Template
Template Template
Template Úterý, 11 prosinec 2018 Template

Přihlášení

 
Template
Portugalci, Rumuni, Poláci, studenti Zemědělky a Natura Opava v projektu Fruitfarming
Napsal Jakub Kubačka   
Úterý, 28 únor 2017
Návštěvy proběhly v rámci projektu Erasmus+ KA1 pod názvem Fruitfarming. Hlavním organizátorem projektu byl spolek Natura Opava. Účastníky byla bukurešťská univerzita, Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola v Opavě, organizace RUDE, která se zabývá rozvojem venkova z portugalské Covihly a střední škola z polského Kedziedrzyn-Koźle. Co všechno jsme navštívili?

Projekt Fruitfarming zahájil ředitel Masarykovy střední školy zemědělské a Vyšší odborné školy Ing. Arnošt Klein, který provedl školou účastníky a navštívil s nimi i ovocnou školku na školním statku v Opavě, kterou také řídí. Dále jsme během 18.9. - 23.9. 2016 navštívili níže uvedené instituce a podnikatelé, kteří v ovocnářství na Opavsku figurují.

 erasmus1_20170218_1982430039.jpg

Společně s ředitelem opavské Zemědělky Ing. Arnoštem Kleinem jsme navštívili ovocný sad Miroslava Přasličáka v Chomýži

Společně s ředitelem opavské Zemědělky Ing. Arnoštem Kleinem jsme navštívili ovocný sad Miroslava Přasličáka v Chomýži. Projekt "Role of Traditional Fruit Farming in Regional Development" je projekt, organizován pěti organizacemi ze čtyř států EU. Obsahem je tradiční ovocnářství v místních lokalitách jednotlivých zemí a předávání vzájemných zkušeností z praxe zapojených organizací. Partneři projektu jsou zástupci neziskového sektoru, rozvojové agentury, středoškolských zařízení, univerzity a podnikatelského sektoru. Projekt má za cíl ukázat možnosti, příležitosti, cesty rozvoje a propagace místních produktů a zemědělské činnosti zaměřené na pěstování ovocných dřevin jako jablek, hrušek, peckovin nebo jiných specifických druhů  a jejich odrůd. Produkty jsou specificky lokální, jejich variety nebo staré a klasické. Ty jsou ve většině případů historicky ověřené z hlediska odolnosti a přizpůsobení na klima a místní podmínky. Jsou jedinečné jak chutí plodů, tak svým vzhledem a vůni. Stávají se právě proto částečně také kulturním dědictvím a bohatstvím. Projekt je podpořen z programu Erasmus+ Ka1. 


Miroslav Přasličák a ovocný sad v Chomýži
Ve svém sadu pěstuje jádroviny na nízkých tvarech a peckoviny. Dlouhodobě se zaměřuje na testování nových odrůd, kterých jeho sadem prošlo již několik stovek. Patří mezi největší odborníky v pěstování a řezu nízkých tvarů, provádí degustace nových odrůd, je ceněným a vyhledávaným lektorem ovocnářství. V posledních letech se stále více věnuje také školkařské činnosti, v níž má velký úspěch.

 Ovocné výsadby v obci Oldřišov
Prohlédli jsme si  výsadby ve venkovském prostoru, které vznikly během posledních 30 let v katastru obce, tradiční třešňové aleje vysázené Základní organizací Českého zahrádkářského svazu, solitéry na veřejných prostranstvích a školní sad vysázený v roce 2012 žáky místní školy. Jedná se o jeden z genofondových sadů, který uchovává tradiční odrůdy pěstované na Hlučínsku, zároveň slouží místní základní škole jako prostor pro výuku  péče o ovocné stromy v rámci pracovní výchovy, biodiverzita, krajinná ekologie v rámci přírodopisu. V obci také funguje malá moštárna provozovaná pro drobné pěstitele místní organizací Českého zahrádkářského svazu.

Genofondový sad ovocných dřevin Hlučínska ve Vřesině

Sbírka starých a krajových odrůd jádrovin a peckovin, které se pěstovaly na Hlučínsku v minulosti vznikla díky obci Vřesina a Základní organizaci Českého svazu ochránců přírody v několika etapách od roku 2013  a navazuje na mapování, které probíhalo v tomto regionu od roku 2012. V současnosti je zde vysázeno 113 stromů, což znamená kolem 100 odrůd. Některé ze zdejších odrůd byly přeneseny z již posledních žijících exemplářů rostoucích ve zdejší krajině. Plocha sadu má sloužit nejen jako genofond ovocných dřevin, nýbrž také jako místo pro vzdělávání ovocnářství.

Moštovna Chroustovi

Petr a Petra Chroustových ve Starých Těchanovicích nám ukázali, jak lze vedle zaměstnání v kanceláři (oba manželé pracují pro Místní akční skupinu Opavsko), aktivně rozvíjet drobné podnikání na venkově. Malá rodinná moštárna se sušárnou je postavená před lety na dvoře rodinného domu v malé obci na Vítkovsku. Vsadili na nové technologie a způsoby uchování moštu, sušení v moderní sušárně. Příprava ovoce je však stále manuální. Odbyt probíhá formou krátkých dodavatelských sítí na Opavsku.

erasmus2_20170218_1345592740.jpg
 Petr Chroust před svou Moštárnou ve Starých Těchanovicích. Po jeho pravici doc. Bukurešťské univerzity Maria Toader se svými studenty. Úplně vlevo jeho manželka Petra Chroustová.

 Návštěva botanické zahrady Arboretum Nový Dvůr

Přestože se projekt týkal návštěv malých farem, nemohli jsme v programu vynechat návštěvu arboreta v Novém Dvoře, kterému věnujeme několik následujících fotografií a návštěvu muzea Slezský venkov v Holasovicích,  o kterém nás v rozhovoru bude informovat jeho duchovní otec Ing. arch. Lubomír Dehner. O skanzenu v Bolaticích, který jsme v rámci projektu navštívili, jsme psali v souvislosti s muzeem pazourků letos v srpnovém Zpravodaji v rozhovoru s tvůrcem sbírky Jiřím Dudkem.

 erasmus3_20170218_1570204952.jpg erasmus4_20170218_1784705630.jpg
 Sekvoj obrovská (Sequioia giganteum) má svou domovinu v Kalifornii v USA, ale roste i na Novém Zélandu nebo Austrálii.  Jedná se o nejmohutnější strom, i když ne nejvyšší. Na Zemi se tento strom vyskytoval. Již v době ledové. Nejen tento strom v Arboretu Nový Dvůr zaujal docentku bukurešťské univerzity Maria Toader.
 Ing. Miroslav Frank ukazuje pravěkou rostlinu Wolemia nobilis  Wolemie byla objevena v roce 1994 mezi pískovcovými skalami pouhých 150 km od australského Sydney. Byla přesněji určena až         s pomocí zkamenělin, které datují její původ do období před 200 miliony let. Patří tedy mezi tzv. živoucí fosílie

 Ekologické hospodaření se vším všudy na farmě Maliny Rohov

Když se připravovala v rámci projektu Fruitfarming pro účastníky návštěva farmy Martiny Hanzlíkové Maliny Rohov, zajeli jsme za majitelkou raději v době, kdy  maliny plodily. A to bylo uprostřed července. Oficiální návštěvu se zahraničními účastníky jsme plánovali až koncem září to už prakticky bylo po malinové sezóně. Majitelka nám představila pěstování malin na té nejvyšší úrovni za použití všech dostupných a všude ještě nedoceněných environmentálních metod hospodaření.
Tak kupříkladu ke zvyšování úrodností půdy používá tzv. vermikompostování  žížalou kalifornskou. Velmi jednoduše ji chová v bedýnkách, krmí je kuchyňskými zbytky a takto předpřipravenou půdou, která prošla žížalími trakty, potom přihnojuje keřům maliníku půdu. Jednoduché a velmi účinné! Stejným způsobem ?pracuje? i naše známá žížala. Ta kalifornská se však rychleji množí. Mezi řádky pobíhají kachny - běžci indičtí a sbírají zahrádkáři nenáviděné plzáky španělské. Zajímavý příklad biologického boje a k tomu , když přidáme ještě chov čmeláků, je to vše, co může farmář na své farmě udělat ve shodě s přírodou.

 erasmus5_20170218_1246667940.jpg
 Majitelka farmy Maliny Rohov Martina Hanzlíková, zástupce Natury Opava Jakub Kubačka a Radim Lokoč.

Rodinná firma Black Kale sídlí v Hněvošicích. Jedná se o výrobce BIO ovocných a zeleninových šťáv lisovaných za studena. Na ochutnávce nám představili jsou filozofii podnikání a celou kolekci svých BIO produktů v RAW kvalitě. Jejich výrobky jsou určeny pro "restart" organizmu, zkvalitnění zdravého životního stylu a celkově k očistě a přírodní detoxikaci organizmu.

Pálenice Hněvošice je jediná pěstitelská pálenice na Hlučínsku funguje v obci Hněvošice od roku 2004 v bývalém zemědělském objektu. Zpracovává ovoce pěstitelů, kteří si zde mohou svůj kvas uložit, celý kvasný proces kontroluje zkušená obsluha palírny. Technologie palírny patří mezi nejmodernější  destilační kolona.

Fotografie: Milan Kubačka

 

Aktualizováno ( Neděle, 05 březen 2017 )
 
<< Předchozí   Další >>
Template
Template Template Template
Template Template