Střední část údolí potoka Hořiny s přilehlými loukami je vůbec nejstarším chráněným územím v okrese Opava. Důvodem vyhlášení v roce 1948 byla ochrana bohaté populace).

Na šafrán upozornil již v roce 1821 Aug. Mayer, hospodářský správce ve Velkých Heralticích. Své botanické poznatky o vyšších rostlinách shrnul do knížky, kterou vydal v němčině společně s R. Rohrerem.

Největší výskyt šafránu je na severním svahu pravého břehu potoka. Pro zachování této lokality napomáhají optimální hydrologické poměry a pravidelné kosení. Na jaře jsou loučky stále zásobovány vodou pronikající z vyšších poloh z polí. V létě je naopak přítok minimální, což zase přispívá k dobrému vyzrání hlíz.

Letos je vody znatelně méně. Sněhová pokrývka téměř nebyla a to se muselo projevit. Z tohoto důvodu raději přidáváme i několik fotografií z minulých let.

Potok Hořina je biotopem mihule potoční (Lamperta planeri) a jako lokalita má dokonce regionální význam.

Chráněné území Hořina

Letošní fotografie šafránu

Starší fotografie šafránu

Další fotografie naleznete v galerii chráněného území Hořina nebo v galerii bylin.

Milan Kubačka, fotografie Jakub Kubačka