Template
Template Template
Template Sobota, 15 prosinec 2018 Template

Přihlášení

 
Template
Geologická exkurze - dejte dětem kladívko a jsou z nich rázem geologové
Napsal Jakub Kubačka   
Úterý, 28 únor 2017
Kdybychom řekli, že jsme se nebáli připravit geologickou exkurzi pro žáky prvního stupně základních škol, tak bychom nemluvili pravdu. Kočička, když ji pohladíte, tak začne spokojeně vrnět. My říkáme, že přede, ale co kámen? Jak dětem vysvětlit rozdíl mezi živou a neživou přírodou? Je to někdy problém! A navíc, jak zabavit plný autobus dětí, když se půjdeme podívat na sopky a lávový proud, když sopečná činnost je sama o sobě tak záhadná a odtažitá. Vždyť sopka je jen hromada kamení, a co to je vůbec lávový proud? Že kameny uvnitř Země jsou úplně vřelé, takže mohou téct, se některé děti dozvěděly poprvé. Proto se také těm horninám, které vytečou z nitra Země říká horniny vyvřelé, i když jsou dnes již ztuhlé jako kámen.

 

 geologie2_20170218_1137067411.jpg
Sopka vyvrhla do výšky velké množství kamenů a lávy, které padaly z výšky a při dopadu drtily vše pod sebou. Je docela možné, že i jeden kámen dopadl na tak zvaný Čertův kámen a zlomil ho. Jenže toto vysvětlení není tak dramatické a hlavně zajímavé, jako to, které se traduje jako legenda.


Všechno nám vysvětlil student doktorandského studia Masarykovy Univerzity v Brně Martin Hanáček. Toho také napadlo, aby si děti přinesly z domu kladívko. Budou ho potřebovat, když budou chtít kámen rozbít a hledat nerosty. Třeba zrovna nazelenavý olivín, který se nachází ve vyvřelých horninách v čediči. To, co kladívkem děti rozbily nebo ulomily je hornina a nerost olivín je ten drobný nazelenavý kamínek uvnitř té horniny. A ten geologové nazývají právě nerostem.

 geologie1_20170218_1269908610.jpg geologie3_20170218_1919341741.jpg
Sopka Velký Roudný je od roku 1966 vyhlášena Národní přírodní památkou. Naposledy byla činná na konci třetihor před 2 mil. let. Leží v blízkosti obce Roudno u přehrady Slezská Harta a je zajímavá nejen geologicky, botanicky, ale i turisticky. Na vrcholu této bývalé sopky byla v roce 2007 postavená nová dřevěná rozhledna. Z výšky 17 m si prohlédnete Slezskou Hartu a obec Roudno. Vedle rozhledny stojí kamenná kaple z roku 1933, která byla opravena v roce 1989.
Olivín je nerost křemičitan s proměnlivým obsahem hořčíku    a železa, který vznituhnut íčediče nebo gabra.

Snad se podařilo děti nejen zabavit na výletě za sopkami v bruntálském okrese, ale navíc i pochopili, jak sopka vzniká, jako například u sopky na Velkém Roudném a co je to lávový proud na Mezině. Tam při tuhnutí čedičové lávy vznikly čedičové bloky, což bylo pro pochopení již složitější. Ony ty čedičové bloky vznikaly totiž při tuhnutí vždy kolmo na chladnější podklad, takže původně to byly kvádry. Ale  o tom, že si budou pamatovat rozdíl mezi horninou a nerostem, o tom jsme přesvědčeni. Doufáme, že náš názor sdílejí i iniciátor celé akce ZŠ a MŠ Žimrovice: Mgr. David Šorm, který zde zastává funkci ředitele, jeho žena Alena, Jarmila Menšíková a Jana Víchová, které na této škole učí. Ze ZŠ a MŠ Branka u Opavy se akce zúčastnily Mgr. Veronika Týnová a Helena Cihlářová za ZŠ a MŠ Větřkovice to byly Michaela Knoppová a Mgr. Dáša Bejdáková, ředitelka školy. Pro někoho procházka, pro jiného středně náročný výstup, nás provedl nakloněnou strání  až na kupovitý kopec se  zalesněným vrcholem. Viděli jsme nápadné pruhy dřevin mezi loukami na úbočích. Spolu s Malým Roudným tvoří Velký Roudný dva výrazné vrcholy nad obcí Roudno v okrese Bruntál a hladinou Slezské Harty. Sopka se rozkládá v katastrálním území obce Roudno, východně od její zástavby. Sopka byla činná naposledy před jedním až dvěma milióny let, tj. koncem třetihor a počátkem čtvrtohor. Jedná se o nejzachovalejší stratovulkán na Moravě.

Pověst o Čertovém kameni na sopce Velký Roudný
"Podle pověsti otisk lidské stopy zde zanechal Bůh, který na tomto místě zápasil s Luciferem, nad kterým vyhrál. Mrštil Luciferem do země a za ním pak naskákali všichni ostatní čerti, kteří do té doby Velký Roudný obsazovali a lidi obtěžovali. Směrem na severozápad od vrcholu je možné údajně najít zasypanou díru, do které čerti naskákali. V levé části Čertova kamene jsou patrné škrábance, které tu prý zůstaly po ďáblových drápech." Podle vědců se však jedná o otisk sopečné pumy, která kámen rozlomila.

 geologie4_20170218_1336943094.jpg
Zleva  Martin Hanáček, uprostřed Mgr. Dáša Bejdáková ředitelka ze ZŠ Větřkovice, ředitel ZŠ a MŠ ze Žimrovic David Šrom a jeho žena učitelka Alena Šromová, diskutují nad horninami obsahujícími nerosty olivínu.


Po návštěvě sopky Velký Roudný, si děti opekly špekáčky a vydali se na Uhlířský vrch.
Stratovulkán Uhlířský vrch (672 m) je vyhlášen národní přírodní památkou s charakteristickým průřezem sopečnými vrstvami, který vznikl po ukončení těžby vulkanické horniny v r. 1961. Z vysoké strmé lomové stěny lze vyčíst ukládání vulkanických produktů v různých fázích sopečného výbuchu, které mají různé zbarvení. V horní části sopečné horniny jsou kapkovité pumy s olivínem (drahým kamenem olivové, žlutozelené a žlutohnědé barvy). A zde přišly ke slovu kladívka a začalo hledání olivínů. Učitelé to neměli lehké, museli v nepřetržitém hluku, které vydávalo klepání kladívek, odpovídat neustále na dotazy  "Je to ten olivín?" Ti šťastnější si domů odnášeli droboulinké, sotva rozeznatelné drahé kameny, aby je ukázali rodičům. Tak nadšeně pracují děti, které jsou správně motivované. K chráněnému a navíc velmi zajímavému přírodnímu útvaru, k tak zvaným varhanám se dostaneme, když dojdeme po hlavní cestě z Bruntálu až k mostku přes Černý potok v obci Mezina. Před ním odbočíme mezi domky, kde vpravo vede silnička vzhůru. Po této cestičce lesem si všimneme pozůstatků těžební činnosti. Po pár desítkách metrů se ocitneme u informační tabule, u které nám student geologie Mgr. Martin Hanáček vysvětlil  o jakou významnou přírodní geologickou památku se jedná a vydali jsme se až k místu, kde se les otevřel a my jsme vstoupili do lomu a začali jsme obdivovat především pravidelně poskládané čedičové kvádry, které na nás působily jako varhany. Zatímco ve spodní části byl čedič těžen pro stavební účely především komorovým způsobem, v horním lomu byla odkryta rozsáhlá stěna, na kterou jsme s úžasem hleděli.


Sloupcovitá a vějířovitá odlučnost plagioklastického (trojklonného) čediče zde vytváří krásné varhany.
Nachází se zde i čedič s hráškovitou texturou s kulovitou odlučností, obsahující hojné vyrostliny žlutých krystalů drahého kamene olivínu. Odlučnost je dána způsobem chladnutí čedičové lávy. Lávový proud u Meziny se rozkládá na ploše asi dvou hektarů. Na tomto místě přišla znovu ke slovu kladívka v rukou malých geologů a ze všech stran byly slyšet otázky: "Je to ten olivín?

 geologie5_20170218_1491554080.jpg
Hledání nazelenavého nerostu olivínu bylo natolik nakažlivé, že se do něj pustila i paní učitelka Veronika Týnová z Branky u Opavy.

Fotografie: Milan Kubačka

Aktualizováno ( Úterý, 28 únor 2017 )
 
<< Předchozí   Další >>
Template
Template Template Template
Template Template