Kdo by neznal Jendu Krále? Jeho vyučovací metody jsou velmi účinné, neustále se ptá, takže člověk musí být stále ve střehu. Je včelař a to pěknou řádku let. Včelařství propadla i jeho dcera - studentka Slezské univerzity, jeho synovec Martin Valeček s partnerkou Radkou Šrajerovou a nás ke včelařství také motivuje.

Včelař Jenda Král ze Strahovic nás učí včelařit. Před rokem nás při prvním setkání zasypal otázkami, které nám znějí v hlavě ještě nyní. Pamatujeme si fenologický kalendář, podle kterého postupně kvetou pylonosné a medonosné rostliny. I tentokrát jsme si ho zopakovali. Prvním pylem, který na jaře včely mohou sbírat je líska a vrba jíva. Potom následuje: třešeň, jabloň, řepka, lípa, akát, maliník.

Rámečky vytažené z úlů se nejdříve ometou peroutkou a bez včel se vloží do krabic k transportu.	Tuším, že letošní snůška bude stejně dobrá jako loni, myslí si Radka Šrajerová, která snáší od úlů rámky do auta k odvozu do Strahovic.
V pozadí pozorně sledují výklad Jendy Krále Jakub Kubačka a Martin Valeček. Za Jendou je jeho dcera Anna. Zády sedí Radka Šrajerová. První vytáčení medu bylo velmi úspěšné, vytočilo se obecně letos opravdu dost medu. To se však nedá říct o dalším vytáčení, které letos neproběhlo, protože nebylo co vytáčet.	Hrubé nečistoty - především kousky vosku, zachytí Jenda do sítka.

V průběhu léta sbírají včely medovici, kterou vylučují mšice. Takže zhruba se dá med rozdělit na květový (například akátový, lipový, řepkový) a lesní - čili medovicový.
Při chovu včel je třeba dbát na jejich zdravotní stav, nebezpečný je parazitický roztoč z rodu Varroa kleštík včelí, který působuje onemocnění varroázu a navíc je přenašečem virových onemocnění včel. Velmi nebezpečný je mor včelího plodu, který způsobuje bakterie Bacillus larvae. 

Foto Milan Kubačka