Template
Template Template
Template Čtvrtek, 13 prosinec 2018 Template

Přihlášení

 
Template
Představujeme odborného pracovníka SZM, Mgr. Lukáše Číhala, kterého zaujaly mechy
Napsal Jakub Kubačka   
Sobota, 04 červen 2016
Mgr. Lukáš Číhal je odborným pracovníkem kurátorem botanické podsbírky. Vědeckým zaměřením je bryolog. Oblasti jeho odborného zájmu je čeleď Orthotrichaceae, Evropa, centrální Asie. Zabývá se floristikou a bryogeografií.

Víme, že vašim předmětem výzkumu je bryologie. Mohl byste našim čtenářům vysvětlit, čím se tato vědní disciplína zabývá?

Jednoduše lze říci, že se zabývá mechorosty. Jedná se o poměrně mladou vědní disciplínu starou přibližně 250 let. Pravděpodobně tak svou roli sehrála jejich malá velikost a poměrně složité určování jednotlivých druhů. I v dnešní době je bryologie komplikovaným vědním oborem, kde zůstává mnoho otázek nezodpovězeno a tudíž dostatek prostoru k vědeckému bádání. Celkově vědní obor bryologie zasahuje do oblastí výzkumu zahrnující jejich taxonomii, ekologii, fyziologii, populační biologii, bryofloristiku, genetiku a prakticky tedy vše co nějakým způsobem souvisí s mechorosty. Na celém světě se zabývají bryologií různé týmy vědců, kteří vydávají nepřeberné množství odborné literatury ze všech zmiňovaných odvětví bryologie. I v České republice se bryologové sdružují v různých výzkumných skupinách, především potom v rámci univerzit, jako je tomu například na Ostravské univerzitě kde funguje již delší dobu výzkumný tým zaměřený na studium mechorostů rodu Orthotrichum.


zpravodajbrezen18_20160603_1071813536.jpg
zpravodajbrezen22_20160603_1397091451.jpg
 Mgr. Lukáš Číhal
 

Kdo vás ovlivnil při výběru tohoto zájmu? Na které škole jste studoval, mohl byste nám říct, který učitel vás nejvíce zaujal?

Studoval jsem na zmiňované Ostravské univerzitě v Ostravě, kde působí docent Plášek, který mne k bryologii také dovedl. Byla to víceméně náhoda. Věděl jsem, že se chci zaměřit na botanické obory, které mne zajímaly více než zoologie, avšak, že budu studovat zrovna mechorosty, mne z počátku vůbec nenapadlo. Jednalo se však o zajímavé téma a také učitele, díky čemuž jsem už u mechorostů také zůstal.

 

Mohl byste vyjmenovat naše bývalé i současné bryology?

Do toho bych se opravdu nerad pouštěl, abych na někoho nezapomněl. Avšak alespoň namátkou bych zmínil profesora Zdeňka Pilouse, který s doktorem Josef Dudou publikoval v roce 1960 Klíč k určování mechorostů ČSR, nebo profesora Jiřího Váňu z Karlovy univerzity. Celkově však bryologů v porovnání s botaniky není mnoho. Celorepublikově se bryologové sdružují v Bryologicko-lichenologické sekci České botanické společnosti, přičemž na jejich internetových stránkách také případný zájemce o bryologii najde kontakty na některé bryology a informace o plánovaných setkáních.

 

Ve Slezském zemském muzeu pracoval dlouhá léta pan dr. Josef Duda. Znal jste ho osobně?Mohl byste zavzpomínat a případně popsat, jak proběhlo vaše první setkání a jaký dojem ve vás zanechal?

Pana doktora Dudu jsem bohužel osobně nikdy nepotkal. S výsledky jeho čtyřicetileté práce se však setkávám denně.

Právě díky němu totiž patříme mezi největší herbářové sbírky v ČR a především sbírka mechorostů, která čítá přes 80 000 položek je opravdu úctyhodná, stejně jako počet odborných prací, kterých publikoval a kterých je přes 300! I když tedy nemohu říci, jaký dojem ve mě zanechal, mohu říci, že práce kterou v muzeu odvedl, mne nepřestává fascinovat.

 

Můžete nám vyjmenovat nejvzácnější mechorosty rostoucí v našem okrese? Kam byste doporučil jít a poznat, co největší počet našich mechorostů?

Mechorosty lze studovat téměř všude, každá lokalita může skrývat řadu druhů, které mohou být vzácnými. Dokonce i na polích a ve městech. Celkově bych však hledal nejzajímavější lokality v přírodních rezervacích. 

Z těch bych uvedl například NPR Praděd, která je sice až za hranicemi našeho okresu, avšak určitě stojí za zmínku. Recentním bryofloristickým výzkumem tam bylo zjištěno 95 taxonů mechorostů.

K těm nejzajímavějším z játrovek patří: trsenka hladká (Jungermannia leiantha), pařezovec křivolistý (Nowellia curvifolia), stěkovec široký (Riccardia latifrons) a stěkovec prstnatý (Riccardia palmata).

V rezervaci se často vyskytují stinné balvany, kameny nebo vlhčí zastíněné skalky. Skalní sesuvy podél potoků jsou také bohatě porostlé mechorosty. Na těchto, zejména kyselých, substrátech se vyskytují játrovky jako křehutka bledá (Chiloscyphus pallescens).

Ze vzácnějších mechů byly nalezeny křivoštět skalní (Campylostelium saxicola) a malozubka vlasovitá (Brachydontium trichodes). Dále zde roste krondlovka drobná (Fissidens pusillus) nebo břehovec potoční (Hygrohypnum luridum). Na bazičtějších substrátech roste trněnka Schleicherova (Eurhynchium schleicheri) a  vlasoústka tenkozobá (Trichostomum tenuirostre).

zpravodajbrezen13_20160603_1883405789.jpg
zpravodajbrezen20_20160603_1248668764.jpg
Ploník obecný (Polytrichum commune) je naším největším           druhem, který může dorůstat až 40 cm. Porostnice mnohotvárná (Marchantia polymorpha), jeden   z nejběžnějších druhů játrovek.

Jaký je rozdíl mezi mechem a játrovkou? Náš časopis je především pro školy, takže budeme vděčni za názorný popis a vysvětlení.

Mechorosty se celkem dělí na tři oddělení, hlevíky, játrovky a mechy. V rámci mechů i játrovek existuje nepřeberná spousta velikostí, tvarů, barev a způsobů života. Existují však některé základní rozdíly mezi skupinami podle, kterých je lze rozlišit. Například játrovky se od ostatních oddělení liší přítomností siličného tělíska. To je organela vyskytující se pouze u játrovek a obsahující silice, terpenoidy s podobnými sloučeninami. Tyto látky pak játrovky brání před herbivorním hmyzem, nebo oddalují zamrzání buněk. Obvykle játrovky rostou na vlhkých lokalitách, v okolí pramenů, lesních potoků, pařezů, vlhkých kamenů nebo skalních štěrbin. Zástupci z oddělení mechů, připomínají klasické porosty rostlinek, které při podrobnějším prozkoumání připomínají malé stromy, či keře. Všechny mechy už také mají drobné lístky, ve kterých probíhá fotosyntéza. U játrovek to není pravidlem, některé totiž mají takzvanou lupenitou stélku, která ještě není rozlišená na stonek a listy. Hlevíky jsou potom také velmi zajímavou skupinou rostlin. U nás se však vyskytují pouze 4 druhy, z čehož 2 jsou velmi vzácné. Na celém světě je jich potom jen okolo 300 druhů. 

Celkově je na světě asi 19 000 až 25 000 druhů mechorostů, z toho v Evropě je to okolo 17 001 800 druhů a v ČR 860 druhů  (4 hlevíky, 207 játrovek a 649 mechů).

Foto: Archív Lukáše Číhala, Milan Lubačka, Jakub Kubačka

Aktualizováno ( Neděle, 05 červen 2016 )
 
<< Předchozí   Další >>
Template
Template Template Template
Template Template