Template
Template Template
Template Úterý, 11 prosinec 2018 Template

Přihlášení

 
Template
Rozhovor s Františkem Paikertem, který zná brouky v opavských Městských sadech
Napsal Jakub Kubačka   
Pondělí, 26 únor 2018
Pana Františka Paikerta někteří návštěvníci Městských sadůznají, ale možná že už neví, že tento entomolog byl iniciátorem vytvoření broukovišť, která si mohou v sadech prohlédnout. Nejen na ně se ptáme v rozhovoru. Ochrana přírody mu vždy ležela na srdci. Proto byl také  členem Tisu, později zakázané ochranářské organizace. Přírodu mu v mládí přibližoval otec a později i jeho zesnulý bratr Jiří, který ho učil poznávat rostliny. Hmyz pokládá za neoddělitelnou součást přírody.

Mohl by ses nám prosím krátce představit. Odkud pocházíš? Kde se v tobě vzal vztah k přírodě a kdo ho podporoval?
Pocházím z Hadrunku, teď je to součást Komárova resp. Opavy. Jako dítě jsem tam také trávil spoustu chvil. Žil  jsem na malém statku, takže jsem pozoroval na jaře setí, v létě  žně, na podzim sklizeň brambor, řepy, ovoce. Takto jsem si vybudoval postupně vztah ke koloběhu přírody a k přírodě vůbec. Také na mne měl vliv otce. Byl včelařem, myslivcem, rybářem, učil mne poznávat rostliny.

paikert1_20180216_1666134926.jpg
paiker2_20180216_1094355347.jpg
 Opavský entomolog František Paikert
O entomologickou vycházku byl v opavských Městských sadech velký zájem.



Kdy jsi začal sbírat brouky? Vzpomínáš si na prvního motýla nebo brouka, kterého jsi umístil do entomologické krabice jako prvního? Kdo tě v tomto směru nejvíce ovlivnil?
Překvapivě pozdě, až po  vojně v roce 1962. Otec a pak hlavně dr. Zdeněk Tesař ze Slezského zemského muzea, se kterým mě otec seznámil. Obrovským impulzem byl záchyt
samce roháče (Lucanus cervus) v červenci 1962. O týden pozdějise m i podařilo zachytit  i  samičku  na lokalitě Podvihovský Mlýnek.

Na jakou skupinu hmyzu se zaměřuješ a proč?
Jsou to brouci i když jsem původně začínal s motýly. Ta dvojkolejnost trvala pár let. No a z brouků hlavně skupina pod starším názvem Lamellicornia - listorozí brouci. Pochopitelně ostatní skupiny brouků mi nejsou cizí a sbírám je také. Spíše pro kolegy, kteří je zpracovávají. Těm tyto materiály s potěšením přenechávám pokud mají zájem.

Od kdy provádíš systematický entomologický průzkum v opavských Městských sadech a kde ještě? Jak se mění druhové složení napříč časem?
Začátky jsou z doby, kdy se naše rodina přistěhovala na tento konec Opavy, odkud jsem měl do městských sadů pár kroků. Zpočátku byl sběr jen namátkový či náhodný. systematicky byl až od roku 1999. Důvod byl prostý. Pravidelné denní procházky s pejskem. No a ?vercajk?  na sběr není tak těžký.

Jezdíš i do zahraničí za pozorováním hmyzu? Kdy jsi byl v zahraničí naposledy, kde a co tě tam zaujalo?

Ano v zahraničí jsem několikrát byl. Ale ne za brouky, ale vždy s manželkou na dovolené. A rád smekám před svou ženou, že dovolená byla většinou spíše dřív než normálně to znamená spíše v červenu než srpnu. Důsledek? Pro mne byli brouci a pro mou ženu ještě moře nebylo tak teplé, jaké by si ona přála. Přesto vždy jela a ?nebrblala?. Za to ji velmi děkuji.

Jaký význam mají stále populárnější  broukoviště? A jak se osvědčily v Opavě? Líbí se ti? Jak a proč by se měl hmyz chránit?
Pokud budou dobře udržovány, tak mají smysl. Neměly by být zarostlé kopřivami a bez naházených větví. Odborníkovi to nevadí, ale laik potřebuje trochu didaktiky. A pak kdo má zájem, panel si přečte a snad zrnko pochopení se zachytí. Jinak lze sledovat hlasy s obou stran ano i ne. Chybí mi hlas kde. Totiž v tady v parku se jedná o zachování populacea prodloužení času se vzpamatovat populacím hmyzu z rozsáhlé revitalizace parku. Broukoviště někde ve volné přírodě podle mne nemá smysl.

Páchník hnědý je naturový brouk a místa, kde se nachází jsou vyhlášena jako evropsky významné lokality. Co o tom soudíš? Není to jen proto, abychom si uvědomili, jak je hmyz důležitý v přírodě a páchník byl vybrán jako zástupce, na kterém si vysvětlíme ekologické vztahy. Jeho prostředí atd.?
Je velká smůla, že slovo ekologie je tak zprofanované. Ekologie má problém  aspoň podle mne, že se dát dost těžko naučit. Aby byla funkční musí být plnou součástí našeho života. Potom si člověk snad uvědomí, že hmyz je velmi důležitou složkou v celé hierarchii  života v přírodě. Začíná to opylovači a končí třeba jako odklízeči - kadaverů.

Které místo kromě Městských sadů v Opavě  máš ve svém městě  nejraději a proč?
Místo není konkrétní. Ale v podstatě takové, kde vzhledem k mému věku, vše plyne v poklidu a příjemné pohodě. Třeba okrajové části města či blízké vesnice.

A mimo Opavu?

Na začátku a po dlouhá léta to byl Slovenský raj. Různorodost jednotlivých míst, romantika, klid i vzrušení (Tiesňavy), obrovská bohatost brouků a motýlů  myslím tím kvantitu i kvalitu, široká škála zvěře a ptáků - orli i třeba dudek. A to nemluvím o botanice. Tolik druhů zemních orchidejí. A nemohu zapomenout na východní Slovensko. Od Vihorlatu až po pohoří Popričný na dnešní slovensko-ukrajinské hranici. V posledních letech je to jižní Morava se svými lužními lesy i krásnými stepními formacemi. Když vidíte kavylovou step, tak netřeba slov, stačí se jen dívat.    Uté již, jak to vypadá, pokud budu moci, rád zůstanu.

paiker3_20180216_1210160125.jpg
paiker4_20180216_1441000657.jpg
 František Paikert na své zahradě kontroluje trouch, ve  kterém chová larvy brouků. Vylíhlé brouky vypouští do parku.  Jakub Kubačka si prohlíží sbírku brouků u Františka Paikerta.



Je všeobecně známo, že hmyzu u nás ubývá. Co způsobuje, kromě používání insekticidů, jejich úbytek? Máš vysledováno za svůj život, které druhy ubývají a kterých naopak přibývá?
Asi je to komplex mnoha příčin. Třeba podle mého názoru jedna z nich je rychle se snižující variabilita kulturní krajiny. Tedy ne kulturní step, ale spíše kulturní poušť. Ale možná, že jsem až moc skeptický. Nevím. Jiný problém je, když druhy hmyzu přibývají. Protože hmyz je většinou monovoltinní, tak lze již v některých případech - rozšiřování v souvislosti s určitými změnami klimatu pozorovat. A pak bohužel druhy, které si dovolují.

A moc. Mám na mysli druhy hmyzu zavlečené. Ty mohou  v podmínkách naší země být velmi nepříjemnými hosty. Třeba klíněnka a kaštany, mandelinka a kukuřice. Nebo někteří tesaříci a listnaté stromy. Ti podle názorů mnoha vědců, mohou být až pohroma.

Jak můžeme sami přispět k tomu, aby bylo hmyzu dostatek?
Jednoduše. Zásahy do přírody ať jsou přesně cílené k dané problematice a nedělají tím škodu okolo a politici ať pozorně naslouchají těm, kteří tomu rozumějí. A těch zásahů proboha ať je co nejméně.

Patříš mezi ty nešťastníky, kteří při povodních v roce 1997 přišli o své sběry. Podařilo se ti své sbírky doplnit a které brouky a motýly se ti již nepodaří v přírodě najít? O které jsi přišel definitivně?

Bylo to zlé. Moc. A ztráty?  Ty byly velké, to prostě nelze nahradit. Kromě jiného mám na mysli též materiály, které byly u mne uschovány v rámci monitoringu, třeba materiály z lokality Mravenečník před budováním nádrže, nebo inventarizační materiály z lokality Rejvíz a jiné. A kromě brouků a motýlů povodeň vzala také velkou část odborné literatury. Takže nechme to být. Je to pryč.

Otázky pokládal Jakub Kubačka
Fotografie Milan Kubačka

 
<< Předchozí   Další >>
Template
Template Template Template
Template Template