Vzpomenete si na okamžik, kdy jste našel svůj první pazourek a kdy jste se rozhodl, že vás budou zajímat nerosty a horniny. Odkud ten váš první pazourek je?
Pazourky jsem nacházel už jako dítě. U nás v Darkovicích bylo spoustu pískoven, ve kterých jsme si hráli. Taktéž na mé zahrádce v Hlučíně, která leží na ledovcové moréně jsem je dost často spolu s buližníky nacházel. Ty jsem odkládal na skalku. Když jsem je ukázal dětem s vedlejších zahrádek, tak mi je časem úplně rozebrali.

Jiří Dudek zakladatel a tvůrce muzea pazourků.
O prohlídku muzea je zájem i mezi studenty.	Součástí expozice pazourků jsou i artefakty lidské činnosti, které byly nalezeny v oblasti Hlučínska.

Kdy vás napadlo zřídit expozici pazourků?
Je to sbírka souvků, v níž je však nejvíce pazourku (cca již 7000ks). Tak veliká sbírka pazourku není u nás nikde volně přístupně vystavena s tím, že si návštěvníci je mohou vzít do ruky. Bydlím v panelovém domě, kde není moc místa.

Vzpomenete si na okamžik, kdy jste našel svůj první pazourek a kdy jste se rozhodl, že vás budou zajímat nerosty a horniny. Odkud ten váš první pazourek je?
Pazourky jsem nacházel už jako dítě. U nás v Darkovicích bylo spoustu pískoven, ve kterých jsme si hráli. Taktéž na mé zahrádce v Hlučíně, která leží na ledovcové moréně jsem je dost často spolu s buližníky nacházel. Ty jsem odkládal na skalku. Když jsem je ukázal dětem s vedlejších zahrádek, tak mi je časem úplně rozebrali.

Kdy vás napadlo zřídit expozici pazourků?
Je to sbírka souvků, v níž je však nejvíce pazourku (cca již 7000ks). Tak veliká sbírka pazourku není u nás nikde volně přístupně vystavena s tím, že si návštěvníci je mohou vzít do ruky. Bydlím v panelovém domě, kde není moc místa.

Jako bývalý učitel vím, že o geologii na školách není až tak velký zájem. Záleží na tom, aby si žáci a studenti mohli na neživé nerosty a minerály sáhnout. A to u vás možné je. Je vaše expozice navštěvována školami a v jaké míře?
Kolik škol muzeum navštívilo nevím, kdyby jich bylo co nejvíce, byli bychom rádi. Hlavně pro studenty bylo toto muzeum zřízeno za účelem poznání naší přírody.

Jak dlouho trvalo, než jste sebral tolik pazourku, aby stálo zato je vystavit?
Začal jsem sbírat díky náhodě v červnu 2007. O souvcích jsem vůbec nic nevěděl. Takže jsem na internetu vyhledával informace. S pazourky nebyl takový problém. Je zde vystavena řada hornin s nábrusy. Taky množství sedimentárních, metamorfovaných a krystalických hornin. Vše vyžádalo velmi mnoho hodin s jejich určením. Jako laik jsem také strávil mnoho hodin se studiem hornin. Mnoho hornin ze Skandinávie se nedá určit a neumí to ani vyhlášení odborníci.
Poslali jsme loni 10 ks velmi vzácných hornin z Norska, které by se u nás neměly nacházet do Německa. Již pomalu rok čekáme na odpověď. Zřejmě mají strach, aby se nespletli v určování a podle neoficiálních zpráv už vzorky prošly více institucemi.
Velmi vzácné nálezy ?Norských souvků? byly prokázány geologem panem RNDr. Zdeňkem Gábou ze Šumperka, který i přes svůj věk muzeum v Bolaticích navštěvuje. Pan Gába byl zakladatelem spolku pro výzkum souvků .
Viz zpravodaje Souvky na stránkách skanzenu, kde publikuje své názory.

Určitě jste prošel mnoho pískoven v našem okrese. Ve které jste našel ty největší pazourky a kde kamenné nástroje z doby kamenné, které v muzeu vystavujete?
Pískovny byly po válce v každé obci na Hlučínsku  - už nefungují. Jsou zaváženy většinou odpadem a jsou z nich skládky. Škoda. Mohlo by se jich alespoň několik zprovoznit, případně zpřístupnit nějaký odryv ledovcových uloženin ke studiu. Pískovna Závada je pro laiky nepřístupná kvůli těžbě a případným sesuvům.

Souvky v muzeu jsou především se sběru na polích Hlučínska z pískoven ojediněle. Část prvních souvku pochází i z hliniště cihelny Hlučín. Dnes už je z hliniště skládkou ,úplně zasypanou odpady a umělým kopcem. Nelze se dívat na pazourky jako největší ,ale co je na pazourku zvláštního,typ, povrch fosilíe. Pazourek o velikosti 1 x 1 cm s fosilíí je vzácnější než například 5 kilový pazourek bez fosilie. Pseudoartefakty od artefaktu laik nerozezná. Značná část pazourku byla ledovcem rozdrcena, že vypadají jako artefakty. Pro děti, které chodí do skanzenu jsem vyrobil ukázku nástrojů, aby měli představu, jak je naší předchůdci používali. V současné době se zabývám experimentálním štípáním pazourků s cílem vysledovat a popsat jaké zanechají stopy po použití na různých materiálech (dřevo, kost, kůže atd. ).

"Pro děti, které chodí do skanzenu jsem vyrobil ukázku nástrojů, aby měli představu, jak je naší předchůdci používali."

Jiří Dudek dokáže děti zaujmout nejen výkladem, ale především ukázkami výroby štípaných nástrojů.	Celá expozice je didakticky dobře zpracována a je v ní neuvěřitelný počet pazourků.

Pro  akce ve skanzenu jsem připravil řadu nástrojů, kde si děti už několikrát vyzkoušeli práce s pazourkovými nástroji, jako vrtání kamene,opracování dřeva, střelbu z luku, výrobu šípů atd.

Mohl byste nám představit publikaci o pazourcích, kterou jsem u vás viděl?

Všechny publikace si můžete stáhnout našeho webu.

Na konci stránek skanzenu je řada příloh pdf. o souvcích. Návštěvníci těchto stránek, zde mají možnost se dozvědět mnoho informací o souvcích, ledovci, o sbírce atd., včetně dalších odborných publikací. Začali jsme vydávat pro lepší informovanost "Zpravodaj souvky", kde jsou uváděny nejnovější informace z výzkumu a setkání zájemců o výzkum souvků a pazourků.

Se kterými geology spolupracujete?
Jsou to odborníci: p. Zdeněk Gába, Tomáš Rozehnal, Vladimír Kroutilík, Antonín Přichystal. Nově jsme navázali spolupráci s pracovníky Muzea v Šumperku. Zde se nachází značná část sbírek souvků, které byly nasbírány našimi předchůdci. Další organizace a instituce nemají zájem o spolupráci, včetně vysokých škol a muzeí ! Škoda!!!

Jaké máte s muzeem do budoucna plány?
Rozšířit prostory, muzeum je už plné a velice těžko zde lze umístit nové nálezy. V rámci muzea instalovat sbírku archeologických nálezu a artefaktů. Vybudovat studijní centrum. Dokončit archív z výzkumu souvků, který bude k dispozici na obecním úřadě v Bolaticích včetně databáze bludných balvanů Moravskoslezského kraje, která se v současné době převádí do elektronické podoby.

Vstup do Bolatického skanzenu, kde se návštěvník seznámí s životem zdejších lidí, vývojem zemědělské techniky a navštíví expozici pazourků.

Otázky pokládal: Milan Kubačka
Fotografie: Milan Kubačka, Jakub Kubačka