Template
Template Template
Template Úterý, 11 prosinec 2018 Template

Přihlášení

 
Template
Přehnaná touha po majetku brání obyčejnému lidskému štěstí
Napsal Jakub Kubačka   
Čtvrtek, 25 prosinec 2014
Všichni známe pohádku o zlaté rybce namluvenou Janem Werichem. Ve zkratce pojednává o rybáři a jeho ženě, která v honbě za mamonem stále nemá dost. Žije s rybářem zpočátku v octové láhvi.

Potom začíná vydírat zlatou rybku, kterou chytil její muž a v zápětí pustil. Ta mu za to slíbí, donucený chamtivou rybářovou ženou, společenský vzestup. Tak nejdříve žije jako manžel bohaté paní ve vile, potom jako manžel královny na zámku, jeho žena nosila krásné šaty i v císařském paláci. Pořád je jí to málo a pošilhává po papežském paláci a když vysloví před rybkou přání ženy stát se Bohem, probudí se s ní nakonec  v octové láhvi.

Existuje ještě jeden velmi poučný rybářský příběh, který osvětluje, co je to štěstí a vypráví se jako vtip. Na pobřeží chytal ryby rybář. Přišel k němu dobře oblečený pán a zeptal se ho, kolik chytne za den ryb. "No tři, jednu pro sebe a manželku, jednu pro děti a jednu pro naše staré rodiče. Víc nepotřebujeme."  Pán mu poradil, že kdyby denně chytil 20 ryb a prodával je, může si časem koupit motorový člun. Později by mohl zaměstnat i rybáře, kteří by mu lovili ryby a on by mohl sedět na břehu a klidně si lovit ryby jen tak pro zábavu. Rybář se na něj podíval a pak mu klidně  odpověděl: "No a co dělám teď?". Tuto anekdotu jsme chtěli kdysi vyprávět v jedné rybářské vesnici, kde rybáři po úspěšném, ale namáhavém nočním lovu popíjeli v taverně svou oblíbenou ranní kávu. Nakonec jsme usoudili, že by nám vůbec nerozuměli a sami jsme se zastyděli.

Tento archetyp mít stále více materiálních statků platí v každé době. Nikdy nebudeme spokojeni. Někdo může namítnout, že je to přirozené a vlastně žádoucí. Pokud bychom se spokojili jen s tím, co nám zaručí jen přežití, pak bychom se nerozvíjeli. Nekonečný pokrok ve všech oblastech lidské činnosti nás stále žene vpřed. Vyvíjejí se a vzápětí vyrábějí nové materiály, bojujeme úspěšně i proti vrozeným vadám, umíme všechno postavit.  

Je popsán také Syndrom velkého vlka. Ten je pojmenován podle jiné pohádky, kdy vlk snil o tom, že si chytí tři buclatá prasátka a sní je. Konečně se mu to, po mnoha úskalích, podařilo a když chtěl sníst to třetí, zeptalo se vlka "Co budeš dělat, až mne sníš?" V tu ránu vlkovi došlo, že pak by ztratil smysl své existence.

Všechny tyto příběhy mají společného jmenovatele a tím je touha po štěstí a hledání odpovědi na otázku, co je to štěstí. To nemusíme hledat ve hmotných statcích, které mají mnozí jen díky touhy po mamonu, ale v neustálém hledání každodenních radostí, smysluplné práci a hlavně v naplněné touze být užitečný.

Opravdu je štěstí velmi relativní pojem. Někomu stačí, když dostane rohlík. Jiný ohrne nos nad pozváním do bufetu, protože očekával oběd v Alcronu.

Kdo má pocit, že mu ke štěstí stále něco chybí, měl by chvíli žít v Bangladéši.   

Milan Kubačka

rybyzamysleni_20141225_1008397082.jpg

 

Aktualizováno ( Čtvrtek, 25 prosinec 2014 )
 
<< Předchozí   Další >>
Template
Template Template Template
Template Template