Template
Template Template
Template Středa, 23 srpen 2017 Template

Přihlášení

 
Template
Rozhovor s malířkou Miroslavou Rychtářovou
Napsal Jakub Kubačka   
Pondělí, 13 březen 2017
Paní Miroslava Rychtářová žije a pracuje v Kyjovicích. Od dětství žije na vesnici obklopena loukami, lesy, přírodou. Toto prostředí je samozřejmě její inspirací. Ovšem velmi ráda má také architekturu, atmosféru měst, historii. Jelikož jsme se s ní několikrát setkali na výstavách opavské výtvarné skupiny X, se kterou pravidelně vystavuje, chtěli jsme ji představit také čtenářům.

Jste představitelkou výtvarné skupiny X. Mohla byste stručně charakterizovat vaše aktivity a cíle? Kdo je všechno členem této skupiny?
Skupina X sdružuje výtvarné pedagogy, amatéry i profesionální umělce zejména z Opavy a okolí. Zázemí skupiny mají členové v Matici slezské. Členové se pravidelně scházejí na schůzkách, kde si vyměňují zkušenosti z oblasti výtvarného umění, doporučují si navzájem výstavy, významné výtvarné počiny v Opavě, okolí i ve světě. Společně organizují členské výstavy, které během roku bývají dvě až tři. Každá uspořádaná výstava posouvá jednotlivé členy kupředu. Na výstavách členové zpravidla vystavují nově vytvořené práce. Škála výtvarného vyjádření jednotlivých členů je široká. Máme mezi sebou malíře, sochaře, grafiky, fotografy. Snažíme se neustrnout v zaběhnutých kolejích. Pokaždé se snažíme připravit výstavu zajímavou, něčím ji ozvláštnit, někdy i překvapit.

rychtarova1_20170306_1844024411.jpg
 Vedoucí výtvarné skupiny X Miroslava Rychtářová.

Jako paní učitelky se vás ptáme, jestli byste mohla srovnat současnou generaci dětí s tou o deset let starší. Které vlastnosti u současných dětí převažují a které jim naopak chybí?

Deset let zpět není tak velký rozdíl. Srovnala bych to s dobou daleko dřívější. Učím výtvarný obor na ZUŠ H. Salichové v Ostravě ? Polance nad Odrou, pobočce  v Kyjovicích. Myslím si, že žáci se moc nemění. Jsou takoví, kteří mají výrazný talent a chybí jim píle. Někteří mají méně talentu, a o to větší mají zájem se posouvat dále, pracovat na sobě, být trpěliví, pilní.

Možná právě ta trpělivost současné generaci trochu chybí. Děti jsou zvyklé mít zpravidla všechno hned, nechce se jim překonávat velké překážky, raději změní aktivitu, než by překonaly nezdar. Děti dnes také mají více možností, ze kterých si vybírají, jak se mohou  vzdělávat nebo  bavit. 

Například děti z vesnic to měly dříve o mnoho těžší, například s dostupností navštěvovat umělecké školy. Naši pobočku navštěvují žáci z Kyjovic i okolí, což je myslím velká výhoda. Protože pokud mají talent a chuť malovat, kreslit a jinak tvořit, mají tuto možnost na dosah ruky.

rychtarova2_20170306_1788126658.jpg
 
Kde a v čem hledáte inspiraci pro svou tvorbu. V přírodě nebo ve své fantazii?

Inspirace je pro mě všude. Někdy mě inspiruje okolí, příroda. Mám ráda rostliny, rostlinné motivy, zajímavé plody. Příroda je pro mě přirozenou inspirací. Ovšem mám ráda také atmosféru měst. Mám ráda historii, historická místa a města, ale také moderní architekturu.
V posledních mých obrazech jsem zpracovávala motiv krajek, což je spojení s dětstvím, rodinou, folklórem. Někdy mě inspirují zajímavé nálezy kovových předmětů. Věci, které jiní považují za zbytečné, mi připadají zajímavé a jedinečné. Nalezené maličkosti vkládám do svých obrazů i objektů. Někdy je to myšlenka, která mě inspiruje, někdy to je zajímavá struktura materiálu, kus zajímavého dřeva, kus starého nábytku?

Kdybyste měla sestavit žebříček nejvydařenějších  výtvarných plenérů v naší republice a zahraničí, jak by vypadal?
Každé výtvarné setkání je něčím přínosné. Někdy je to místo, které je zajímavé, jindy zase lidé, se kterými sdílíte společné tvoření na daném místě. Proto bych žebříček plenérů podle zdařilosti nedělala. Zmínila bych snad výčet plenérů, kterých jsem se účastnila za posledních 10 let: Kyjovice 2006, Malá Morávka 2007, Dub nad Moravou 2008, Vávrovice 2009, Chałupki /PL/ 2010, Nitra /SK/ 2012, Velké Karlovice 2014,  Velká u Kamýka 2015 a 2016.

 Víme, že máte ráda Benátky. Co se vám na nich líbí?  A kolikrát jste je již navštívila?
Máte pravdu. Benátky patří mezi má oblíbená města. Navštívila jsem Benátky opakovaně, vždy u příležitosti konání Bienále. Inspirující je pro mě město, jeho atmosféra, historie, moře, modrá obloha, přilehlé ostrovy. Zároveň se pokaždé těším na přehlídku umění z celého světa. Inspirace je tak silná a námětů je tak hodně, že malování pak jde samo. Poprvé jsem byla v Benátkách v roce 2007 s Galerií Chagall v Ostravě. Byli jsme ubytováni ve Fusině a do Benátek jsme se dopravovali tzv. vaporety (lodní doprava). Naposledy jsem byla v Benátkách v roce 2015. Jeli jsme společně čtyři členové skupiny X a čtyři členové SPVUK z Kroměříže, se kterými máme dlouholetá výtvarná přátelství. Bydleli jsme u Ponte Rialta, takže v centru Benátek. Z těchto pobytů vznikla celá řádka obrazů, které jsme postupně vystavovali v Galerii Chagall v Ostravě, v Pálffyho paláci v Bratislavě, v Hradci nad Moravicí  v hotelu Belaria.

rychtarova5_20170306_1493806960.jpg
 rychtarova4_20170306_1442772494.jpg
 Vzpomínka na plenér v Benátkách.
 Členové skupiny X Bořík Frýba a Miroslava Rychtářová a divák.


Který obraz vám dal nejvíc zabrat? A kde jste ho nakonec vytvořila a jaký máte k němu vztah?
Většinou mi obraz takzvaně nedá zabrat. Mám svoji představu, kterou se snažím přenést na plátno tak, jak to mám v úmyslu. Je pravda, že se někdy představa liší od výsledku. To se mi však často nestává.

"Myslím si, že žáci se moc nemění. Jsou takoví, kteří mají výrazný talent a chybí jim píle. Někteří mají méně talentu, a o to větší mají zájem se posouvat dále, pracovat na sobě, být trpěliví, pilní."

Někdy mám představu, skicu a pořád mě něco nutí a nedá mi to pokoj, až se vše objeví na plátně. Ale je pravda, že někdy mě něco potrápí. Naposledy to bylo při přípravě výstavy, kterou jsem měla v salonku ve Slezském divadle. Inspirací byly krajky a tradice. Doma jsem objevila vánoční formičky po mamince ve tvaru raka.  Jelikož jsem narozena ve znamení raka, rozhodla jsem se formičky využít jako takový svůj adventní kalendář. O kompozici jsem měla jasno ihned. Potrápila mě však barevnost. Dlouho to nebylo ono.

 Narodila jste se ve mlýně, snad jsme si to zapamatovali dobře. V našem časopise představujeme staré zapo-menuté mlýny na Hlučínsku, proto jsme zbystřili pozornost. Mohla byste nám ten mlýn přiblížit? Komu patřil? Kdy se tam mlelo naposledy? Vzpomenete si na nějakou příhodu z mládí, která se mlýna týká?
Můj děda byl mlynář. Na místě dnešního mlýna stával mlýn již od 17. věku, s parní pilou a hájovnou. Mlýn patřil postupně majitelům: Janu Žeravovi, Franzi Havrlantovi, hraběti Stolbergovi. Nájemníci mlýna později byli: Jindřich Naiser a následně Emil Šrom, který mlýn později koupil. Své dětství jsem prožila právě tam.
Nedovedla bych si představit jiné prázdniny než tam. Nejezdila jsem jako dítě na žádné pionýrské tábory jako mí spolužáci a kamarádi. U babičky a dědy to bylo nejlepší. Celkem nás bylo šest bratranců a sestřenic a prožívali jsme zde spolu nádherné dětství. Společně jsme chodili na houby a na maliny, společně jsme se chodili koupat do rybníka nebo do potoka, hráli jsme loutkové divadlo, v zimě jsem sáňkovali z hráze a bruslili na rybníku?

Otázky pokládali Jakub a Milan Kubačkovi
Fotografoval Jakub Kubačka

 
<< Předchozí   Další >>
Template
Template Template Template
Template Template