Template
Template Template
Template Sobota, 15 prosinec 2018 Template

Přihlášení

 
Template
Penízovka sametonohá, houba, kterou vyhledávají labužníci i v zimě pod sněhem
Napsal Jakub Kubačka   
Úterý, 19 duben 2016
Procházel jsem se zasněženou krajinou. V úžlabí větví staré vrby se zvedal nevelký kopeček. Odhrnul jsem sníh a odhalil medově žluté kloboučky celý trs milých houbiček. Našel jsem penízovku sametonohou Flammulina velutipes, podělil se s námi o houbařský zážitek opavský mykolog Vít Balner.
 zpravodaj-unor-5_20160418_1862709842.jpg  balner1_20160104_1720401367.jpg
 Penízovka sametonohá Flammulina velutipes  Vít Balner s košíkem, vedle Iveta Nováková.

Procházel jsem se zasněženou krajinou. V úžlabí větví staré vrby se zvedal nevelký kopeček. Odhrnul jsem sníh a odhalil medově žluté kloboučky celý trs milých houbiček. Našel jsem penízovku sametonohou...

Tak takhle to letos nebylo. Nepřirozeně mírná zima ponechává Opavsko beze sněhu. Mráz nepřichází a milovníkům zimy hatí plány, ale penízovce sametonohé to vyhovuje. Teploty těsně nad nulou nastartují plození a ani krátkodobý mírný mráz ji nezastaví. Po celou letošní zimu se objevovala a roste i nyní v únoru. Obecně nasazuje plodnice v chladné polovině roku, ale ne za mrazu. Stává se, že čerstvě vyrostlé plodnice zastihne mráz a ty zmrznou na kost. Jindy jsou zasypány sněhem a naskýtá se nám kouzelná scenérie, pro mnohé neobvyklá, spojení houby a zimy. Ovšem penízovka sametonohá k zimě patří.

Pro praktického houbaře má ještě jedno kouzlo. Je jedlá. A přestože je drobnější a košík rozhodně nenaplní, roste v době, kdy jiné houby neplodí a je tak vítaným příspěvkem do polévky, omáčky nebo třeba rizota.

Další přednost vyjádřil v jedné větě jadrnou slezštinou houbař z Opavy: "Ja mam rad tu vánočni hubu, bo si ju nespletu". Ano, měl naprostou pravdu. Penízovka sametonohá neboli "vánoční houba" se nedá s jedovatými druhy zaměnit. Jednak díky zimnímu výskytu (resp. podzim jaro) a jednak díky význačným rozpoznávacím znakům. Žlutý, okrový, medově až kaštanově zbarvený za vlhka slizký klobouk a trsnatý růst na dřevě ještě mnoho neprozradí, zato řídké bílé, smetanové až oranžově žluté lupeny a zejména sametové černohnědé třeně jsou pro tento druh typické. Také mírná chuť a nenápadná, avšak po navlhčení nakysle ovocná vůně doplňují charakteristické znaky penízovky sametonohé.

V posledních týdnech jsem se s ní setkal u Pilného Mlýna, v Budišově nad Budišovkou, v Mokřinkách a u Dolních Životic. Také u říčky Šťávnice v Luhačovicích, kde jsem týden pobýval. Ve všech případech rostla na dřevě listnáčů. Na jehličnanech je vzácná.

Je rozšířena v celém mírném pásmu severní i jižní polokoule a zvláštní oblibu si vysloužila v Japonsku. Patří mezi čtyři nejoblíbenější japonské houby a je také ve značném množství v Japonsku pěstovaná. Japonci ji znají pod označením enoki take a krom chuťových vlastností vyzdvihují její léčivé účinky (laboratorně byla prokázána antibiotická a cytostatická aktivita).

 Pěstuje se uměle a prodává na tržištích ve svazečcích podobně jako u nás květiny.

Je ceněná obdobně jako šii take, tedy houžovec jedlý, který se dostal i do našich obchodů a prosazuje se na trhu vedle známých žampiónů a hlív.

Ty, kteří se rozhodnou sbírat penízovku sametonohou k jídlu, musím upozornit, že je nutno ji hledat na stromech a pařezech, sbírat jen kloboučky, neboť třeně jsou příliš tuhé a rozbředlé plodnice ponechávat na místě ty jsou potrhané mrazem. Opětovným rozmražením mohou být zdraví škodlivé.

Z několika vzácných příbuzných penízovek bych chtěl slezáky informovat o jedné, na kterou jsem před léty narazil u Hrabyně, a se kterou se v našem okolí mohou setkat. Jde o penízovku letní Flammulina fennae, houbu velmi podobnou a přesto v maličkostech odlišnou.

Předně ji prozrazuje výskyt v teplé polovině roku. Také klobouky jsou obvykle světlejší a navíc roste zdánlivě z půdy. Ono zdánlivě je takovou ekologickou zvláštností (nikoliv u hub ojedinělou), kdy houba sice kolonizuje dřevo, avšak to, které je ukryto v půdě.  Spodní část třeňů se tak často protahuje v jakýsi ?kořínek?, aby houba snáz na dřevo dosáhla. Obdobně jako penízovka sametonohá je jedlá, leč vzácná (v Červeném seznamu hub České republiky je vedena v kategorii ?ohrožený druh?) a bylo by škoda na její nález neupozornit. Apeluji tedy na případné nálezce, aby výskyt penízovky letní hlásili některé z našich myko-logických společností třeba prostřednictvím houbařské poradny nebo některého z jejich členů.

V únoru se s penízovkou letní nesetkáme, ale zvláště letos má každý velkou šanci najít a případně nasbírat a ochutnat penízovku sametonohou. A při troše štěstí lze narazit na jinou jedlou a oblíbenou houbu - vydatnější hlívu ústřičnou. Tak úspěšný lov.

 

Fotografie Petra Veličková

Aktualizováno ( Úterý, 19 duben 2016 )
 
<< Předchozí   Další >>
Template
Template Template Template
Template Template