Template
Template Template
Template Úterý, 11 prosinec 2018 Template

Přihlášení

 
Template
Vzpomínka na houbařskou vycházku v minulém roce na Přerovci
Napsal Jakub Kubačka   
Pondělí, 04 leden 2016
Očekávaná houbařská vycházka proběhla v lese u Přerovce 28. listopadu. Účast asi padesátky zájemců překvapila Víta Balnera a Ivetu Novákovou, kteří vycházku vedli. Někteří měli košíky, jiní fotoaparáty, ale všichni měli chuť dovědět se něco navíc o houbách od známých opavských mykologů, jako je to pokaždé na jejich akcích. Po zdařilé akci jsme Vítovi Balnerovi položili pár otázek.
balner1_20160104_1720401367.jpg balner2_20160104_1233947400.jpg
S košíkem v ruce je mykolog RNDr. Vít Balner a houby mu podává jeho pomocnice RNDr. Iveta Nováková. Dub letní v Pusté Polomi byl vyhlášen památným stromem v roce 1972. Obvod kmene má 528 cm, jeho výška je 32 m a jeho stáří bylo v roce 2003 určeno na 300 let.

Jak hodnotíš letošní houbařskou sezónu?

Jako nejhorší, kterou pamatuji. Stejně ji hodnotí i mnohem starší houbaři, než jsem já. Sucho růstu hub nesvědčí a zejména houby s velkými masitými plodnicemi bez vody plodit nebudou. Situace letos ve Slezsku patří k nejhorším v České republice. Poměrně slibnou jarní sezónu záhy přerušilo sucho a u toho již zůstalo. Ostravská poradna zela prázdnotou. Oživení přišlo po několika letních deštích, kdy začali houbaři přinášet křehutky, hnojníky a pečárky z trávníků a posléze také hřiby, které jsou přece jen k suchu poněkud tolerantní. Šlo takřka výhradně o sběry z Beskyd a Jeseníků a konkrétně o hřib kovář, kříšť a hřib smrkový.

V tuto dobu se objevovaly ve sdělovacích prostředcích zprávy o fantastických nálezech jednotlivých houbařů a že snad konečně houby začnou růst. Ale u nás nezačaly. Zůstalo jen u ojedinělých úspěchů, tedy lokálních sběrů z vlhčích míst. Sám jsem při jedné vycházce v okolí města Jeseník našlapal řadu kilometrů, aniž bych narazil na jakoukoliv kloboukatou houbu, ale pak pod pramenem na několika čtverečních metrech vykukovaly plodnice hned pěti druhů. Do poradny místo nadšených nálezců chodili houbaři s jedinou václavkou nebo s houbami, jež rostly na pilinách ve sklepě nebo ve skleníku, nebo  s dřevomorkou z chaty.

Podzimní část houbařské sezóny sice nějaké houby nakonec přinesla, ovšem na toto období, jež má být na růst nejbohatší, to bylo a je žalostně málo. Plodí víceméně jen dřevní druhy - třepenitky, plaménky, šupinovky a samo-zřejmě chorošovité houby jako trsnatce, sírovce nebo vějířovce. Zkrátka je to bída. S obavou přemýšlím, jaké to asi bude příští rok. Zřejmě do něj opět vstoupíme s deficitem vody, který si neseme z let předchozích.

 

Kolik druhů hub jsme našli na houbařské vycházce celkem, které byly nejčastější?

Já jsem je nepočítal, ale někdo z účastníků hlásil čtyřicet a jiný padesát. V každém případě to na tuhle houbám nepřející sezónu nebylo špatné. Nejpočetnější byly již zmíněné dřevokazné druhy a také štítovky a lištička pomerančová. Z ostatních pak houby žijící z opadu a půdních humusových látek - strmělka přehrnutá, žlábkovitá a mlženka, čirůvka fialová nebo třeba helmovka zefírová.

Které jedovaté druhy jsme našli a co by způsobilo jejich požití?

Nejjedovatější houbou vycházky byla strmělka bělostná. Obsahuje značné množství nebezpečného muskarinu a po požití vyvolá prudkou otravu. Po počátečních gastroenterických obtížích se projeví podráždění parasympatického nervstva, které při vyšší dávce a opožděném vyhledání lékaře může končit srdeční zástavou nebo zadušením. Zní to hrozně, ale je třeba si uvědomit, že ty houby za to nemohou a při troše obezřetnosti a píle vynaložené ke studiu hub k ničemu takovému nedojde. Ostatně proto jsme také pořádali houbařskou exkurzi.

 

Byla mezi nimi nějaká vzácná nebo vzácnější houba?

Vzácnou houbu jsme nenašli. Neběžným nálezem byla límcovka šupinatá sbíraná v bučině na opadu a kouscích dřeva ukrytých v půdě. Za povšimnutí stojí také vzácnější štítovka hnědě žíhaná, jež je některými mykology považována za varietu štítovky jelení a také zvláštní dlouhotřenná netypická plodnice čirůvky topolové.

Závěrem chci podotknout, že tohle ovšem není tak důležité. Vzácné houby jsou pro mykology a ochranáře.    Pro účastníky houbařské exkurze je cennější, že se mohli seznámit s houbami kolem sebe, příp. si ověřit svá určení, že si mohli např. očichat čirůvku sírožlutou a vlastním hmatem vyzkoušet chrupavčitost dužniny líhy klubčité.

 

Takže houbařská vycházka dopadla dobře?

Ano. Myslím, že ano. Na takových akcích se scházejí prima lidé, a když se k tomu ještě připočte dobré počasí, tak to prostě musí vyjít. Houbařské vycházky na Opavsku mají dlouholetou tradici, o kterou se zasloužil především MUDr. Jaroslav Šedivý. Za posledních několik let se však z organizačních důvodů nekonaly. A tak dobrou zprávou snad je, že v dalších letech plánujeme s koordinátorkami enviromen-tálního vzdělávání, výchovy a osvěty odboru školství MMO RNDr. Kateřinou Durčákovou a Mgr. Petrou Veličkovou tuto tradici obnovit. 

 

balner3_20160104_1185557979.jpg
Ke každé houbě měl komentář Vít Balner, jako k této strmělce přehrnuté. Dříve byla považována za jedlou, ale dnes po zjištění,  že obsahuje menší množství jedovatého muskarinu, je označována jako slabě jedovatá.

Fotografie: Petra Veličková

 
<< Předchozí   Další >>
Template
Template Template Template
Template Template