Template
Template Template
Template Sobota, 15 prosinec 2018 Template

Přihlášení

 
Template
Představujeme Chráskových Soukromou přírodní rezervaci u hranic v Třebomi
Napsal Jakub Kubačka   
Neděle, 03 leden 2016
V srpnovém Zpravodaji jsme zveřejnili článek o zahradě akademických sochařů manželů Pavla a Jany Chráskových v Opavě na Karlovci, která nás okouzlila a těšili jsme na návštěvu jejich Soukromé přírodní rezervace v Třebomi. Rezervace v polích, co to může být? Při cestě k polským hranicím polní krajinou jsme netušili, co nás čeká. Nakonec jsme viděli, co dokážou lidé, když něco dělají s láskou.
 chraska6_20160103_1716278858.jpg  chraska1_20160103_1241352103.jpg
Za první bránou do Soukromé přírodní rezervace je kaplička s plastikou představující rodinu Chráskových, kterou vytvořila Jana Chrásková. Území rezervace je vybudováno na bývalých parcelách německého mlynáře, který byl v roce 1945 odsunut.
Vstupní brána do zahrady, kam nás Chráskovi uvedli na prohlídku. Na kamenné bráně je plastika mladé dívky od Jany Chráskové.

Soukromá rezervace, jak jsme ji viděli my

Toužili jsme se ztratit v tom úžasném prostoru, který majitelé, akademičtí sochaři Pavel a Jana Chráskovi, nazvali Soukromá přírodní rezervace. Jedná se spíše rozsahem o malý Přírodní park. Bloudit cestičkami a obdivovat jeho přírodní architekturu, ve kterém dominují zajímavé průhledy, stálo zato.

 chraska2_20160103_1363248300.jpg  chraska3_20160103_2032520226.jpg
 Tato prázdná vodní nádrž s plastikou uprostřed symbolizuje lidskou mysl a mlýnské kolo je vzpomínkou na mlýn, který zde kdysi stál. Tak si představoval Pavel Chráska odsunutého německého majitele mlýna, když ho ztvárňoval z nalezených kovových trosek.  

Procházeli jsme se a přemýšleli o tom, jak Chráskovi dovedou vytvořit zahradu, aby vypadala jako les a les, aby vypadal jako zahrada. Jako by se dokázali vžít do každého stromu a keře a pochopit, proč rostou právě takto. Větve, které se více sklánějí k zemi podpoří a jiné ne. Má to skrytý úmysl, který je vidět až po čase. Toto kouzelné místo má  rozlohu dva hektary. Na tomto prostoru se jim daří vytvářet přirozené porosty a v nich "tunely", které vás zavedou zase na další loučku. Tam vás čeká další překvapení, buď je to plastika, tůňka, záhon zahradních květin nebo potůček.

Všechno vypadá velmi přirozeně, nenásilně a přitom to dá mnoho přemýšlení a potom trpělivé práce. Jim se určitě nestane takové faux pas, kdy uřežete větev a pak hledáte způsob, jak zakrýt tu otevřenou ránu. Všechny dřeviny mají přečtené do nejmenších podrobností. Věřím, že i ve snu se procházejí svou zahradou a vybavují si všechno krásné a těší se, až se probudí. Ani po probuzení se nebojí vydat na prohlídku, nic je nepřekvapí, vše zůstává na svém místě, tak, jak to má být.

Vydali jsme se s manžely Chráskovými na obhlídku jejich království. Kamennou brankou, na které byla umístěna plastika hlavy mladé dívky, jsme vešli do prvního prostoru kouzelné zahrady a pokračovali k další plastice ve středu naznačené fontány v prostoru prázdné vodní nádrže. Autorkou obou plastik je Jana Chrásková a zde ve vodní nádrži bez vody se jedná o symboliku lidské mysli. U fontány jsme nemohli přehlédnout mlýnské kolo. To bylo nalezeno v hromadě sutin, zarostlé náletovými dřevinami. Samozřejmě si ho ponechali, jako relikvii. Umístili ho vedle staré hrušně v původní mlynářově ovocném sadu. Kromě této hrušně jsou zde jabloně, ořešáky, arónie, moruše, mišpule a lísky. Jsou zde angrešty, rybízy, maliny a ostružiny. Mezi keři v bohatém keřovém patře jsme objevili tavolník, svídu, kalinu, rakytník, hlošinu, zlatici, bez hroznatý a růži šípkovou. Roste zde i růže svlaskalá, gdouloň, trojpuk, weigelie, zlatice, pustoryl, pámelník...

Ve stromovém patře jsou lípy, buky, duby, jasany, pajasany... Arboretum nebo každá zámecká zahrada by se za to široké spektrum dřevin nemusela stydět.

chraska4_20160103_2056410520.jpg
 chraska5_20160103_1105261638.jpg
Nejstaršími stromy jsou duby letní v místě bývalého náhonu a rybníka. Potok Pština, který se po přívalovém dešti rozleje a zaplaví část rezervace. U potoka je biotop lužního lesa se sasankami, dymnivkami...

Prošli jsme obklopeni keři do dalšího prostoru, kterému dominuje železná plastika, kterou autor Pavel Chráska nazval "Mlynář". Postava je sestavena z železných fragmentů, které zde byly nalezeny při úklidu prostranství bývalého hospodářství. Postavu mlynáře je však třeba pečlivě hlídat před sběrateli železa, kteří v něm vidí peníze za sběr železa a ne umělecké dílo, které něco vyjadřuje.

Pomalu se dostáváme na další loučku, na místo, které vyhledávají srny, prase divoké, liška obecná, ježek západní, lasice kolčava, lasice hranostaj, zajíc polní a různí hlodavci. Tato zvířata obývají celou rezervaci, která je v polní krajině široko daleko jedinou oázou pro jejich život. Pozorování zvířat a jejich projevů se pan Chráska věnuje velmi rád a právě proto si postavil při okraji této loučky krytou pozorovatelnu mezi borovicemi lesními. Myslel si, že zde nalezne klid na čtení knížek, které si sem dovezl. Zatím za ta léta nepřečetl ani stránku. Mají zde s manželkou tolik práce, že jim na čtení nezbývá moc času, vlastně žádný! Buď řídí zahradní traktor nebo ovládají bubnovou či rotační sekačku a křovinořez. Provoz a údržba rezervace je zajišťována bez jakékoliv dotace nebo sponzorských darů! Proto ta spousta nepřečtených knih. Toto místo využívají spíše k relaxaci, kde hledají inspiraci pro svou uměleckou tvorbu. 

Přešli jsme tunelem ve křoví a ocitli jsme se na další loučce, na které se rozprostírá jejich kamenná observatoř Stounhenge, jak nám sdělila paní Chrásková cestou ke kamennému kruhu.

Uprostřed kruhu, vytvořeného z balvanů z bohučovského lomu byl jeden, který na první pohled vypadal magicky. Vše symbolizovalo spolu s vnitřními kružnicemi pozitivní energii země, jak nám bylo sděleno. Na tomto místě pan Chráska pronesl, že má schopnost pracovat s virgulí - proutkem. Vůbec nás to nepřekvapilo, počítali jsme s tím. Napadlo nás to ihned, když se přibližoval ke středu kruhu.

Opustili jsme to tajemné místo a po haťovém chodníku se dostali k potoku Pština, který tvoří východní hranici  rezervace či přírodního miniparku. Je to místo, které bývá často zaplavováno, proto ten haťový chodník. Je to biotop vlhké louky, kde rostou ostřice, blatouchy, sasanky, dymnivky, křivatce, pryskyřník kosmatý. Potok obývají ondatry pižmové a z ryb tu žije například mřenka mramorovaná. Z ptactva v této oáze hnízdí datel černý, strakapoud velký, sojka obecná, straka obecná, kalous ušatý, puštík obecný, bažant obecný, koroptev polní, kachna divoká, různé druhy sýkor, hýl obecný, káně lesní aj. Objevují se tu volavka popelavá, čáp bílý, kukačka obecná a zimě brkoslav severní. Z plazů a obojživelníků je zde vidět v tůňkách užovka obojková a čolek obecný, žijí zde oba slepýši, křehký a východní, ropucha obecná a zelená, skokan hnědý a zelený, ještěrka obecná i živorodá.

Po překonání dalšího průchodu v hustém křoví jsme došli k náhonu a podél něho až na místo, kde byl rybník, který naplňoval náhon vedoucí ke mlýnskému kolu. Z rybníku zbyl jen fragment stavidla. Na hrázi rostou nejstarší stromy v rezervaci - duby letní, které mají 150 let.

Je zde mnoho druhů hmyzu, motýli a brouci, z nichž nejvzácnější je páchník hnědý. Nejen pro tento tzv. "naturový" druh jsme rezervaci vyhlásili. Hlavní důvod je právě ten biotop, nika, chcete-li oáza v intenzivně zemědělsky využívané krajině. V tzv. "kulturní stepi," řekl nám Pavel Chráska na závěr.

Historie a současný stav rezervace, jak to napsali Chráskovi

Území rezervace je vybudováno na bývalých parcelách německého mlynáře, který byl v roce 1945 odsunut. Pozemky byly tehdejší národní správou předány českým přistěhovalcům, kteří tyto a jiné pozemky předali další generaci své rodiny, která je nabídla k prodeji.

Vodní mlýn a rybník byl i s dalšími hospodářskými budovami v padesátých letech cvičením lidových milicí srovnán se zemí. V areálu rezervace je fragment stavidla a hráze rybníka. Tento bývalý rybník je exteriérově upravená černá skládka (zavezena hlínou) pevného domácího odpadu z let 1994 a starší.

Na území jsme " mlynáře". V části bývalých staveb jsme umístili další výtvarná díla reagující na dané prostředí (jeden metr vysoká plastika sovy, symbolika ženy na fragmentu bývalé obytné budovy, symbolika lidské mysli v prostoru prázdné vodní nádrže, originál mlýnského kola na podstavci, osm metrů rozlehlý kamenný kruh s vnitřními kružnicemi symbolizující pozitivní energii země).

Celková koncepce rezervace není postavena na striktním ochranářském plánu určitého území jako zvláštního nebo mimořádného přírodního útvaru, ale cílem je udržet v sousedství lidského osídlení přírodní území, sloužící převážně k životu živočichů a existenci zeleně, což v daných podmínkách života malých obcí a intenzivního hospodaření zemědělců je do budoucna nezbytné ve větší míře v celém středoevropském prostoru.

 

chraska7_20160103_1777334833.jpg
 
 chraska8_20160103_1882099754.jpg
 Kamenný kruh je magickým místem a je  pro rodinu Chráskových observatoří, kterou nazývají  Stounhenge.

Foto: Jakub Kubačka

 
<< Předchozí   Další >>
Template
Template Template Template
Template Template