Template
Template Template
Template Sobota, 15 prosinec 2018 Template

Přihlášení

 
Template
Preparát měsíce Vlk obecný Canis lupus v Historické budově SZM v Opavě
Napsal Jakub Kubačka   
Pondělí, 30 březen 2015

Nedávno zesnulý preparátor Vilém Borůvka za svého téměř pětašedesátiletého působení ve SZM preparoval všechny savce a ptáky, které v muzeu můžeme vidět.

vlk_20150329_1284934230.jpgVlk obecný je největší a nejrozšířenější psovitá šelma. V mnoha poddruzích obývá obrovský areál, který zahrnuje celou severní polokouli. Na mnoha místech byl ale kvůli předsudkům lidmi vyhuben.

Velikost vlka se liší podle pohlaví a poddruhu. Samci bývají obvykle větší než samice. Obecně lze říci, že vlci žijící na severu jsou zpravidla větší než ti, kteří obývají jižní části areálu. Variabilní je také zbarvení srsti.

Vlk se postavou i velikostí podobá německému ovčáckému psu. Liší se od něho v několika rysech. Vlci mají širší hlavu, špičatý čenich, šikmo položené oči, kratší, výrazně trojúhelníkovité uši a huňatý volně svěšený ocas. Rozdílné je také držení těla a způsob pohybu. Zatímco pes klade zadní tlapy mezi přední, vlk v klusu zanechává stopní dráhu v jedné linii tzv. čáruje.

Díky své přizpůsobivosti a plachosti dokážou vlci žít v nejrůznějších typech krajiny. Nejvíce jim vyhovují oblasti    s vysokou lesnatostí, jsou však schopni žít i v krajině ovlivněné člověkem. Vlci jsou velmi společenští. Po většinu roku žijí a loví ve smečkách, jejichž velikost se pohybuje mezi 5 - 8 jedinci. V době rozmnožování se smečky na čas rozpadají. Základem smečky je vůdčí pár, který se jako jediný rozmnožuje. Ostatní členové bývají různě staří potomci tohoto páru. Život ve smečce je spojen s bohatým sociálním chováním. Své teritorium či revír si smečka vyznačuje pachovými značkami a zvukovými signály. Známé vytí můžeme nejčastěji zaslechnout koncem léta a začátkem podzimu.

Páření vlků nastává většinou mezi koncem ledna a dubna. V tomto období se rodičovský pár zdržuje mimo smečku. Mláďata se rodí holá a slepá obvykle v dubna a v květnu. Početnost vrhu závisí na množství kořisti, nejčastěji se rodí 4 - 6 štěňat. Úmrtnost vlčích mláďat je vysoká (až 60 %). Po dosažení dospělosti (ve věku 2 - 3 let) smečku opouštějí.

Svou kořist dokážou vlci neúnavně sledovat i několik kilometrů a štvát rychlostí až 60 km/h. Loví především velké kopytníky -  jeleny, srnce a divoká prasata. Živí se však také menšími savci, ptáky, hmyzem a požírají i sladké plody a mršiny. Vlci plní důležitou roli v ekosystému tím, že regulují stavy zvěře a přednostně loví zestárlá a nemocná zvířata.

V současnosti se v České republice vlci pravidelně vyskytují v oblasti Moravskoslezských Beskyd. Početnost této populace je závislá na populaci vlků na Slovensku a Polsku. Prozatím se spíše jedná o nepravidelný výskyt jednoho nebo více zvířat netvořících smečky.

Nižší počet jedinců má pravděpodobně na svědomí pytláctví i legální lov vlků na Slovensku. Několik jedinců se zřejmě vyskytuje i na Šumavě. V březnu roku 2014 se díky fotopastem podařilo zjistit přítomnost vlka také v severních Čechách, konkrétně v nově rozšířené části CHKO Kokořínsko - Máchův kraj. V létě téhož roku byly na dalších záznamech z fotopastí zachyceni vlci i s vlčaty a tím se potvrdilo rozmnožování vlků v Čechách po více než sto letech. Ze sesbíraných vzorků trusu byla provedena analýza DNA, která potvrdila příbuzenské vztahy s populací vlků v Německu a Polsku.

 

Autorem článku i fotografie je Mgr. Irena Hodanová
 
<< Předchozí   Další >>
Template
Template Template Template
Template Template