Template
Template Template
Template Pátek, 23 červen 2017 Template

Přihlášení

 
Template
Mlýny a mlynářské řemeslo v obci Třebom
Napsal Jakub Kubačka   
Pondělí, 29 květen 2017

Název obce Třebom (Thröm) patří ke starým a vzácným názvům v Horním Slezsku. Ten se v této obci objevil v roce 1377, když obec vlastnil Oldřich z Pelhřimova (Pilgram) severně od Českých Budějovic. Souhrnné a podstatné informace o historickém vývoji obce lze získat z publikace vydané po roce 2000 pro obce Třebom a Grodczanki (PL) v německém jazyce. Informace pro tento článek jsou čerpány hlavně z této knihy a také z výkladu místního historika a starousedlíka pana Josefa Stankeho.

stanke1_20170527_1029405678.jpg
 Pan Josef Stanke, který se v Třebomi narodil a dosud zde žije, s autorem článku s Bennem Bernardem z Kobeřic, který mu pozorně naslouchá.

Z pojednání ve zprávě obce o poddaných a opatřeném majetku vyplývá, že v prosinci roku 1647 již měla obec 270 obyvatel. S ohledem na významnou polohu s vysokou kvalitou půdy (bonitou) lze usuzovat, že došlo k osidlování obce dalšími rolníky. A tak v roce 1651 už počet v obci žijících osob stoupl na 391 obyvatel.

Záznamy o mlynářském řemeslu lze postupně vypozorovat již v 17. století.

Z dobových listin a církevních matrik nebylo badatelem dohledáno nic bližšího o místech, kde byly nejstarší větrné mlýny postaveny.

Ve vídeňských archivech, kde jsou dokumenty Řádu německých rytířů (Třebom po určité období patřila tomuto řádu), je v opise listiny z roku 1600 zapsán jeden z poddaných - mlynář Adam Lehnhard a jeho předek Stephan. Dokumentem byla prodejní smlouva k prodeji ne větrného, ale již vodního mlýna. Zajímavostí ze smlouvy bylo i to, že mlýn musel sloužit z jedné poloviny pro mletí obilovin i sousední obci Grodczanki (Ratsch).

Větrné mlýny

První mlynář, který prokazatelně jeden rok působil na vodním mlýně a následně vykonával své řemeslo na mlýně větrném, byl mlynář pocházející od Glubczyc (nyní PL) Matthäus Beyer, nar. 1844. Do Třebomi se přiženil roku 1870.

Jeho následníkem a posledním mlynářem větrného mlýna  na kopci ve směru na Dzierzyslav (viz plánek), byl jeho syn Johannes Beyer, nar. 1871. Ten se svou rodinou musel svou nemovitost po 2. světové válce opustit a byl vysídlen do Německa tak jako většina občanů Třebomi. V tomto mlýně byla mletá žitná mouka i pšeničná mouka, ale také kroupy z ječmene, které se v dané době hodně jedly.

Mlýn byl prvním cílem ruských vojsk při postupu fronty 2. světové války na jaře roku 1945. Po zásahu mlýn hořel a celou událost viděl sám poslední majitel.

Druhý z větrných mlýnů byl na Větrnomlýnské ulici v severovýchodním směru na Grodczanki. Tento mlýn v roce 1918 vyhořel a není známo, že by byl opravován. Nejstarší mlynář na tomto mlýně byl Josephus Teichman, nar. 1854. Ze záznamu domovní daně pro obec Třebom v letech 1895/1896 byl posledním mlynářem Eduard Mrázek z Baborova (Bauerwitz), nar. 1870, který se sem přiženil.

Vodní mlýn

Další z vodních mlynářů, po blíže nespecifikovaných mlynářích v první části článku, je zde Franciscus Hanke, nar. v Dzierzyslavi (Dirschel).

V roce 1887 se do Třebomi přiženil až od okresního města Kožle mlynář Reinhold Sattlet a zemřel v roce 1939

stanke3_20170527_2068623155.jpg
stanke4_20170527_1133739937.jpg
 Mlynář Reinhold Sattlet (otec Johannese) se přistěhoval do Třebomi z Rozumic (PL).  U okna stojí poslední mlynář Johannes Sattlet s manželkou Annou.

 

Ten opravdu poslední mlynář na vodním mlýně byl tedy syn jmenovaného Reinholda, Johannes Sattlet, nar. 1896 v Třebomi. Po 2. světové válce byl se svou rodinou vysídlen do Německa stejně jako většina starousedlíků.

Vodní mlýn nacházející se v jižní části obce s výjezdem ve směru na obec Rozumice (Rösnitz) byl stavebně spojen s hospodářskými budovami pro zemědělskou činnost a obytnou částí. Objekt dosahoval po obvodu 90 m délky. Mlýn byl poháněn vodní silou cca 8 Ps nebo motorovým pohonem o síle 12 Ps.

K mlýnu patřil také mlýnský rybník a 6 m široký vodní splav. Mlýnské kolo mělo průměr 5 m a šířku 1,5 m.  Mlýnské zařízení se dále skládalo z čističky obilí, odslupkovače obilí, válcového mlýna o rozměrech 3 x 5 m, sacího filtru, odstředivého třídiče, míchačky a výtahu do jednotlivých podlaží budovy. Tato veškerá zařízení byla nově namontována v letech 1928 až 1930.

stanke7_20170527_2085280608.jpg
stanke5_20170527_1916183139.jpg

 Jediný obrázek mlýna, který nakreslil občan Třebomi Josef Stanke, jako situační plánek. Ten se zachoval v soukromém archivu autora.

 

Následujícím majitelem se po vysidlování stal dosídlený pan Vladimír Neznal. V 60. letech minulého století však došlo k postupnému útlumu mletí v malých mlýnech. I tento mlýn se tak ocitl mimo provoz. Začal postupně chátrat a celý objekt byl v dalším období stržen.

Zpracováno podle výpovědi pana Josefa Stankeho, rodáka z Třebomi, a s použitím knihy o historickém vývoji obce Třebom (Thröm) a Grodczaki (Ratsch), kterou napsal Erich Beck (Mnichov 2000.)

stanke6_20170527_1159669658.jpg
 

Současní majitelé místa, kde stával Sattletův mlýn, akademičtí sochaři Jana a Pavel Chráskovi z Opavy. Trvalo mnoho let, než se jim podařilo upravit ruiny mlýna tak, že byli pochváleni i bývalými Sattletovými potomky, kteří při návštěvě obdivovali současnou kvetoucí zahradu. Rozsáhlý pozemek Chráskovi upravili jako arboretum, které vzhledem k jeho přírodovědné hodnotě právem označili jako Soukromá přírodní rezervace.

 

Text: Benno Bernard

Fotografie: Milan Kubačka

 

 

 

 
<< Předchozí   Další >>
Template
Template Template Template
Template Template