Skalka (alpinum) je prvek zahradní architektury, který charakterem a výsadbou napodobuje část horské nebo skalní přirozené kompozice. Jenže to je jen suché konstatování. Vytvořit ji je záležitostí i životního stylu a životní filosofie podložené spoustou trpělivé práce! Jednu z nejkrásnějších skalek na Opavsku jsme navštívili a její autorku paní Jarmilu Gatnerovou krátce vyzpovídali.

Kdy jste poprvé začala uvažovat o založení skalky u svého domu? Kdo vás nejvíc inspiroval?

V roce 1977 jsem byla na návštěvě sestry v Opavě. Vedlejší ulice se jmenovala u Jezera. Byla tam překrásná zahrada manželů Škrabalových. Tato skalka mne zaujala a já jsem uvažovala o stavbě skalky na mém pozemku.

První část skalky se založila v roce 1978. Postupem let se skalka rozšiřovala. V roce 1978 jsem se stala členkou klubu "Iris" skalničkářů v Opavě. Přihlásit se může každý, kdo má zájem o pěstování skalniček. Scházíme se na přednáškách v klubu důchodců na Masarykově třídě 25. A to v září, říjnu a listopadu. V lednu máme výroční chůzi a pokračujeme v únoru a březnu. V květnu a v září pořádáme zájezdy. Baví mne zahrada, ale nevím, jestli jsem úplně spokojena, protože cítím, že se stále může něco vylepšovat. Ráda navštěvuji zahrady skalničkářů a musím podotknout, že každá skalka mne něčím zaujme a odcházím s pěkným zážitkem.

Paní Jarmila Gatnerová u své skalky u domu v Jamnici.	Detail schodů s rozchodníky, netřesky, zvonky a azalkou.

Jak dlouho vám trvalo, než jste se svým dílem začala být spokojena?

Zpočátku jsem byla spokojena s každou rozkvetlou skalničkou, ale brzy jsem zjistila, že spokojena už nikdy nebudu. Je to nekonečný proces zkoušení, poznávání, získávání zkušeností, takže to nikdy neskončí a to mi dodává chuť do práce a inspiraci.

Vyjmenujte alespoň pár skalničkářů z Opavska, kteří jsou vám vzorem?

Vzorem skalničkářů jsou pro mne zkušení Jiří Rychta z Neplachovic, Petr Schreier z Kamence, Paní Šlorová z Madecka, která pokračuje ve své zálibě toho času v Hranicích. Dále jsou to Ladislav Šafránek ze Štáblovic.

Kterou nejvzácnější rostlinu na své skalce pěstujete. Odkud pochází a svěřte se nám, jak se vám podařilo ji udržet? Jaké podmínky je třeba při jejím pěstování dodržet, pokud to není vaše tajemství.

Mezi vzácné rostliny bych zařadila Pleione (Plejonky) původem z Tibetu. Rostliny raší v dubnu, rozkvétají od dubna do června. Jednotlivé květy dorůstají výšky 7 cm. Zatahují v říjnu. Přezimují v půdě s dobrou drenáží  v substrátu vhodný pro orchideje. Zimu potřebují spíše teplou, suchou a se sněhovou pokrývkou. V pěstování těchto rostlin jsem začátečník, takže teprve zjišťuji, jaké ji vyhovují podmínky.

Na vaší skalce pěstujete další vzácnou rostlinu Lewisii, Mohla byste k jejímu pěstování něco říci?

Lewisie je původem ze Severní Ameriky. S touto rostlinou si poradí jen zkušení skalničkáři. Vyžaduje zvláštní umístění na skalce v poloze s odklonem od slunce a propustnou štěrkopískovou nevápennou půdu s obsahem humusu. Před deštěm a vlhkem je třeba jí chránit tabulkou skla, jako krytkou.

Na začátku rozhovoru jste nám prozradila, že vašimi oblíbenými skalničkami jsou hvozdíky. Mohla byste ten seznam rozšířit alespoň o další druhy?

Na skalce mám necelých 500 druhů rostlin. Některé jsou náročné na pěstování, jiné méně náročné. Pro začátečníky bych doporučila rostliny jako primule, phloxy, iberis, bergenie, dicentra, papaver, iris, kampanule, pryšce, penstemon, čemeřice, sedum, andenaria... Všechny jmenované druhy jsou nenáročné a vděčné, proto je mám ráda a jsou mými oblíbenými.

Dále mám ráda diantury pro jejich barevnost a vůni. Všeobecně se ale dá říct, že mě potěší vlastně každá rozkvetlá rostlina. Mým snem je vybudovat větší jezírko, kde bych mohla pěstovat vodní a bahenní rostliny.

Co byste  případným začínajícím skalničkářům poradila do startu poradila a  doporučila?

Začínajícím skalničkářům bych doporučovala správnou stavbu skalky s vhodným kamenem, s dobrou drenáží a vhodnou připravenou  půdu bez plevelů. Hodně trpělivosti i když se někdy nedaří. Hlavně ale radost z úspěchů, vždyť každý jednou začínal. Při práci na skalce se má člověk od všeho odreagovat. Poněvadž já mám skalku u domu, několikrát denně ji prohlížím a zjišťuji, co nového bude kvést. To je ta pravá radost z pěstování. Mám ale ráda vše, co patří k zahradě: ovocné stromy, zelenina, rostliny na řez, slepice, králíky atd. Začínajícím skalničkářům přeji, aby měli radost i z maličkostí, protože jedině tak mohou svůj koníček rozvíjet.

Skalka před domem.

 Fotografie: Jakub a Milan Kubačkovi