opavě. Zasloužila se o to opavská pobočka Čs. zeměpisné společnosti a  Slezského muzea v Opavě. Především olomoucký rodák geograf a geomorfolog Ladislav Zapletal, který působil v Opavě v letech 1955-1960. Tvář dnešní krajiny poznamenala intenzivní zemědělská činnosti.

14.   14. Socha "Ráno" od Michala Mikuly v Univerzitní zahradě.

15. Busta hudebního skladatele Bedřicha Smetany (1824-1884). Autor Otakar Španiel. Je zde od roku 1927. Původní pomník Schillera byl přemístěn do sadů Svobody na místo, kde stál pomník Josefa II. Nyní zde stojí Nová Opava od Vincence Havla.

16.   16. Socha Génia na kopuli výstavní budovy Slezského zemského muzea

17.   17. Pomníček upomínající na první české gymnázium Matice opavské od Jaroslavy Lukešové. Plastika zde byla umístěna v roce 1983 u příležitosti 100. výročí.

18. Sedící dívka u bazénku od Vladimíra Kýna v parčíku u Geodezie.

19.   19. Památník obětem 2. světové války od Antonína Kalvody.

20.   20. Busta významného evropského architekta opavského rodáka Josefa Maria Olbricha na náměstí Osvoboditelů. Josef Maria Olbrich (22. prosince 1867 Opava - 8. srpna 1908 Düsseldorf) byl česko-rakouský architekt, designér a malíř, pracoval s kovem, textiliemi a grafikou. Byl důležitou osobností secesního hnutí ve Vídni. Studoval akademii výtvarných umění ve Vídni, byl žákem Otty Wagnera. V roce 1893 začal pro Otto Wagnera pracovat. Pomáhal mu s návrhy budov pro vídeňské metro.  V roce 1897 Olbrich společně s Otto Wagnerem, Gustavem Klimtem,  Josefem Hoffmannem  a Kolomanem Moserem založil uměleckou skupinu Vídeňská secese a navrhl pro tuto skupinu výstavní pavilon Secession. Olbrich rovněž pracoval ve Wiener Werkstätte, kde navrhoval nábytek, který se vyznačuje čistými liniemi bez dekorací. Šperky - většinou přívěsky a brože, které navrhoval, se vyznačuj jednoduchostí a střídmostí.

 

-Tabule dendrologické stezky v opavských parcích

 Odkaz ZDE

 

- Dendrologická stezka Opavskými parky - leporelo

pdfdendrologicke stezky_opavska_leporelo_dl_2007_03

 

-Významné parky Opavska - publikace

pdfvyznamne_parky_opavska_2009_01_20

pdfvyznamne_parky_opavska_2009_21_40

pdfvyznamne_parky_opavska_2009_41_60

pdfvyznamne_parky_opavska_2009_61_76


Aktualizováno ( Pondělí, 06 červen 2011 )
 
<< Předchozí   Další >>
Template
Template Template Template
Template Template