Template
Template Template
Template Úterý, 11 prosinec 2018 Template

Přihlášení

 
Template
Mnozí znají lišku jen z bajek, ve kterých hraje roli "chytré" šelmy. Ne tak Láďa Baday
Napsal Jakub Kubačka   
Úterý, 31 březen 2015
Fotografie ochočené lišky jsme obdrželi od našeho stálého dopisovatele hlučínského zoologa Vladimíra Badaye, který se s námi podělil i o zážitky s liškou. Tento ochránce přírody a milovník zvířat choval doma jezevce, straku, kavku, čejku, krkavce  a mnoho  dalších zachráněných zvířat.

Antropomorfismus je nekritické přisuzování lidských vlastností zvířatům

Kdo by neznal rozsáhlé dílo "Život zvířat" nebo o něm alespoň slyšel. Napsal ho německý zoolog Alfred Edmund Brehm (1829-1884). Bylo přeloženo do mnoha světových jazyků, mnohokrát přepracováno a modernizováno odborníky. Je zajímavé, že i v těch novějších vydáních se najde řada antropomorfismů. Brehm píše, že lišky jsou lstivé a chytré, lev rytířský, orel hrdý. Ten asi proto, že jeho protažené koutky úst představují pro lidi symbol statečnosti a odhodlanosti. Proto se také orel stal častým heraldickým ptákem. A můžeme v přisuzování lidských vlastností pokračovat. Osel je hloupý, pavián oplzlý, protože "ztratil všechny ušlechtilé duševní schopnosti". Velbloud má výraz nadutého člověka, ale už se nezkoumá, proč nám tak připadá. Má totiž nos nahoru, aby se mu do něj nedostal rozvířený písek. Je to zcela přirozené přizpůsobení tohoto zvířete životu ve vyprahlé poušti.

O tom, že je liška z lidského hlediska chytrá

Tito lidé poté, co jsem je zbavil strachu z mé ?bledé tváře? darováním soli, jednak odložili své sekyry, ale také začali otevřeně hovořit o své situaci. Svědčí o tom různá vyprávění a bajky. Všichni známe bajku o lišce a havranovi se sýrem v zobáku. Liška ho přelstila tak, že ho přesvědčila, aby zazpíval. On zazpíval a sýr mu vypadl. 

V další staré legendě a bajce je liška, která předstírá smrt a láká k sobě vrány jako kořist. Potvrdilo se to v roce 1961, kdy se  jednomu ruskému filmaři podařilo nafilmovat lišku, která předstírala smrt. Po přiblížení vran se prudce vymrštila a jednu z nich chytila (Zdeněk Veselovský. etologie 2005). Byla pozorována i liška, která ježka, stočeného do klubíčka, odkulila do vody. Ježek vystrčil hlavu a jeho osud se naplnil. Lišky jsou velkými konkurenty člověka, proto je nemáme rádi.

Lišky rády navštíví k nemalé radosti hospodáře kurník a odnesou si slepici. Nejraději mají však drobné hlodavce hraboše a myši.

Hraboše lišky dokážou lokalizovat i pod sněhovou peřinou. Přiblíží se na tu správnou vzdálenost, vymrští se do vzduchu a šipkou se vrhnou do sněhu. Pohled na takto lovící lišku musí být zážitek.

O tom, čím se lišky živí, panují mezi zoology a myslivci stálé spory. Každoročně je vybito několik tisíc kusů lišek. Naštěstí se však stavy lišek v Čechách nijak rapidně nesnižují.

Rozborem obsahu žaludku zastřelených lišek se zjistilo, že hlavní složkou potravy jsou drobní hlodavci. Další významnou složkou jsou zdechliny. Bulharský zoolog  Atanassov dále rozdělil druhy liščí potravy a došel k závěru, že v potravě lišek je 57 % živočichů škodlivých(myši, hraboši), 27 % zvířat užitečných (zajíci, bažanti atd.) a 16 % rostlinné potravy (bobule). Dá se tedy říci, že liška je zvíře užitečné.

Myslivci znají slabost lišek pro myši, které jim chutnají. Myší vypísknutí vzbudí u lišek napjatou pozornost. Proto myslivci používají písknutí k přivábení. Myší hlas napodobí vdechováním se rty přiloženými na hřbet ruky.

Liška si vyhrabává nory s brlohem

Pro svá mláďata si liška vyhrabává podzemní brlohy. Nory, které vedou do středu obytné části brlohu, vyúsťují často  ve značné vzdálenosti a různými směry, takže útěk v případě ohrožení je tím usnadněn. Často bývají nouzové nory  v okolí v houštinách.

Noru, která je obydlená, poznáme podle zápachu rozkládajícího se masa z kořisti, kterou liška zavleče až do brlohu. Noru prozradí i hejno much. Liška není už jen zdaleka lesní šelmou. Žije v blízkosti člověka a pod základy hospodářských staveb si vyhrabe svou noru.  Pokud se vrátíte na svou chalupu či chatu po delší době, mohou vás před ní překvapit hrající si liščata.

Rozmnožování a starost  o mláďata

Lišky jsou samotářská zvířata. Každá liška má své teritorium velké tři až patnáct kilometrů čtverečních. Hranice teritoria si značí pachovými žlázami, močí a trusem. Obě pohlaví se vyhledávají až počátkem říje v lednu a únoru. Po 52 - 63 dnech březosti, rodí samice 3- 10 slepých mláďat.  Ještě před narozením liščat si liška vytrhává na břiše chlupy, kterými vystele místo pro vrh.

Mláďata jsou kojena šest týdnů a od čtvrtého týdne jim rodiče nosí masitou potravu. Po třech měsících jsou mláďata samostatná (tj. přežijí nepřítomnost rodičů a jsou již schopna si ulovit sama potravu), avšak ještě žijí s rodiči. Od října se pak rozsidlují do okolních oblastí, nacházejí si nová teritoria, aby i ona založila novou liščí rodinu.

Výskyt a způsob života

Vyskytuje se po celé Evropě, západní a severní Asii. V Asii se častěji vyskytuje liška korsak, v severních oblastech pak liška polární. Žije i v severní Africe ale také v severní Americe. Do Austrálie byly dovezeny, aby zabránily přemnožení králíků .

U nás ji můžeme pozorovat téměř všude. Spatříme ji jak v lese, tak na okrajích velkoměst nebo třeba na polích, v různých remízcích atd.

Obyvatelé panelákových sídlišť vám potvrdí, že v noci při pohledu z okna viděli mezi auty na parkovišti a u popelnic pobíhat lišku.

Jak přišel Ladislav Baday k lišce, kterou ochočil

?Šel jsem po zasněžené louce a v dáli jsem viděl lišku, jak něco nese. Položila to "něco" na zem, chvíli postála, pak to zase vzala a odnesla kousek dál a znovu to položila. Něco poponášela. Bylo to něco černého. Myslel jsem, že je to kos. Když znovu odešla a vypadalo to, že napořád, šel jsem se podívat, co to vlastně je. Bylo to mládě lišky, které se na svět dívalo jen trošku pootevřenýma očima. Odhadl jsem jeho stáří na necelé tři týdny. Vzal jsem ho domů a potom, co jsem ho ukázal dětem, jsme se s manželkou rozhodli, že si ho ponecháme. Manželka lištičku zpočátku krmila mlékem z kojenecké láhve. Později jsme jí dali myšku a ačkoliv ji viděla poprvé v životě, obratně ji ulovila. Měla v genech lovecký instinkt a snad i obraz své kořisti. Zažili jsme s ní spoustu legrace. Třeba, když si dcera lehla na podlahu a zavřela oči. Lišku to zneklidnilo a snažila se ji oživit.  Packou jí otevírala oči a čenichem ji pošťuchovala, až se to k její velké radosti podařilo. Když dospívala, musela být venku v boudě. Značkovala si teritorium a to už není legrace. Nakonec jsme byli rádi, když se jeden pán nabídl, že si ji vezme domů.?

jezevecbaday_20150330_1151991695.jpg
liska2_20150329_1458377942.jpg
 Ladislav Baday se svými jezevci.
 Roztomilé mládě lišky v obývacím pokoji.
liska3_20150329_1004517978.jpg
liska4_20150330_1002076736.jpg
 Dceru Ladislava Badaye Kateřina se liška snaží probudit.
 

Foto: Ladislav Baday

Aktualizováno ( Úterý, 31 březen 2015 )
 
<< Předchozí   Další >>
Template
Template Template Template
Template Template