|
Se zkušeným
včelařem Janem Králem ze Strahovic jsme se sešli u úlů, abychom se podívali, jak silná jsou včelstva
na konci zimy a zda nejsou nebezpečně napadena roztočem kleštíkem včelím,
který včely oslabuje vysáváním
jejich hemolymfy.
Varroáza je
ektoparazitární onemocnění včel, které způsobuje roztoč Varroa jacobsoni, nyní
ho známe pod názvem Varroa destruktor. Český název je kleštík včelí. Napadá
nejen dospělé včely, ale i jejich plod. Původní výskyt parazita je na Dálném
východě, kde byl poprvé zjištěn na Jávě v roce 19O4 a na Sumatře po druhé
světové válce. Odtud se rozšířil do většiny zemí východní Asie. Původně roztoč
parazitoval na včele indické. Postupně přes SSSR, kde byl zjištěn 1964, se
dostal do Evropy. V roce 1967 byl zjištěn v Bulharsku a v roce 1978 na území
Československa. Roztoč se vyvíjí na plodu včely a živí se jeho hemolymfou.
Hemolymfa je obdobou krve u mnoha skupin bezobratlých živočichů, například u
hmyzu, korýšů nebo měkkýšů. Známe ji také pod českým názvem krvomíza, což je
doslovný překlad. Vývojový cyklus roztoče probíhá na zavíčkovaném včelím plodu.
Samečci po spáření hynou. Oplozené samičky jsou lákány samotnými larvami včel.
Roztoč reaguje na některé atraktanty včelího plodu. Atrakant je obecně látka,
která podmiňuje pohyb živočichů k potravě. V tomto případě je to hemolymfa
larvy. Oplodněná samička roztoče se musí dostat do buňky s trubčími larvami asi
40 hodin před zavíčkováním. Do buněk s dělnickými larvami to musí stihnout do
18 hodin. Samičky se skryjí v krmné šťávě larvičky včely a tam ve stavu
nehybnosti přečkají zavíčkování a až když se začne larva přetvářet na kuklu,tak
se roztoči na ni přesunou a začnou se živit její hemolymfou.
|
 |
Čtyři úly chráněné dřevěným plotem.
|
Včelař Jan
Král ze Strahovic přivedl s sebou dceru Aničku, která je již aktivní včelařkou
a vnuka Sášu, ze kterého roste zdatný včelař. Je předsedou včelařského kroužku,
který vede pan Rojáček. Kroužek má 19 dětí z pěti škol. Je to vzorný příklad výchovy mladé
generace k tak důležité činnosti, jakou je včelaření.
|
Z takto
oslabených larev se vyvíjejí včely s vývojovými poruchami. Mají nedokonale
vyvinutá křídla a zakrnělé nohy. Přes sezonu se vyskytuje asi 15 % roztočů na
dospělých včelách, 85 % na včelím plodu. Častěji, až 10x více, je napadán u
včely medonosné plod trubčí než dělničí. Roztoči parazitují i na částech těla
dospělých včel a trubců. Zejména na částech těla s měkkým chitinovým povrchem,
například na mezisegmentálních blánách zadečku, hrudníku a za hlavou, někdy i
na končetinách. Dospělý parazit je viditelný pouhým okem. Napadena včelstva
špatně přezimují, je u nich zvýšená spotřeba zásob.
Existují tři
způsoby boje proti kleštíkovi včelímu
Chemoterapie pomocí kyseliny mravenčí atd...
Odstranění kleštíka v termosolárním úlu
Tvůrci tohoto úlu tvrdí, že v něm lze
zavíčkovaný plod, chlazený včelami, ohřát na léčebné teploty a roztoče pod
víčky plodu zabít, aniž bychom poškodili plod.
Alternativní přístup v boji proti roztočům
"V
posledních létech se v našich včelařských médiích objevují zmínky o tzv.
alternativním ošetřování včelstev. Velmi zjednodušeně bývá tento přístup ke
včelaření spojován pouze s používáním kyseliny mravenčí nebo jiných organických
kyselin v boji proti kleštíku včelímu, tedy proti varroáze...," říká Ing.
Leoš Dvorský, učitel včelařství a člen nezávislého hnutí včelařů ŠANCE PRO
VČELY. Jeho alternativní přístup je na webových stránkách.
|
 |
|
Vytahování sítka a podmetové vložky z úlu.
|
|
|
Odumřelé
včely spolu s "mělem" se ze sítka a
podmetové vložky, které tvoří dno úlu,
sklepou do nádoby, jejíž obsah bude zaslán do veterinárního ústavu k posouzení,
zda množství kleštíka už nedosahuje hraničního množství.
|
|
.
|
 |
 |
|
Prst ukazuje
na roztoče kleštíka včelího na podmetové vložce.
|
Parazitický roztoč kleštík včelí Varroa destruktor.
|
Foto: Milan Kubačka
|
