Template
Template Template
Template Středa, 12 prosinec 2018 Template

Přihlášení

 
Template
Odborníci z arboret Moravské brány v Ratiboři a Nového Dvora se představili na konferenci v Opavě
Napsal Jakub Kubačka   
Úterý, 19 červen 2018
Konference pod názvem Poznáváme krásy arboret a v polském překladu Poznajemy piękno arboretow proběhla v přednáškové síni Slezské univerzity dne 8. února 2018.  Představujeme odborníky z obou arboret a s referáty, se kterými na konferenci vystoupili. 
1konferencearboret_20180617_1809125392.jpg
  Konferenci zahájila Mgr. Kamila Poláková, náměstkyně pro odborné činnosti SZM, vedle stojí Piotr Kolarczyk, kurátor botanických sbírek Arboreta Moravské brány v Ratiboři a Mgr. Jana Nevřelová, pracovnice Oddělení vnějších vztahů SZM.
 2konferencearboret_20180617_1535726475.jpg  3konferencearboret_20180617_1817923250.jpg
Ředitel Arboreta Moravské brány v Ratiboři  Ing., Mgr. Hubert Kretek promluvil o historii, současnosti této vzdělávací a vědecké instituce    a jejich plánech. Rozhovor s Hubertem Kretkem v Opavském přírodovědném zpravodaji ZDE  Ing. Šárka Zemková představila Arboretum Nový Dvůr jako kurátorka sbírky skleníkových rostlin.
Rozhovor s Šárkou Zemkovou v Opavském přírodovědném zpravodaji ZDE

 

Polští přenášející na konferenci spolupracující s Arboretem Morvské brány v Ratiboři

4konferencearboret_20180617_2047493851.jpg
 5konferencearboret_20180617_1630637286.jpg

Přednášející Jerzy Widenka. Foto: Gabriela Habrom-Rokosz.

Přednáška byla o skupině jarních cibulovin narcisech, kterých je v současné době zaregistrováno více než 30 000 odrůd. Podivoval se nad tím, že tyto květiny spojené se starořeckou legendou byly po dlouhou dobu ve stínu tulipánů. Když v 17. a 18. století propukla v Holandsku tzv "tulipomanie", rostly narcisy v této době na přirozených stanovištích v Portugalsku, Španělsku, Francii a Itálii a na severu Afriky.
Pěstitelé si těchto nádherných květin začali všímat až ve  20. století.
  Bývalý vysokoškolský učitel na Slezské technologické univerzitě.
Ve své odborné práci se podílel na měření a automatizaci. Je spoluzakladatelem Polské společnosti obdivovatelů liliovitých rostlin v Lodži. Má bohatou sbírku lilliovitých rostlin hlavně tulipánů, duhovek, lilií a narcisů. Mezi jeho zájmy patří sport, klasická i operní hudba a samozřejmě květiny.

 

6konferencearboret_20180617_1686209381.jpg
 6akonferencearboret_20180617_1021716806.jpg

Přednášející Waldemar Szendera. Foto: Gabriela Habrom-Rokosz

Představil zajišťování velmi složitého záchranného transferu rostlin z prostoru pískového lomu v Kotlarni, jejíchž stanoviště mělo být zničeno. Nejdříve proběhla identifikace a následně podrobná inventarizace vegetace. Pro umístění rostlin musela být v arboretu nalezena vhodná stanoviště. Dnes je možno konstatovat, že rosnatka okrouhlolistá, přeslička největší, kruštík bahenní a další přenesené rostliny zde úspěšně rostou.

  Polský biolog, botanik, doktor přírodních věd s 31-letou praxí. Aktivní vědec spolupracující s Ústavem ochrany životního prostředí PIB ve Varšavě a Lesnickým výzkumným ústavem v "Sękocinie Starym", majitel společnosti Pracovna Żywokost  ComfreyLab, se sídlem v městě Susziec. Majitel regionálního muzea Kamojówka v Suszeci (etnografické sbírky obce Suszec). Má sbírku původních druhů rostlin na vlastním hospodářství.

 

7konferencearboret_20180617_1572099055.jpg 7akonferencearboret_20180617_1081581308.jpg

Přednášející Dawid Łomnicki. Foto: Gabriela Habrom-Rokosz. 

V současné době žijeme ve vysokých otáčkách. Životní prostředí člověka se v krátkém časovém intervalu ve srovnání existence lidské rasy změnilo k nepoznání. Jak vypadnout ze zajetí městských betonových prostorů? Zajít do lesa nebo do arboreta, které je vlastně v pěkném lese. Tam si můžete zacvičit, zaběhat a bude vám hned lépe.

  Masér po sportovní škole. Trenér callisthenics. Usiluje o rozvoj sportovní činnosti dětí a dospělých, podporuje zdravý životní styl. Organizátor řady sportovních akcí. Spoluzakladatel polské asociace Callistoe a Streert Workout. Zájmy: sport, rozvoj sportovních aktivit ve společnosti.

 

8konferencearboret_20180617_1258970242.jpg
 9konferencearboret_20180617_2051214025.jpg
 

Přednášející Agata Ociepska (za nepřítomného Jacka Maronia). Foto: Gabriela Habrom-Rokosz.

Jacek Maroň pracoval systematicky na dvou stálých místech v areálu arboreta a podařilo se mu potvrdit výskyt 267 denních a nočních motýlů. Hlavním způsobem získávání motýlů bylo jejich vábení ke světlu rtuťové lampy večer a v noci. Přes den byli loveni do entomologické síťky. Tvrdí, že stav poznání výskytu motýlů je v jednotlivých regionech Polska  nerovnoměrný a proto se to snaží změnit.

  Profesionálně se zabýval těžbou, nyní odešel do důchodu. Zajímá se o motýly od dětství. Člen polské entomologické společnosti a Slezské entomologické společnosti. Provádí výzkum motýlů v oblasti Krajinného parku cisterciáckých krajinných kompozic Rudy Wielkie. Zájmy: fotografování, entomofauna.

 

Čeští přenášející na konferenci -pracovnícci Arboreta Nový Dvůr

11konferencearboret_20180617_1332533991.jpg
 12_20180617_1981773171.jpg

Přednášející: Kamila Mücková kurátorka v Arboretu Nový Dvůr Foto: Martin Polášek

alpinum bylo vybudováno na místě opuštěného lomu zakladatelem Quidem Riedlem patrně mezi lety 1906 až 1928. Projekt na obnovu historického alpina byl zpracován v roce 2013. V temže roce byla započata obnova zchátralého a náletovými dřevinami zarostlého alpina. Byly zpevněny rozpadlé kamenné zdi a zrekonstruovaná vyhlídková chata nad skálou. Pracovníci arboreta prováděli drobné stavební zásahy, čištění jezírka a výsadbu skalniček.

 Pod jejím vedením proběhla na podzim v roce 2017 výsadba. V současné době je v alpinu pěstováno 130 druhů a kultivarů skalničkových rostlin.
Kamila Mücková je přesvědčena, že alpinum musí dělat jeden člověk, který má vizi. Vize se totiž nedá jen tak lehce předat.

 

14konferencearboret_20180617_1947423585.jpg
15konferencearboret_20180617_1116400102.jpg

Přednášející: Martina Rigauxová dokumentátorka v Arboretu Nový Dvůr.
Foto: Gabriela Habrom-Rokosz. 

Dendrologickou expozici zhlédne během roku 25 až 40 000 návštěvníků. V současné době arboretum spravuje na ploše 23 hektarů jednu z nejbohatších sbírek dřevin v České republice. Při komentovaných vycházkách si návštěvníci mohou na dřeviny sáhnout, přivonět, jehličí nebo listy rozemnou mezi prsty, a tak je vnímat všemi smysly.

  Komentované prohlídky a akce pro veřejnost v Arboretu Nový  Dvůr jsou velmi populární. Vyřež/š svou dýni Akce je pojata ne Halloweensky, ale floristicky. Martina Rigauxová má ráda komentované prohlídky s dospělými, jejich otázky a postřehy ji obohacují. Hojně jsou navštěvovány pravidelné výstavy. V měsíci květnu je to největší výstava Rhododendronů u nás.  V roce 2017 ji zhlédlo téměř 8000 návštěvníků.

 

17konferencearboret_20180617_1988393259.jpg
 18konferencearboret_20180617_1308786675.jpg

Přednášející: Petr Štelar, hlavní zahradník v parku Arboretum Nový Dvůr
Foto: Martin Polášek

Referoval na téma Práce a Údržba v Arboretu Nový Dvůr

 Práce v parku dle ročních období. Jarní práce spočívají v přípravě ploch na sečení, úpravě a čištění záhonů.
V letním období se intenzivně se sečou veškeré travnaté plochy, udržují se záhony.
V podzimním období (říjen, listopad) probíhají zejména výsadby.
Foto: Milan Kubačka

 

Historie a současnost Arboreta Moravské Brány v Ratiboři nám v rozhovoru pro Opavský přírodovědný zpravodaj představil její ředitel Hubert Kretek

23konferencearboret_20180617_1842184942.jpg
 
Arboretum Moravské brány je velmi mladé. Můžete nám říci, kdy bylo založeno a kdo se o založení zasloužil?

Arboretum Moravské brány v Ratiboři bylo založeno teprve v roce 2000 v lese, kde se choval v minulosti dobytek. Les patří od roku 1928 městu Ratiboř. O vznik Arboreta se největší měrou zasloužil bývalý primátor Ratiboře pan Andrzej Markowiak.
Arboretum bylo založeno především s cílem chránit, udržovat a obohacovat biodiverzitu oblasti, kde je údolí Moravská brána. Moravská brána je centrem transferu mnoha rostlinných a živočišných druhů. Právě proto územím Arboreta vede biokoridor přes Moravskou bránu do údolí Odry v severojižním směru a Arboretum se tak stalo v této krajině nejvýznamnějším stanovištěm.

Čím je Arboretum zajímavé, na co návštěvníci mohou těšit?
Návštěvníci zde mohou sledovat všechny přirozené biologické procesy, které slouží k obnově lesních společenstev. Perlou Arboreta je "Kouzelná zahrada" - bludiště z živých plotů, které je zdobeno výsadbou rododendronů, japonských třešní a javorů, palem a jiných stromů a keřů. "Kouzelnou zahradu" tvoří věčně zelené bludiště. Připomíná květ o rozloze přibližně 11.000 m2.
U hlavní brány je vytvořena replika středověkého hradu - místo pro historické slavnosti s rytířskými souboji.
V Arboretu je vybudována naučná ekologická stezka, která plní vzdělávací úkol. Lákadlem je Mlýnské kolo na Šuvarovém rybníku a Zoologická zahrada, kterou vyhledávají rodiče s dětmi.
Ústřední alej návštěvníka přivede ke "kamennému kruhu", který byl vytvořen po vzoru tradičního kruhu slovanských národů. Ulička je tvořena buky, které připomínají partnerská města Ratiboře - Opavu, Kaliningrad, Leverkusen, Roth, Tyśmenice, Kedzierzyn-Kozle, Villeneuve d`Ascq, Zuglo.

20konferencearboret_20180617_1054414321.jpg
 Začarovaná tahrada  Foto: Milan Kubačka

 

Historie a současnost Arboreta v Novém Dvoře

 21konferencearboret_20180617_1765711824.jpg
 Zámek v Arboretu Nový Dvůr vybudoval Ludvig von Klettenhof. Počátkem 20. stol. založil kolem zámku Quido Riedel park, přetvořený
v roce 1958 na arboretum Slezského zemského muzea v Opavě.

 

V Arboretu v Novém Dvoře může návštěvník zhlédnout bohatou dendrologickou sbírku Dřevin pěti světadílů. Roste zde na 7 000 druhů rostlin, dřevin a bylin, jejich variet, kultivarů a zahradních odrůd. Můžete zde vidět rostliny vřesovišť, rašelinišť, písečných dun pobřeží Baltu, himálajské rostliny, sbírky dřevin z Číny, Dálného východu a Japonska a rozsáhlé sbírky dřevin a bylin z východního a západního pobřeží a středozápadu severní Ameriky. Arboretum proslavila velká sbírka rodu Rhododendron, která patří k nejbohatším sbírkám v ČR. V expozici se nacházejí zástupci obřích "mamutích stromů" sekvojí, borovice osinaté z Arizony, přesahující ve své domovině stáří 4000 let i vývojově prastarého, posvátného a léčivého jinanu, pamětníka dinosaurů.

Již se založením arboreta v roce 1958 je spojeno pěstování subtropických a tropických rostlin. Na místě rozpadlé množárny, postavené za původního majitele Quida Riedla (1878-1946), vznikl malý skleník s vlastní kotelnou.    V té době ještě pěstované rostliny neměly charakter opravdových sbírek, ale kaktusy, palmy, orchideje a řada druhů pokojových rostlin již tenkrát poutala velký zájem prvních návštěvníků. Pro lepší podmínky odborné práce, sbírkové činnosti a prezentačních výstupů bylo nutno postavit nový a tomuto účelu adekvátní skleníkový areál. Jaký byl časový sled příprav a prací na první skleníkové expozici? Která léta patřila k těm nejlepším? A jak probíhala likvidace tohoto komplexu? To vám přiblíží výstava umístěná ve výstavním pavilonu v parku Arboreta Nový Dvůr
Zdroj www.szm.cz     

 22konferencearboret_20180617_1426430616.jpg
  Společná fotografie účastníků, foto. Gabriela Habrom-Rokosz

 

Sestavil Milan Kubačka

 
<< Předchozí   Další >>
Template
Template Template Template
Template Template