Template
Template Template
Template Pátek, 23 červen 2017 Template

Přihlášení

 
Template
Projekt Ponoř se do mikrokosmu
Napsal Jakub Kubačka   
Neděle, 05 březen 2017
Bez mikroskopu se neobejdou žádní vědci, potřebují jej lékaři, mykologové, biologové... My si představíme několik vědeckých disciplín, kde je mikroskop důležitým pracovním nástrojem. Žáci ze ZŠ Opava, Vrchní 19 měli příležitost setkat se s odborníky na botaniku, zoologii nebo mikrobiologii, kteří je zasvětili do tajů svých vědních oborů.

A začneme neživou přírodou

  mikrokosmos2_20170305_1704664854.jpg mikrokosmos1_20170305_1730755130.jpg
   Geolog Mgr. Martin Hanáček

Vše živé vzniklo složitým vývojem z neživé přírody. Každá živá hmota obsahuje známé prvky a sloučeniny, které samy o sobě neprojevují známky života, jako třeba příjem potravy, vylučování nebo růst. U toho růstu můžeme zapochybovat, protože i neživé krystaly rostou, jenže to není růst v biologickém slova smyslu. V nově vybavené laboratoři ZŠ Vrchní nám Mgr. Martin Hanáček, doktorand z Masarykovy univerzity, prezentoval metodu mikroskopického výzkumu "bílé kůry" baltských pazourků křídového stáří. Předností právě tohoto tématu pro výuku práce s mikroskopy je jeho jednoduchost, bezpečnost a finanční nenáročnost. Bílá kůra se ostrým předmětem (jehlou, nožem apod.) seškrábe z pazourkové hlízy na podložní sklíčko a zalije olejnatou tekutinou. Poté se pozoruje pod mikroskopem, základně v desetinásobném zvětšení. Po úvodní demonstraci měli žáci možnost si pokus sami realizovat. Ve svých preparátech objevili hojné jehlice živočišných hub a schránky dírkonožců. Tímto se seznámili s mikropaleontologickým výzkumem a s fosí-liemi, které kvůli drobným rozměrům nemohou být zařazeny do klasických školních výukových sbírek.

 

Mikrobiologie ve třídě

mirokosmos4_20170305_1188365680.jpg
 Ukázka mikrobiologické práce. Kultivace mikroorganismů (v tomto případě podhoubí hub) na živném médiu ? agaru.

Dalším zpestřením pro žáky bylo seznámení s mikrobiologií, konkrétně bakteriologií, a využitím světelné mikroskopie v tomto oboru. Tuto tematiku přišla žákům přiblížit pracovnice úseku Lékařské mikrobiologie ve Slezské nemocnici v Opavě Mgr. Jana Kunzová. Během přednášky se žáci dozvěděli o nejběžnějších bakteriích našeho těla a dále o nejčastějších původcích onemocnění jako je angína, zápal plic, zánět středního ucha nebo salmonelóza. Kromě toho byli žáci také seznámeni s provozem mikrobiologické laboratoře a také s tím, co všechno předchází tomu, než je vydán konečný výsledek laboratorního vyšetření, který obdrží ošetřující lékař.
V praktické části pak žáci pozorovali světelným mikroskopem preparáty s různými typy bakterií, o kterých se dozvěděli v teoretické části. Viděli tak morfologické rozdíly mezi jednotlivými bakteriemi, které se nelišily pouze svým tvarem, zakřivením nebo velikostí, ale také zbarvením. Rozdíly v barevnosti bakterií jsou dány strukturou bakteriální stěny a použitým způsobem barvení. Žáci mohli vidět jak čisté kultury jednotlivých druhů bakterií, tak i reálný obraz nálezu bakterií např. ve střevě, slinách nebo pochvě.

mikrokosmos3_20170305_1702232804.jpg
 Prezentace pro žáky byla názorná ? prostřednictvím postaviček ze známého dětského pořadu Byl jednou jeden život.

 

Morfologie rostlin

mikrokosmos6_20170305_1501846734.jpg
mikrokosmos5_20170305_1543708421.jpg
 Mgr. Pavel Veselý pomáhá žákyni s přípravou preparátu.  Sledování buněčných struktur ? svazků cévních mikroskopem.

Pozorování buněčných struktur a rostlinných pletiv žákům předvedl Mgr. Pavel Veselý z Masarykovy univerzity z Brna. Žáci si pod jeho vedením připravili mikroskopický preparát a ten potom pozorovali pod mikroskopem. Výsledkem pozorování byl také nákres různých druhů rostlinných pletiv a buněčných struktur. Mikroskopem se pozorují soubory buněk společného původu, které nazýváme pletivy. Celé rostlinné tělo (u vyšších rostlin) je vystavěno právě z pletiv. Rozlišujeme obvykle tři typy pletiv:  parenchym, kolenchym a sklerenchym. Základním pletivem je parenchym. Další dvě vyztužují rostlinné tělo. Pletiva jsou dělivá, která stále rostou, a trvalá, která se již nedělí. Rostlina má krycí jednovrstevnou pokožku. Transport látek umožňují vodivá pletiva. To vše mohli žáci pod mikroskopem pozorovat...

 

Určování vodního hmyzu

 mikrokosmos7_20170305_1636060857.jpg  
 Cvičení k hydrobiologii vedl Jakub Kubačka.  

Ve Zpravodaji jsme několikrát psali o terénních cvičeních, které pro žáky ZŠ Opava, Vrchní 19 připravil člen Natury Opava Jakub Kubačka. Bylo to zkoumání života v tekoucí vodě na potoce Jaktarka a život ve stojaté vodě v tůních v mokřadech v Raduni. Zde se také jednalo o hydrobiologické cvičení, ale přímo ve škole ve třídě. Žákům byli předáni různí vodní brouci, kteří byli pozorováni v binokulárním mikroskopu a s pomocí atlasu hmyzu určováni. Úkolem bylo brouky dobře zařadit do druhu. Vodních brouků je celá řada  a pro správné určení si museli žáci všímat například tvaru a velikosti těla, typu tykadel, barvy chloupků, tvaru hlavy, hrudníku atd. Je to doslova detektivní práce, která žáky velmi zaujala. Vzorky byly připraveny právě z minulých terénních cvičení a sběrů.

 

  Exkurze ve Slezské nemocnici - patologie

mikrokosmos9_20170305_2078894351.jpg
 Histopatologická diagnostika bioptického materiálu představuje přibližně 80 % náplně práce oddělení a je tak nezbytnou součástí pro správné stanovení diagnózy. Vedle provozu bioptického zajišťuje oddělení také provoz cytologický a autoptický (pitvy).

Zajímavá byla také návštěva oddělení Patologické anatomie a Muzea patologie, kterým se toto oddělení může pyšnit. Tímto oddělením nás provedla paní primářka MUDr. Eva Sehnálková, která nám vysvětlila, že práce patologa nespočívá jen v popisu změn, kterými se organizmus nemocný liší od zdravého, což se děje při ohledání orgánů zemřelých v průběhu pitvy, ale zejména jde o prohlížení bioptických tkání světelným mikroskopem. Žákům byl popsán proces zpracování takového bioptického vzorku od jeho příjmu až po vydání výsledku. Názorně nám byly ukázány nejrůznější příklady tkání, jak nádorově postižených, tak morfologicky pozměněných. Měli jsme možnost tyto nálezy porovnat s tkání zdravou. Celá návštěva byla završena prohlídkou Muzea patologie založeného již v roce 1911 profesorem Aloisem Maternou. Součástí depozitáře jsou nejen patologicky pozměněné orgány ve skleněných nádobách s formaldehydem, ale můžeme zde také vidět kostěné preparáty, knihy zemřelých, historické knihy, sklíčka, bločky, písemnosti, diapozitivy a nástroje. Toto muzeum je velkou vzácností, neboť podobné sbírky jsou součástí lékařských fakult a nejsou přístupné  veřejnosti.

 

Využití mikroskopu při určování hmyzu

mikrokosmos10_20170305_1971870867.jpg
 RNDr. Jindřich Roháček, CSc., kterého žáci v rámci projektu navštívili ve Slezském zemském muzeu v jeho pracovně.
Kdo chce pochopit, co je to entomologie, tomu doporučujeme, aby navštívil nějakou entomologickou burzu. Tam se sejdou lidé různého věku a pohlaví, kteří mají zájem o hmyz. Někteří tam chtějí něco prodat nebo do své sbírky koupit, co jim ještě chybí.

Naprostá většina si však chce hlavně popovídat o svých cestách do exotických zemí. Vyslechnete si rozhovory mezi vystavovateli a zjistíte, že si mají o čem povídat. Jsou vzdělaní, a to nejen v biologii, znají jazyk, protože se musí orientovat většinou v literatuře, která není v češtině. A těch motýlů, brouků a jiného hmyzu je! Každý má latinské jméno... K určování taky většinou potřebují binokulární lupu, tak jako RNDr. Jindřich Roháček, CSc., kterého žáci v rámci projektu navštívili ve Slezském zemském muzeu v jeho pracovně.

 

Exkurze ve Slezské nemocnici - parazitologie

mikrokosmos12_20170305_1490730559.jpg
 mikrokosmos14_20170305_1607604253.jpg

Zkušený parazitolog Slezské nemocnice RNDr. Pavel Moravec.

 

Dále měli žáci možnost navštívit pracoviště parazitologie, které se nachází v areálu Slezské nemocnice v Opavě jako součást úseku Lékařské mikrobiologie. Laboratoř parazitologie se zabývá laboratorní diagnostikou všech běžných i importovaných parazitárních onemocnění. Do tajů parazitologie žáky zasvětil zkušený parazitolog RNDr. Pavel Moravec. Kromě teoretických poznatků týkajících se nejčastějších parazitů, kteří mohou lidem ztrpčovat život, jako jsou např. roupy, vši nebo blechy, byla exkurze obohacena také o reálné exempláře získané z těla pacientů. Jednalo se o tasemnice, konkrétně o tasemnice bezbranné (Taenia saginata), kterými se člověk může nakazit při pozření nedostatečně tepelně upraveného hovězího masa. A k čemu všemu se zde může mikroskop použít? Je to např. vyhledávání prvoků, vajíček červů nebo jejich larev jako původců střevních parazitóz ve vzorcích stolice, průkaz plazmodií jako původců malárie z krevních nátěrů nebo např. detekce leishmanií ze vzorků kostní dřeně. Kromě nálezů běžně se vyskytujících parazitů se toto pracoviště může pochlubit nálezem ledvinovce psího, který byl v naší republice detekován poprvé.

 

Určování mšic v ÚKZÚZ

mikrokosmos11_20170305_1497559764.jpg
 Spolu s Ing. Svatoplukem Rychlým jsme určovali mšice.

Žáci navštívili i pracoviště Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, která od roku 2014 zahrnují i rostlinolékařskou problematiku. Do jejich činnosti spadá i ochrana proti organizmům, které škodí rostlinám.
Zajišťují zde poradenskou činnost, takže pokud někdo chce určit škůdce, například mšice, poradí mu Ing. Svatopluk Rychlý, který k určení druhu mšic používá binokulární lupu.
Do okulárů této lupy se žáci mohli podívat na mšice, které sají rostlinnou šťávu a tak rostliny oslabují. Pan Rychlý v úvodu zmínil i způsoby biologického boje proti mšicím. Mezi živočichy, kteří se mšicemi živí, patří slunéčko sedmitečné a jeho larva, stejně jako larvy zlatooček.

Fotografie: Jakub Kubačka,Mian Kubačka, 

 

Aktualizováno ( Neděle, 05 březen 2017 )
 
<< Předchozí   Další >>
Template
Template Template Template
Template Template