Template
Template Template
Template Středa, 21 únor 2018 Template

Přihlášení

 
Template
Fotograf Vladimír Duda a přírodovědec Jakub Kubačka obdivují krásy Řecka
Napsal Jakub Kubačka   
Sobota, 10 únor 2018
Poprvé se setkali letos na dubnové přírodovědné expedici, která byla směrována do oblasti Jónského moře k jachtařskému městu Preveza na Prevezský poloostrov. Cestou účastníci navštívili i ptačí rezervaci na umělé vodní nádrži Kerkini u řecko-bulharské hranici. Na dojmy z této expedice za přírodou jsme se jich zeptali.
 duda1_20180210_1889033702.jpg
 Fotograf Vladimír Duda a přírodovědec Jakub Kubačka na Prevezském poloostrově.

Vláďo, fotografuješ ptáky a přírodu již mnoho let. Jak na tebe zapůsobilo jezero Kerkini a  Amvrakijský záliv? Uměl bys tato místa srovnat s jinými v Evropě?
Byla to prostě bomba. Navštívil jsem z podobných evropských lokalit Dunajskou deltu, NP Camarque a spoustu významných mokřadních lokalit v Německu a Polsku, ale teď už vím, že na Řecko to zdaleka nemá. Jezero Kerkiny je relativně malá nádrž. Asi 10 * větší něž Kružberk. Ovšem celý management místa se záměrným kolísáním vodní hladiny dělá lokalitu s množstvím biotopů jako jsou litorál, rákosiny, slaniska, louky a v kombinaci s mediteránní a horskou krajinou si zde každý druh najde to své. biodiverzita je zde neskutečná!
NP Amvrakijský záliv je asi nejrozmanitější mokřad, který jsem kdy viděl. Na šířku má 35 km a jeho nekonečnost si uvědomíme pouze pohledem na mapu a případně z vyhlídky ve vesnici Strongyli. Najdeme zde naprosto všechny biotopy a na ně vázané živočichy a rostliny.

Pro nás středoevropany je zcela omračující, když vidíme jaké tady v jižní Evropě má příroda možnosti a prostor. Hustota osídlení je zde nižší. Půda zde není tak intenzivně obhospodařována a z toho se odvíjí i to, že je zde vyšší biodiverzita rostlin, na ně vázaných hmyzích druhů a na nich ptáků. Spousta míst je ve stádiu divočiny. U nás je vše rádoby uspořádané, sterilní a proto zničené. 


Kolik jsi zde pozoroval ptáků? A jaké zajímavé druhy?
Naše výprava do Řecka probíhala v druhé polovině dubna, čili v době, kdy někteří ptáci stále migrovali a někteří již hnízdili. Tzn, v ideální době. Za celou expedici jsme napočítali přes 200 pozorování! Je to dáme také tím, že naše cesta byla ze severu na jih - z Česka do Řecka. V pozorování jsou tedy započteny druhy od kontinentálních po středomořské. Z nových druhů mám pozorovanou pěnici vousatou a bělohrdlou a rybáka černozobého.

duda13_20180210_1278681793.jpg
 Vladimír Duda se svým fotoaparátem.

Národní park Jezero Kerkini

Jezero Kerkini najdeme na severu Řecka v blízkosti bulharských hranic, konkrétně 100 km severně od Soluně, mezi městy Kilkis a Serres. Tato přírodní rezervace se nachází na řece Strymonas a v současné době je považována za významné hnízdiště až 300 druhů ptáků. Společně s Prespanskými jezery a zálivem Amvrakikos hostí největší kolonie divokých pelikánů v Evropě! Jezero Kerkini leží na migrační trase tažných ptáků při cestě z Evropy k Egejskému a Černému moři.
Vzhledem k častým záplavám a velkému množství komárů byla na řece Strymonas  vybudována v roce 1932 přehradní hráz, a tím se vytvořilo také jezero Kerkini o velikosti přibližně 11 000 hektarů. Celá chráněná přírodní rezervace je území podstatně větší - více než 83 000 hektarů, na kterém se nyní nachází jedinečný ekosystém sestávající se z území lužních lesů, velkého množství druhů ryb a vzácného ptactva a zvířat a zajímavých druhů rostlin a hmyzu. Jedinečnou atmosféru dotváří také blízká pohoří - Belasica a Kroussia na řecko-bulharské hranici. Zdroje uvádí, že zde bylo vypozorováno více než 300 druhů ptáků, ať už přezimujících či tažných.

duda2_20180210_1366713005.jpg
 duda3_20180210_1352363000.jpg
 Jezero Kerkini se nachází na severu Řecka.  ezero Kerkini se nachází na severu Řecka.
 duda4_20180210_1949784569.jpg  duda5_20180210_1867608640.jpg
 Ekoturistika je zde řízená a regulována.  Kolpík bílý (Platalea leucorodia) v pozadí vodní buvoly.
 duda6_20180210_1973617928.jpg
 Pelikán bílý (Pelecanus onocrotalus) tvoří na jezeře Kerkini největší hnízdní kolonii v Evropě.

Naprosto unikátní je management lokality ze strany zdejších ochránců přírody a provozovatelů ekoturistiky. Lodní výlety a birdwatching je regulován a usměrněn pouze do několika míst. Z těchto aktivit je financováno rozšiřování umělých ostrovů pro hnízdění pelikánů.
V jarních a podzimních měsících se záměně snižuje hladina vody v jezeře. To proto, aby se odhalilo dno a v mělkém litorálu mohli ptáci hledat larvy vodního hmyzu - především bahňáci. V těchto měsících je totiž na jezeře ptáků nejvíce v důsledku migrace.

Nejvýznamnější druhy zvířat, se kterými se zde můžete setkat:

Pelikán kadeřavý, Pelikán bílý, Volavka červená, Kormorán malý, Kolpík bílý, Orel královský, Orel mořský, Raroh velký, Plameňák růžový a mnoho dalších?dále vydry, želvy, ještěrky, žáby, mloci. Místní kolorit také dotváří stáda vodních buvolů, kteří jsou zde chováni na maso a mléko. V jezeře bylo zaznamenáno na 32 druhů ryb.

Národní park Amvrakijský záliv

Národní park Amvrakikos najdeme poblíž města Preveza při cestě na ostrov Lefkáda. Je to největší ekosystém mokřadů v Řecku, který se skládá z brakických lagun, mokrých luk, rákosových porostů, solných bažin a z pozůstatků lužních lesů. Severní část mořského zálivu vytvořily delty řek Louros a Arachtos. Amvrakikos se chlubí největší populací vodních ptáků v Řecku. Přilétá sem až na 100.000 jedinců, někteří přezimují a na 250 druhů se tu rozmnožuje. Amvrakikos hostí třetí největší kolonii divokých pelikánů v Evropě! V západních mokřadech Rodia wetlands žijí vodní buvoli a třešničkou na dortu moderního turismu jsou lodní výlety z Prevezy, při nichž mohou návštěvníci pozorovat delfíny a karety obecné.
Vzhledem ke své geografické poloze je záliv Amvrakikos jeden z nejdůležitějších na evropské trase tažných ptáků. Slouží jim jako zastávka na odpočinek, na krmení, přezimování a rozmnožování.

duda8_20180210_1412759173.jpg
 duda7_20180210_1868397586.jpg
 NP Amvrakijský záliv na mapě Řecka.  Pelikán kadeřavý (Pelecanus crispus).

Záliv najdeme mezi městy Preveza, Arta a Amfilochia. Setká se s ním každý turista, který cestuje na ostrov Lefkáda, ať letecky nebo autem! Amvrakikos má rozlohu 405 km2, na délku až 33km a v nejužším místě u nového přístavu v Preveze ho odděluje od Jónského moře jen 600m široký kanál. Průměrná hloubka dosahuje 26 metrů. Národní park Amvrakikos vznikl v roce 2008 a jeho název pochází ze starobylého města Ambracia, které předcházelo dnešnímu městu Arta. Je to jedinečný ekosystém, který vytvořila doba ledová.

duda10_20180210_1396990366.jpg
duda11_20180210_1877808572.jpg
 Plameňák růžový (Phoenicopterus roseus).  Moudivláček lužní (Remiz pendulinus).

Ze stovek vzácných ptáků a živočichů musíme vyjmenovat alespoň tyto obyvatele zdejších mokřadů: Pelikán kadeřavý, Kareta obecná, Delfín obecný (populace 120ks!), Tuleň středomořský, Buvol domácí, Plameňák růžový, Volavka vlasatá, Volavka stříbřitá, Ústřičník velký, Rybák severní, Kvakoš noční, Kulík mořský, Kormorán velký, Jespák křivozobý, Sub mrchožravý, Vlha pestrá, Mandelík hajní, Bukač velký, Ibis hnědý, Ostříž jižní...Záliv najdeme mezi městy Preveza, Arta a Amfilochia. Setká se s ním každý turista, který cestuje na ostrov Lefkáda, ať letecky nebo autem! Amvrakikos má rozlohu 405 km2, na délku až 33km a v nejužším místě u nového přístavu  v Preveze ho odděluje od Jónského moře jen 600m široký kanál. Průměrná hloubka dosahuje 26 metrů. Národní park Amvrakikos vznikl v roce 2008 a jeho název pochází ze starobylého města Ambracia , které předcházelo dnešnímu městu Arta. Je to jedinečný ekosystém, který vytvořila doba ledová.

Text Jabub Kubačka

Fotografie Vladimír Duda

 

 

Aktualizováno ( Neděle, 11 únor 2018 )
 
<< Předchozí   Další >>
Template
Template Template Template
Template Template