Template
Template Template
Template Čtvrtek, 13 prosinec 2018 Template

Přihlášení

 
Template
Žáci ze ZŠ Vrchní slavili Den Země na Hvozdnici
Napsal RNDr. Milan Kubačka   
Sobota, 30 duben 2011

Naučná stezka Hvozdnice má celkem 18 zastavení, kde si na tabulích mohou návštěvníci přečíst spoustu přírodovědných zajímavostí, které jsou charakteristické pro lužní les. Šest zastavení se týká i geologické minulosti této oblasti, lom s horninami, drobou a břidlicemi z období karbonu, čedičový výlev na Kamenné hoře u Otic. Seznámili se se stopami po ledovcové činnosti a meandry, které zde tvoří říčka Hvozdnice.

Stezka má délku téměř 10 km, takže se nedá stihnout projít celá se třídou, která má na poznávání přírody na této jedinečné lokalitě 2-3 hodiny. Stejně tak žáci šestých tříd ze ZŠ Vrchní Opava vedené učitelkami Petrou Eschingerovou, Gabrielou Vitáskovou a Monikou Pospíšilovou navštívili jen pět zastavení. Poznali typické lužní květiny, sasanky hajní i pryskyřníkovité, dymnivky duté, podbílky šupinaté, orseje jarní. Slyšeli zpěv drozdů a pěnic a poznali některé obojživelníky, které jim představil Jakub Kubačka. Ale i to stačilo, aby si uvědomili, proč je třeba takovou přírodu chránit. Zvláště u příležitosti oslav Dne Země.

 

 denzeme_hvozdnice_1_20110428_1264262560.jpg  denzeme_hvozdnice_2_20110428_2076824078.jpg  denzeme_hvozdnice_3_20110428_1971462581.jpg  denzeme_hvozdnice_4_20110428_1211336223.jpg
 Lom s drobou      
 denzeme_hvozdnice_5_20110428_1726810961.jpg  denzeme_hvozdnice_6_20110428_1199727463.jpg  denzeme_hvozdnice_7_20110428_1053817009.jpg  denzeme_hvozdnice_8_20110428_1258015495.jpg
     Jakub s užovkou
 

Foto: Milan a Jakub Kubačkovi

Související články a publikace:

pdf  Naucna_stezka_Hvozdnice


Charakteristika Chráněného území Hvozdnice

Chráněné území ve Slavkovském lese jihozápadně od Opavy je cílem přírodovědných vycházek nejen obyvatel blízkého Slavkova, Štáblovic či Uhlířova, ale i milovníků přírody z Opavy a širšího okolí. Území s bohatou květenou, zvířenou a velmi zajímavou geologickou minulostí využívají v rámci výuky přírodopisu a ekologie i školy.

Lužní les má své kouzlo v každou roční dobu, jarní aspekt  je však výjimečný. Ve velkém množství rozkvétá dymnivka dutá, sasanka hajní a pryskyřníková, zapalice žluťuchovitá, orsej jarní, ptačinec velkokvětý a parazitická rostlina bez chlorofylu podbílek šupinatý.

V lese zaujmou bizarní tvary kmenů jilmu vazu. Stromové patro dále tvoří dub letní,  habr obecný, jasan ztepilý, vrby a topoly. Keřové pak střemcha obecná, líska obecná, brslen evropský a bez černý. Nevhodně vysazený smrk je odstraňován.

Ve stojatých vodách rybníků roste např. závitka mnohokořenná, lakušník vodní a bublinatka jižní. Na ostřicových a zblochanových mokřadech kosatec žlutý, halucha vodní a šípatka vodní. Velmi zajímavá je entomofauna, do které ještě na začátku 70. let minulého století patřil jason dymnivkový. Další ohrožené druhy, modrásci bahenní a očkovaný, na mokřadních loukách poletují. V roce 1993 byl zde objeven holotyp dvoukřídlé mouchy druhu Mimilimosina bicuspis,  podle kterého se určuje nový druh.  Průzkum potvrdil přítomnost skokana krátkonohého, rosničky zelené, čolka velkého i obecného a kříženců kuňky obecné a žlutobřiché. Z ptáků zde hnízdí moták pochop, chřástal vodní, bukáček malý, ledňáček říční a další.

Na své si zde přijde i znalec nebo obdivovatel neživé přírody. V malých lomech, které jsou zařezány do hradeckého souvrství je možno studovat geologii kulmu, souboru břidlic a drob, který před 250 mil. let v období karbonu vnikl sedimentací na dně moře a během alpínského vrásnění vystoupil na povrch. Ve vrstevnaté břidlici se ukrývají otisky tehdejších pravěkých rostlin a zkamenělé schránky hlavonožců a mlžů.

V lužním lese potok mění své koryto a vytváří zákruty  meandry. Na pravém prudkém břehu Hvozdnice je řada pozoruhodných odkryvů celého komplexu čtvrtohorních sedimentů a to původu fluviálního, glacigenního i eolického. Jejich vznik je spojen se sálským zaledněním před 250 tisíci lety. V sedimentech sálské morény (tillech) se nacházejí vsouvky např. skandinávské červené žuly, ale i čedičové bloky z nedaleké Otické sopky. V posledních dobách ledových (warthské a viselské) k nám ledovec nedosáhl, ale způsobil, že  zde byly naváté  vrstvy spraše. Na úrodné půdě, která z nich vznikla, se usadili první zemědělci v době neolitu již před 7 000 lety.

 

Aktualizováno ( Středa, 01 červen 2011 )
 
<< Předchozí   Další >>
Template
Template Template Template
Template Template