Template
Template Template
Template Středa, 12 prosinec 2018 Template

Přihlášení

 
Template
Viděli jsme čarodějný kruh na louce
Napsal Jakub Kubačka   
Neděle, 24 červenec 2016

Přítel, přírodovědec Radim Sokol, nás upozornil na zajímavý oválný útvar, který je dobře vidět ze stráně nad Raduňkou při pohledu na louky směrem  na Vršovice. Tento úkaz pozoruje již několik let a je rok od roku větší. Nejdříve jsme si ho vyfotografovali z lesní cesty a potom k němu zajeli. O odborný popis tohoto jevu jsme požádali mykologa RNDr. Víta Balnera.

"Viděla jsem čarodějný kruh!" oznámila paní s významně zdviženým obočím. V houbařské poradně zavládlo ticho. Ale jen na okamžik, aby se vzápětí rozproudila živá diskuse na dané téma ...

carodejnykruh1_20160724_1604548161.jpg
carodejnykruh2_20160724_1574666015.jpg
 Čarodějný kruh tvořený plodnicemi pavučince masitého.
 Ze svahu, pod kterým teče potok Raduňka, je čarodějný kruh vidět mezi stromy na louce v protější svahu. Čarodějné kruhy jejíž velikost se už asi 10 let zvětšuje.

Čarodějné kruhy, ony zvláštní výtvory hub, přitahovaly pozornost člověka od nepaměti. V pravidelných kruzích rostou desítky či stovky plodnic. Někdy na loukách nebo v poli nevidíme přímo plodnice, ale jen oblouky nebo prstence bujaré či naopak neduživé vegetace kontrastující s okolním porostem. Někdy se všechny tyto kruhy sejdou na jednom místě najednou. Většinou jsou malé sotva několik metrů v průměru, ale najdou se i kruhy o průměru několika desítek, ba i stovek metrů. Jsou vymodelovány jako rukou geometra, až se vkrádá myšlenka, že tvůrcem musí být člověk nebo snad ?vyšší inteligence?. Není divu, že v dobách, kdy nebyla příčina jejich vzniku známa, a kdy lidé nevěděli nic o skrytém životě hub, se takové jevy připisovaly na vrub nadpřirozena. V Tirolsku měl takové kruhy dělat drak při přeletech nad loukami ohnivým ocasem. Ve Skandinávii to byli skotačící elfové, kteří v trávě vyšlapávali chodníčky. V Německu a také u nás byly kruhy dílem čarodějnic, ale také tančících víl. Ta doba je již nenávratně pryč, avšak zanechala po sobě tajemnem         a nadpřirozenem podbarvené označení.

carodejnykruh3_20160724_1603359041.jpg
carodejnykruh5_20160724_1130844224.jpg
 Detail jasně vyvinuté nekrotické a stimulační zóny.  Přibližné umístění čarodějného kruhu. Zdroj: mapy.cz

Dnes již víme, že tvůrcem kruhů jsou houby. Přesněji, některé vyšší houby jako špičky, pečárky, bedly, strmělky nebo běločechratky. Původně se mělo za to, že jde výhradně o saprotrofní druhy. Ovšem čarodějné kruhy tvoří i druhy mykorhizní např. muchomůrky, slzivky, pavučince, ryzce, holubinky a někdy i hřiby.

Jak vlastně čarodějné kruhy vznikají? Inu, jednoduše řečeno, může za to schopnost mycelia rozrůstat se kruhovitě rovnoměrně do všech stran a schopnost některých půdních druhů zakládat plodnice na obvodu kruhu.

Nejprve si připomeňme, jak houba vzniká a roste. Na počátku je obvykle výtrus nebo část houbové tkáně, a ta na vhodném místě vyklíčí a založí vláknité podhoubí. To se pak odstředivě v rovině substrátu rozrůstá do všech stran. Velmi dobře je to vidět v laboratoři po naočkování houby na živnou půdu, kdy za čas na Petriho misce naroste kruhové mycelium. Obdobně je tomu i v přírodě, jenže tam je podhoubí skryto před zraky lidí, a tak o jeho tvaru nic nevíme. Tedy až do doby, než vyrostou plodnice. Ne všechny druhy hub ovšem plodí v kruzích. Většina druhů vyšších hub zakládá plodnice jednotlivě anebo v menších či větších skupinách (shlucích), některé druhy v pruzích a teprve ty ostatní v kruzích.

Počet "kruhových" hub není znám, ale čarodějné kruhy byly pozorovány u několika desítek druhů (v literatuře se uvádí 60 až 100). Musíme si také uvědomit, že kruhy jsou nápadné, pokud se plodnice zakládají najednou a nejlépe na celém obvodu kruhu rozrůstajícího se podhoubí. Vyrůstají-li postupně v delších intervalech, pak si jich zpravidla nevšimneme. 

Dále je zřejmé, že  pravidelný kruh mycelium vytvoří jen ve stejnorodém půdním prostředí a s jednotným rostlinným pokryvem. Překážky a anomálie kruhy rozbíjejí nebo deformují. Nakonec známe ještě jeden faktor, který ovlivňuje tvar mycelia, a to je míra konkurenceschopnosti. Častěji rostou do kruhu houby, které jsou silnými konkurenčními stratégy a jejich rozrůstání jiné druhy hub neovlivní.

V lesích bez pravidelného bylinného patra je růst plodnic jediným projevem, jež nás na ?čarodějnou? houbu upozorní. Jinak je tomu na loukách nebo v agrokulturách. Podhoubí totiž ovlivňuje růst cévnatých rostlin. Na loukách běžně pozorujeme ve srovnání s ostatní plochou kruhy bujné sytě zelené trávy, které jsou nápadné bez toho, abychom zaznamenali vyrostlé plodnice. Vzácněji se setkáme s tzv. chodníčkem, tj. 20-70 (-100) cm širokým prstencem neduživé nízké polehlé a zažloutlé trávy nebo i kruhem bez bylinného porostu. Zkušenější houbaři tyto jevy znají a využívají. Při hledání lučních hub např. špiček nebo májovek cíleně chodí podél prstenců či oblouků změněné trávy. Vědí, že právě zde se dříve nebo později objeví kýžené plodnice.

Dodnes jsou naše znalosti o životě hub neúplné a nepřesné, a tak není divu, že na osvětlení příčin vzniku kruhů bujné vegetace tzv. stimulační zóny a kruhů vegetačního úpadku tzv. nekrotické zóny nepanuje jednotný názor. Na základě půdních rozborů se předpokládá, že hlavní příčinou vzniku stimulační zóny je intenzívní rozklad organických látek houbou a obohacení půdního prostředí o jednoduché dusíkaté látky. Houba tedy umí rostliny vyhnojit. Toto vysvětlení podporuje i zjištění vyššího množství fosforu a draslíku v půdě ve srovnání s okolím. Jiné vysvětlení se opírá o fakt, že houba produkuje růstové hormony heteroauxiny , jež stimulují prodlužovací růst a dělení rostlinných buněk a rostliny pak bujně rostou právě z tohoto důvodu. Nakonec je pravděpodobné, že půjde o kombinaci obojího.

Příčina vzniku nekrotické zóny je spatřována v masivním rozvoji podhoubí (a jeho koncentrace v určitém prostoru), které doslova vysaje všechnu vláhu z okolí, a rostliny hynou suchem.

Starší vysvětlení zdůvodňovalo hynutí rostlin produkcí antibiotických rostlinám škodících látek. Např. běločechratka obrovská produkuje vysoce toxický clitocybin, špička obecná kyanovodík, pečárka polní campestrin.

Běžně se na obvodu čarodějného kruhu vytvoří nekrotická zóna a na její vnitřní straně zóna stimulační. Vysvětlení je jednoduché. Víme totiž, že tak, jak se houba rozšiřuje do stran a zvětšuje obvod kruhu, tak uvnitř postupně odumírá. Tím se do půdy dostávají z rozkládajícího se podhoubí další dusíkaté látky. Avšak špička obecná nebo běločechratka obrovská zakládá běžně dvě stimulační zóny, jednu na vnitřní a druhou na vnější straně ?chodníčku?. Jindy se vytvoří stimulační zóna, ale nekrotická nikoliv. A pak jsou i druhy, které bylinný porost na pohled nemění.

Vysvětlit všechny tyto eventuality jednoduchým principem zřejmě není možné a na přesnější závěry si budeme muset ještě počkat.

Zajímavá je otázka rozrůstaní a staří kruhů. Jak již bylo řečeno výše, houba založí mycelium a rozrůstá se kruhovitě do okolí. Každý rok je kruh větší. Největší čarodějné kruhy známé ze stepních oblastí (nejblíže k nám z maďarských pust) jsou viditelné i z letadla a dosahují 200-300 m v průměru. Mnohaletým sledováním zvětšování kruhu se  dospělo k představě o ročním přírůstku podhoubí. Např. přírůstek pečárky polní je 10-15 cm, špičky obecné 15-25 cm, muchomůrky císařky 55 cm a běločechratky obrovské až 80 cm. Z ročního přírůstku a průměru kruhu se dá spočítat přibližné stáří houby. Tak bylo vypočítáno, že špička obecná se dožívá 20-25 let, pečárka polní až 76 let. Rekordmanem je americká pečárka Agaricus tabularis, která se dožívá 400-650 let a strmělka veliká až 700 let!

Téma čarodějných kruhů bývá na houbařských fórech živě diskutováno. Sdělení o nahodilých objevech se střídají s prezentací mnohaletých pozorování dynamiky čarodějných kruhů. A přestože se závěry jednotlivých pozorovatelů často liší a mají různou vypovídací hodnotu, bývají zdrojem dalšího poznání. V každém případě se zde nabízí možnost pro všechny zvídavé milovníky přírody, aby si sami ověřili chování čarodějných kruhů a případně rozšířili naše znalosti o nich.

 carodejnykruh4_20160724_1980310209.jpg
 Nevšední čarodějný kruh o průměru cca 20 metrů.

 Autor textu:  RNDr. Vít Balner

 Fotografie: Milan Kubačka, Michal Graca, Vít Balner

Aktualizováno ( Pondělí, 25 červenec 2016 )
 
<< Předchozí   Další >>
Template
Template Template Template
Template Template